Keith

S několikadenním odstupem musím ještě hvězdu ubrat. Jedno klišé za druhým a to ještě k tomu šíleně nesympatická dvojice americké teen všetalentované krásky a protivného rádoby rebela, co všechno ví líp. Naprosto nechápu jednání obou postav. To že umírám, mně neospravedlňuje k tomu, abych si řekla, že zničím život někomu, kdo ten život má lepší. A ta holka? Neví, co chce, nechá se sebou manipulovat, jak rodiči, tak nějakým idiotem... Ale co jsem asi tak mohla čekat od amerického romantického dramatu, že? Ztráta času. (17.04.2010)

Překvapuje mě vysoké hodnocení, po skončení filmu bych to netipnul na víc než 60%. Sice nejde o úplně debilní teenagerský romantický výplach, ale zápletka i charaktery jsou průhledné až to bolí, jediný rozdíl od „Bynes-Duff-Effron“ typu filmů je ten, že už od začátku se pohybujeme v tragičtější a temnější rovině. Máme tu inteligentní upjatou krasavici zakoukanou do místního pozérského playboye a svérázného pološíleného outsidera (samozřejmě taky velmi inteligentního), který ovšem bláznivým chováním maskuje tragické tajemství. Keith je totiž přesně ta umělohmotná postava, kterou by každý z nás měl chtít být, ale nemá na to odvahu. Přes počáteční nevraživost na sebe láska nenechá dlouho čekat, ale pak to bude mít těžké… Oslavné komentáře nad chytrostí této romance dost dobře nechápu, proč vychvalovat něco za to, že to není dementní? Dvě věci jsou však na filmu pěkné, ač někdy až vtíravě – hlavní hrdinka a soundtrack. (04.05.2010)

Typ filmu, ktorý celkom môžem, tie študentské kvázi romantické filmy majú niekedy svoje čaro. Tu to celkom nezafungovalo. Hlavný hrdina je veľmi nesympatický. Správaním výzorom i prejavom. Ono nejaký Jesse McCartney nie je žiaden herec, jeho úspech mi je záhadou, nemá charizmu. Scenár je tiež málo nápaditý. To veľké prekvapenie, na ktoré každý túžobne čaká, sa tu nestane. Opäť príde len tá istá pesnička, ten istý vývoj a pointa, to sme tu za posledné roky už mali veľmi často. Najväčším plusom je snáď len Elisabeth Harnois, ale ani nie tak hereckým výkonom, ako svojim vekom. Kto z vás uverí, že v dobe natáčania mala už pred tridsiatkou?! Neuveriteľné... (20.04.2016)

Film, který až příliš spoléhá na závěrečný efekt. Více jak první polovina filmu není nikterak výjimečná, klasické romantické drama pro mladé, které jsme viděli už stokrát. Pořád dokola ta samá klišé, naštěstí si film dokázal udržet mou pozornost, měla jsem jasno v tom, že o výsledném dojmu rozhodne až závěrečná pasáž, věděla jsem, že něco přijde, čekala jsem však něco mnohem více šokujícího a ne, že se film promění v takové druhé "A Walk to Remember", to samozřejmě není úplně výtka, rozdíl je ten, že zde všechny emocionální pasáže nepůsobí ani trochu věrohodně a jsou děsně umělé, Elisabeth Harnois navíc ty emocionálnější momenty neuhrála. Docela zklamání. (19.09.2012)

Osobně nevím, co na tom tihle 5 a 4 hvězdičkoví hodnotitelé vidí? Jesse McCartneye jako rafinovaného otrapu s fatalisticky definovaným přístupem k životu či velice líbivou Elisabeth Harnois? Herecké výkony nejsou nikterak nadprůměrné (co se týče hlavních rolí), spíše lehce podprůměrné (všichni ostatní). Je tam dojemná pointa, dlouhé tokání a námluvy s několika nedorozuměními a zápletkou. Z odstupu je Ketih vlastně docela parchant, který je sice nadprůměrně inteligentní, ale hraje dobře na psychiku a citové vydírání, a svou fatální indispozicí, pečlivě a záměrně tajenou, nakonec vráží finální podpásovku do břicha romantického srdce až vám následně melancholie vystříkne i nosem. Osobně mám romantické komedie a lehká romantická dramata rád, ale tohle je jasné průměrné béčko (což už předesílá osoba režiséra, který se v kinematografii de facto objevil a zase zmizel), které si zuby nehty dere alespoň na pedestal kultovních a indie záležitostí. Není to špatné pokoukání, ale tahle snaha je přímo iritující. (24.02.2011)