Bakaláři - Série 12 (1983) (séria)
Obsahy(2)
Jak si zasloužit nevěstu. O jedné neobvyklé zkoušce dvou ženichů. Povídka z oblíbeného cyklu Bakaláři 1983. Povídka na téma Jak jsem požádal svou ženu o ruku, vypráví o jedné rodině se dvěma dcerami na vdávání. Tatínek (V. Menšík) s maminkou (B. Bohdanová) očekávají k nedělnímu obědu nápadníka své starší dcery (T. Medvecká), ale nenadále se dostaví i nápadník té mladší (D. Erychlebová). Tatínek vzpomíná na to, jak si musel na pouti „vystřílet“ svou ženu, její otec mu dal totiž podmínku: za každý netrefený terč rok odkladu. Pak ho ale napadne zopakovat si zkoušku na ženiších svých dcer. A to hned… (Česká televize)
(viac)Recenzie (8)
"Ale tatínku, snad bychom si měli dát nejprve kávu, pak si můžete hrát." Příjemná historka, Luťanského buran je nakažlivě spontánní a Ornesta bych pod těmi brýlemi nepoznala. ()
"Devět ?? No, tak to jste musel rok čekat !!" - "No, já ne !! Maminka čekala.." ;) ()
Popravdě 15 minut je povídka spíše nudná, ale když se švagři spojí, i tchán je fajn. Závěr je vtipný. ()
Menšík je klasik, ale tady jsou perfektní i ostatní zúčastnění a Ivan Luťanský obzvlášť! ()
"My svagri musime drzet pri sobe." ()
Této povídky je na Bakaláře snad i škoda. Vladimír Menšík v roli, která mu šla vždy nejlépe. Dvě dcery, dva nápadníci a otec hláškující jako kulomet. Takřka estrádní záležitost, která nestárne a pobaví i dnes. Vladimír Menšík prostě nezklame. ()
Jedna z posledních rolí "našeho Hemmingse" Luťanského. - - - Medvecká v roli intoušské dcery (s intoušským šamstrem) má velké, šeredné a nulové brýle. To si nemohla vzít svoje, he? ()
To zas byla blbost, řekl jsme si s titulkama. Nicméně v roce osmdesát tři nebylo nic nemožné. Pravdou zůstává, že Vladimír Menšík a také Ivan Luťanský pozvedli povídku o něco výš. Ale ten banální závěr mě moc nepotěšil. ()
Reklama