Keith

Film o tom, jak jsou holky blbý, když potkaj rošťáka. Film o tom, jak si kvůli němu změněj priority a život. Film o tom, jak se dostanou do sraček. Spousta klišé zakrytých pozlátkem. Nesmyslnost chování. Naprosto nesympatický Keith a ubulená Lída Natalie. Obrovské zklamání. Čekal jsem mnohem mnohem víc. A je mi to líto... Na druhou stranu mi to přijde na jednu stranu blízké, takže buď plný počet za kvalitně odvedenou práci nebo jeden za to, jaký mám z filmu pocity. Hm...srát na to. (29.05.2009)

„Limit je nebe.“ Keith je filmem fungující na lehce shakespearovské bázi příběhu Romea a Julie. Jen v tom rozdílu, že Romeo a Julie je klasikou, u které se klišé dá tolerovat. Co by kdo čekal od romantického filmu. Starou známou klasiku, kde je mladý pár, kterému nepřeje okolí nebo osud, zná snad každý, proto je relativně obtížné přijít s něčím novým. No.. Keith s tím do jisté míry přišel. Pohrál si s pravidly zajetého klišé a celý příběh je najednou koukatelnější, než kdyby to celé bylo naopak (Dlouhá cesta). Když už na to přijde, tak nemám nic proti romanťárnám s přeslazeným koncem, kdy si princ vyhlédne nemocnou princeznu a hurá žili spolu šťastně až do smrti. Taky ale nemám nic proti romanťárnám, kde tomu tak není.. Keith je filmem, který klišoidní určitě je. Taky je, ale filmem, který má něco, co jiné filmy stejného rázu nemají. A to je Keithův zvláštní projev, který si diváka určitým způsobem získá a svůj osobitý přístup. P.S. SPOILER Rakem prolezlý Keith je o něco málo lepší, než Parkinsonem děravá Láska a jiné závislosti, kterou jsem nedávno viděl. (21.02.2016)

Překvapuje mě vysoké hodnocení, po skončení filmu bych to netipnul na víc než 60%. Sice nejde o úplně debilní teenagerský romantický výplach, ale zápletka i charaktery jsou průhledné až to bolí, jediný rozdíl od „Bynes-Duff-Effron“ typu filmů je ten, že už od začátku se pohybujeme v tragičtější a temnější rovině. Máme tu inteligentní upjatou krasavici zakoukanou do místního pozérského playboye a svérázného pološíleného outsidera (samozřejmě taky velmi inteligentního), který ovšem bláznivým chováním maskuje tragické tajemství. Keith je totiž přesně ta umělohmotná postava, kterou by každý z nás měl chtít být, ale nemá na to odvahu. Přes počáteční nevraživost na sebe láska nenechá dlouho čekat, ale pak to bude mít těžké… Oslavné komentáře nad chytrostí této romance dost dobře nechápu, proč vychvalovat něco za to, že to není dementní? Dvě věci jsou však na filmu pěkné, ač někdy až vtíravě – hlavní hrdinka a soundtrack. (04.05.2010)

Tak nějak moc nevím jakt tenhle film hodnotit.... Ze začátku mě hodně nudil, pak se trošku rozjel a konec ho vylepšil. I tak se ale nemohu ubránit dojmům, že podobných filmů je fůra. Jesse McCartney mě neuvěřitelně lezl na nervy a jenom utvrdil v tom, že hrát neumí. Co se týká zbytku filmu, tak nejvíc bych asi vyzdvihla soundtrack, který je jako jedna z mála věcí na tomto filmu vynikající. Je to taková lepší, originálnější a hlavně ne tak přeslazená DLOUHÁ CESTA, ale i tak tento film na 78% rozhodně nemá. (31.01.2010)

Úplnou náhodou jsem narazila na tento nenápadný snímek plný klišé, které však bylo naservírováno úplně jinou formou. Byť konec tolik nepřekvapí, ale opět si pohrává s naší emoční stránkou, hlavním herci v celém průběhu filmu předváděli něco neotřelého, se zaujetím pozorovatelného, prostě úplná odbočka. (14.07.2009)