Keith

Keith je divný film a toto tvrdenie definuje moje vnímanie celku... Tak ambivalentné pocity ako pri sledovaní tohto dielka som už dlho nemal. Herci sú miestami nesympatický, prehrávajúci, inokedy som sa pristihol pri tom, že vo svojej v podstate sú sympatický a tak dokola. Scenár je zložený miestami s wtf dialógmi, prípadne ako vystrihnutými z nejakej vydieračskej D. Steelovej, preložený poriadnym klišé a chvíľami naopak má svoje sympatické momenty... a tak dokola. Réžia chvíľami obsahuje kreatívne a umelecké chvíľky a niekedy je dielom nevyrovnaného študenta réžie... a tak dokola. Pointu som trafil takmer na začiatku, chvíľami som sa nudil, chvíľami pristihol pri tom, že myslím na niečo iné, niekedy som bol maximálne vtiahnutý...a tak dokola! Tak trochu rozháraný a nekompaktný film..a hlavne divný:) Len stále neviem či viac divný-zlý alebo divný-dobrý! Slabé *** (26.09.2011)

Po dvaceti minutách jsem ještě stále neprohlédl, po devadesáti ale tleskal. Jakmile si Keith lehce podkopne pozici pohodáře, kterého nic nevyvede z míry a který otravuje svým neutuchajícím entuziazmem, tušil jsem, že při troše štěstí se můžu zamilovat. Povedlo se. Nejlidštější film za hodně dlouhou dobu, mistrovská režie Todda Keslera, který se v mých očích stal vlaštovkou budoucnosti, ale pro mě nepochopitelně na něj kariéra úspěšného filmaře nečekala, a v neposlední řadě dokonalý soundtrack jako extrakt mého nejoblíbenějšího hudebního stylu. Nádhera. (07.08.2009)

Film, který až příliš spoléhá na závěrečný efekt. Více jak první polovina filmu není nikterak výjimečná, klasické romantické drama pro mladé, které jsme viděli už stokrát. Pořád dokola ta samá klišé, naštěstí si film dokázal udržet mou pozornost, měla jsem jasno v tom, že o výsledném dojmu rozhodne až závěrečná pasáž, věděla jsem, že něco přijde, čekala jsem však něco mnohem více šokujícího a ne, že se film promění v takové druhé "A Walk to Remember", to samozřejmě není úplně výtka, rozdíl je ten, že zde všechny emocionální pasáže nepůsobí ani trochu věrohodně a jsou děsně umělé, Elisabeth Harnois navíc ty emocionálnější momenty neuhrála. Docela zklamání. (19.09.2012)

Film pro teenagery, který nedělá z teenagerů pitomce a kde teenageři vypadají skutečně jako teenageři. (Nejen) v rámci žánru zde ani pětihvězdičková stupnice nestačí, málokterý film dokáže vytvořit takovouhle emocionální smršť. Herecké výkony, dialogy, výběr hudby - vše je v naprosté harmonii. Konec už je na rozdíl od zbytku filmu trochu klišé, ale who cares... tohle je naprosto moje gusto. (13.05.2013)

Osobně nevím, co na tom tihle 5 a 4 hvězdičkoví hodnotitelé vidí? Jesse McCartneye jako rafinovaného otrapu s fatalisticky definovaným přístupem k životu či velice líbivou Elisabeth Harnois? Herecké výkony nejsou nikterak nadprůměrné (co se týče hlavních rolí), spíše lehce podprůměrné (všichni ostatní). Je tam dojemná pointa, dlouhé tokání a námluvy s několika nedorozuměními a zápletkou. Z odstupu je Ketih vlastně docela parchant, který je sice nadprůměrně inteligentní, ale hraje dobře na psychiku a citové vydírání, a svou fatální indispozicí, pečlivě a záměrně tajenou, nakonec vráží finální podpásovku do břicha romantického srdce až vám následně melancholie vystříkne i nosem. Osobně mám romantické komedie a lehká romantická dramata rád, ale tohle je jasné průměrné béčko (což už předesílá osoba režiséra, který se v kinematografii de facto objevil a zase zmizel), které si zuby nehty dere alespoň na pedestal kultovních a indie záležitostí. Není to špatné pokoukání, ale tahle snaha je přímo iritující. (24.02.2011)