Vražda v Ostrovní ulici

Jindřich Plachta, je v nezvyklé roli detektiva Klubíčka opět výborný. Do poslední chvíle není zřejmé, kdo vraždil. Film má pomalejší tempo, dá rozum, že se to v roce 1933 takto "nosilo", má krásnou kameru i velmi dobré, divadelní výkony. Hřmotná orchestrální hudba, která jede pod filmem celou dobu, mě rušila, tak už to ale ve filmech pro pamětníky často chodí. (13.02.2019)

Barrandovský primus, kterým to všechno začalo. Po éře let 1898-1932, ve které se odehrálo několik zlomových "roků nula" českého filmu, přišel na řadu rozhodný okamžik barrandovského zázraku. A šlo se na to hned od lesa. Skvělá pohyblivá kamera, skvostné interiéry, vymazlené rekvizity, výborné obsazení a dobré navázání na českou krimi, se kterou se v různých variacích koketovalo už od dob Dámy s malou nožkou. Nyní si zbývá už jen vybrat, jestli více žnu výkon Rogoze či Plachty a z děvčat Lhotové nebo Hermanové. Skládající servírovací stolek měla ovšem Jarmila. (01.04.2011)

Tato kriminálka starých časů není špatná. Má svůj zločin, svého zoufalého hlavního podezřelého, mnoho nejasností a záhad a konečné překvapivé rozuzlení. Jen ta celková atmosféra nepůsobí zcela uceleně ve svém dopadu a působnosti na diváka. Osoby a pohnutky jsou postupem času poodhalovány postupně vrstvu po vrstvě. Příběh má svého osvíceného průvodce v postavě policejního detektiva Klubíčka (příjemný Jindřich Plachta), laskavého a důvtipného vyšetřovatele krvavého zločinu. Je vlídný a přívětivý a s úsměvem ve tváři zasazuje své překvapivé rány viníkům. Důležité mužské postavy: manžel oběti a zoufalý hlavní podezřelý zločinu s jasným motivem Zachar (sympatický Theodor Pištěk), manipulativní rodinný přítel se stínem minulosti Friedmann (zajímavý Zvonimir Rogoz) a nezodpovědný mladík z bohaté rodiny s náhlým problémem Vláďa Baroch (Miroslav Svoboda). Ženské postavy: domovnice místa zločinu v pokušení (Ella Nollová), vystrašená Friedmannova bývalá žena (Jarmila Lhotová) a vypočítavá milenka několika mužů Irma (Ljuba Hermanová). Z dalších rolí: nadšený amatérský vyšetřovatel a popletený reportér Maurin (sympatický Emanuel Trojan) a přísný vyšetřující komisař (Vladimír Marek). A i když to není strhující podívaná, tak to je stále příjemná zábava v žánru inteligentního kriminálního filmu, kde je spravedlnost laskavá a přesto vítězící při odhalování viníků krvavých zločinů. A vše je i s hravým nadhledem, kde se otevírá náruč pochopení, aby šibalsky sevřela svoji vykonávanou spravedlnost. (22.08.2016)

Nejen na svou dobu nadprůměrná adaptace detektivního románu Emila Vachka s mimořádně sympatickým vyšetřovatelem Klubíčkem, doprovázeným (ba stíhaným) komickým žurnalistou, dokonale zhmotňujícím novinovou zprávu, nahrazující skutečnost senzací. Tato honba není přirozeně jediným dramatickým principem filmu: vedle vlastního pátrání, které přivádí detektiva k rafinovanému zločinci, a efektnímu usvědčení při rekonstrukci vraždy v samém závěru, spoluutvářejí film i okamžiky konfrontací jednotlivých podezřelých s jejich vlastními vinami, nejednou ztvárněné za pomoci reminiscencí na expresionistickou kinematografii – zvláště horečnatá mysl karbaníka Zachara v podání Theodora Pištěka utváří v celém příběhu svůj vlastní svět, když vrhá podezřelého na samé dno rezignace. (22.03.2024)

Tady není skoro co dodat. Karlos řekl téměř všechno za mě. Na svou dobu opravdu zdařilá první zvuková detektivka s výborným Plachtou a zároveň jeden z nejvyrovnanějších filmů Svatopluka Innemanna. Velmi dobrá kamera. Trochu rušivá mi připadala jen nepůvodní hudba Schuberta, Liszta a dalších známých skladatelů. Jen bych ještě vyzdvihl velmi dobrý herecký výkon Elly Nollové ve vedlejší roli domovnice. (02.09.2007)