Keith

Keith je divný film a toto tvrdenie definuje moje vnímanie celku... Tak ambivalentné pocity ako pri sledovaní tohto dielka som už dlho nemal. Herci sú miestami nesympatický, prehrávajúci, inokedy som sa pristihol pri tom, že vo svojej v podstate sú sympatický a tak dokola. Scenár je zložený miestami s wtf dialógmi, prípadne ako vystrihnutými z nejakej vydieračskej D. Steelovej, preložený poriadnym klišé a chvíľami naopak má svoje sympatické momenty... a tak dokola. Réžia chvíľami obsahuje kreatívne a umelecké chvíľky a niekedy je dielom nevyrovnaného študenta réžie... a tak dokola. Pointu som trafil takmer na začiatku, chvíľami som sa nudil, chvíľami pristihol pri tom, že myslím na niečo iné, niekedy som bol maximálne vtiahnutý...a tak dokola! Tak trochu rozháraný a nekompaktný film..a hlavne divný:) Len stále neviem či viac divný-zlý alebo divný-dobrý! Slabé *** (26.09.2011)

Po dvaceti minutách jsem ještě stále neprohlédl, po devadesáti ale tleskal. Jakmile si Keith lehce podkopne pozici pohodáře, kterého nic nevyvede z míry a který otravuje svým neutuchajícím entuziazmem, tušil jsem, že při troše štěstí se můžu zamilovat. Povedlo se. Nejlidštější film za hodně dlouhou dobu, mistrovská režie Todda Keslera, který se v mých očích stal vlaštovkou budoucnosti, ale pro mě nepochopitelně na něj kariéra úspěšného filmaře nečekala, a v neposlední řadě dokonalý soundtrack jako extrakt mého nejoblíbenějšího hudebního stylu. Nádhera. (07.08.2009)

"Keith" je skvělý film už jen proto, že vás naprosto může vtáhnout do děje, protože celou dobu nevíte nic víc, než Natalie. Spolu s ní vás ten divnej kluk zajímá, taky vám přijde naprosto ujetej a absolutně nechápete jeho chování. Proč je jednou tak bezva a pak se z ničeho nic ztratí a týdny o něm neni vidu ani slechu? Proč chvíli vypadá, že jí má rád a pak jí pošle nevybíravě do háje? Je jednoduše hrozně zajímavé se na ten film koukat a doufat, že snad na konci přijde nějaké vysvětlení toho všeho. A ono přijde. Nečekané a smutné vysvětlení. Krásný konec. (10.02.2009)

"Fuck you!"..."You just did, partner." Tak přesně takto si představuju velkolepé a přitom komorní originální vyznání lásky, na teenegery nečekaně dospělé, co také čekat jiného, když náctiletou puberťačku hrála školácky šukézní děvetadvacetiletá žena. Film je jinak hrozně divný, na straně jedné samoúčelná slátanina všemožných klišé a názorná ukázka amerického snobismu (rodiče Nat, odpudivý hispánec Nadalovského vzhledu ve snímku s lehce tenisovou atmosférou) a na straně druhé se mi na to opravdu krásně koukalo (hned dvakrát po sobě), dokonce jsem se párkrát přichytil s přiblým úsměvem na ksichtě. Jako hlavní mínus snímku vidím předvídatelnost Keithova chování, spousta ze zdejších komentujích zde píše, že divák je na stejné vlně jako Nathalie a teprve spolu s ní a díky ní odhaluje jeho tajemství. Nevím čím to je, ale mně přišlo, že scénář ani moc nemlžil a prakticky první dialog u kulečníku dal první indicii, kdeže je problém... scéna s Billym na křižovatce byla potvrzující (cca polovina filmu). Podobně laděných snímků, už jsem pravděpodobně viděl příliš a psychologie lidského chování mi také není úplně vzdálená. Závěrem, třetí zářivou musím dát pro dívky ve sportovních sukýnkách, pro tenisové playerky mám prostě slabost. 60% (20.04.2012)

Průměr, od kterého jsem čekala něco nového, ale našla jsem jenom plno klišé. To že je konec od začátku jasný, by až tak nevadilo. Ale to že se k němu dojde tak přímočaře, už problém je. Postavy si mě taky zrovna nezískaly, půl filmu jsem vůbec nechápala proč jednají, tak jak jednají, i když herci určitě k zahození nebyli. Ale abych tomu jen nekřivdila, některé scény byly vážně milé, a mít to víc silnějších scén, šla bych s hodnocením výš. (14.09.2008)