Réžia:
Paul VerhoevenKamera:
Karl Walter LindenlaubHudba:
Anne DudleyHrajú:
Carice van Houten, Sebastian Koch, Thom Hoffman, Halina Reijn, Waldemar Kobus, Derek de Lint, Christian Berkel, Dolf de Vries, Peter Blok, Michiel Huisman (viac)VOD (1)
Obsahy(1)
Děj filmu je zasazený do let 1944–1945 a vypráví příběh židovské dívky Rachel, jež se ukrývá v okupovaném Holandsku. Potom, co je svědkem masakru celé své rodiny, se připojí k domácímu hnutí odboje. Dostane za úkol napojit se na velitelství gestapa tím, že svede šarmantního německého kapitána. Verhoeven staví svůj film jako velkolepou akční podívanou, na kterou ale zároveň pohlíží s ironickým odstupem. Scénář filmu vychází ze skutečných událostí a staví na hlavní ženské hrdince, která ve filmu představuje jediný záchytný bod. Film totiž dobu i hrdiny popisuje v neustálé ambivalenci. Pohrává si s tradičním pohledem na odboj i nacisty, jejichž zažité obrazy často převrací... Černá kniha je válečný thriller, který byl inspirován skutečnými událostmi. Gerardu Soetemanovi a režiséru Paulu Verhoevenovi trvalo přes dvacet let než se jim podařilo dokončit scénář k tomuto filmu, s nímž se Verhoeven vrací do Holandska. Hlavní postavy této evropské koprodukce ztvárnili Carice van Houten, Sebastian Koch, Thom Hoffman, Halina Reijn, Christian Berkel a Waldemar Kobus. Dále v něm také hrají Michiel Huisman, Derek De Lint, Peter Blok, Dolf de Vries a Diana Dobbelman a další. Ve filmu se mluví převážně holandsky, ale též německy, anglicky a hebrejsky. Rozpočet filmu je 17 miliónů Euro. Film se natáčel v Haagu, Giethoornu, Biesboschu, v Berlíně a Izraeli. (oficiálny text distribútora)
(viac)Videá (2)
Recenzie (592)
Krásne nakrútené. Kostýmy, výprava, atmosféra 40. rokov, to všetko perfektné. Ale pod touto hollywoodsky vypiplanou, dynamicky zostrihanou fasádou bije chladné, hollywoodskej forme príliš vzdialené holandské srdce. Výsledok je rozporuplný. Postavy miestami akoby ani neboli ľuďmi, nemali emócie a konali iba na základe pohnútok v akcii dosiahnuť vytýčeného cieľa. Obsahovo je Čierna kniha skôr povrchná, uponáhľaná thrillerovo-akčná fraška, než dráma, ktorá by vo vás zanechala viac než štyroch hviezdičiek hodné, štýlové pobavenie a pokochanie sa parádnym prevedením. ()
Ty jo, tak tá si toho za druhú svetovú zažila skutočne veľa. I keď som mal miestami pocit, že film sa dal natočiť aj s kratšou minutážou a na pomery ťažkej vojnovej tématiky zaváňa až príliš pohodou atmosférou (dramatickejšia by mu sadla lepšie), ktorej navyše chýba akási väčšia hĺbka, viac mu vlastne vyčítať ani nemôžem. Od začiatku do konca bola Čierna kniha výsostne pútavým zážitkom, na ktorý sa naozaj dobre pozeralo. Hlavnej hereckej role ženského pohlavia sa zhostila pre mňa už známa tvár, Carice van Houten, ktorú poznám ale skôr zo seriálovej tvorby v Game of Thrones (Melisandra alias Red Woman) a voči ktorej som vždy choval prevažne neutrálne emócie, ale po tomto snímku môžem prehlásiť, že sa jedná o naozaj skvelú herečku. Takže veľký palec hore, získala si moju úctu. Nakoniec by som chcel ešte pochváliť záverečný odkaz na Suezskú krízu, ktorá vo mne vyvolala dojem, že aj keď sa celým filmom prelína vyslovene kľudná atmosféra, hraničiaca až s úsmevnou pohodou (i pri naozaj drastických scénach), napriek tomu si Verhoeven jednoducho nemohol odpustiť aby všetko zakončil happy endom, ale naviazal rovno na to, že ľudia sú skrátka nepoučiteľné stvorenia. Podľa môjho názoru, ak v Black Book nebudete hľadať nejakú deep myšlienku, užijete si ju všetkými desiatimi. ()
Pokud je pro tolik fanoušků PV dokladem jeho mistrovství Černá kniha, tak pro mě je to zrovna film, který se mi z nechuti ani nechtělo dokoukat, jak trapně na efekt a melodramaticky jsou ty scény budované - jako by PV nějak nezaznamenal posledních 60-70 let vývoje vyprávění filmových příběhů a jel pořád podle té počáteční naivity a jednoduché opájivosti samotnou filmovostí, hraností, strojeností, a tak scénář pracuje podle měřítek a očekávání, za nichž se promítal třeba KingKong a bylo jen nutné dostrkat postavy tam, kde bude připravený divák moci udělat ách a ou a pištět hrůzou a bude si tu frašku užívat, protože to tak chce... *** Je možné, že právě tohle se snadno promine ve scénáristicky hrubších akčních bijácích, kde jemnou reflexi přebíjí pudy a vášně hnané příbojem krve a/nebo spermatu, ale v jemnějších psychodramatech, kde působivost děje stojí na předivu motivací a na přísně logickém vývoji postav a souběhu událostí, to prostě leze ven jako sláma z bot. Je jedno, jak složitě scénář vypadá, když se ho pokusíte převyprávět. Pořád je to melodramatický konstrukt předem vypočítaný na efekt, stavící se nad přirozený běh příběhu, který by člověka strhnul svým komplexním neodvratným spěním, a v obratech, zvratech a pointách místo toho vystupuje předem vykonstruovaná hra režiséra-boha příběhu, který odolává námitkám. A zatímco přirozený příběh by ohledával i jiné možnosti, on a herci pod jeho taktovkou to valí vytčeným směrem, aby se všichni v kině mohli ve správné chvíle dojímat. Jenže scénám, ve kterých si hrdina (obrazně míněno) naběhne na osudovou kulku za dojemné hudby a s dlaněmi přištitěnými na srdce, z nějž začne na bílou blůzku probublávat krvavý pramínek, a s leskem v očích padá zpomaleně k zemi, už je snad nějaké to půlstoletí odzvoněno. *** Verhoeven možná používá moderní efekty, ale nikdy se nevymanil ze starého filmového myšlení a není sám nijak moc chytrý. A to je nuda a navíc zrovna tady jde o ironii o to krutější, že scénář má vycházet ze "skutečných událostí". *** PS: Vůbec se nedivím, že Tarantino přesně kvůli takovým vykrádačům skutečnosti a velmistrům dojáků musel natočit Hanebný pancharty a zatančit tak na mrtvolách těch nacistických hajzlů i režisérských šmelinářů s nimi, čímž mohl zároveň i složit neskutečně šlechetný tribut obětem - těm historickým i těm z řad filmových diváků třeba takového Paula Verhoevena;) ()
Druhá světová trochu jinak, Paul Verhoeven přehlíží globální vliv a důsledky války a zaměřuje se na komorní příběh skupinky lidí v odboji očima jedné židovské dívky. Komorní však pouze co do velkoleposti děje, vyprávění zůstává okázalé, režisérská ruka je stabilní a vyrovnaná, výprava věrohodná, mizanscény bohaté, barvy syté a celkově film působí vyspělým dojmem a místy má feeling o 10-15 let starší kinematografie. Děj není ani lineární, ani překombinovaný, je zamotaný tak akorát a líbí se mi, že se nevymezuje jen válečnou dobou a že v žádném momentu není emocionálně podbízivý. Přesto ale Černá kniha nemá úplně dokonalý náboj nezapomenutelnosti... 9/10 ()
Čierna kniha je dobrý film. Dokonca veľmi dobrý. Vždy je o krok pred divákom. Netreba od neho očakávať spektakulárnosť hollywoodskych veľkoprodukcií ani naturalizmus ich bojových scén. Hoci ich tu pár je (a nepôsobia lacno), o ne tu nejde. Čo sa týka hercov, ansámblu dominuje Carice van Houten v hlavnej úlohe. Ak pripustíme, že postavy sú v tomto rozprávaní hlavne funkciami, je nutné prispôsobiť tomu aj herecký prejav. Celkovo sa dá povedať, že herectvo prakticky všetkých zúčastnených (nielen Houten) vynikajúco korešponduje s tónom a celkovou atmosférou filmu. Štýlovosť Čiernej knihy cítiť prakticky z každého záberu a divák, ktorý nepozerá filmy iba pre výbuchy, by mal byť nadmieru spokojný. A záverečný cynický „povzdych“ režiséra je odmenou pre tých, čo to vydržali až do konca a boli ochotní pristúpiť na režisérovu hru s divákom. ()
Reklama