V zámku a podzámčí

Tady nemůžu jinak, než dát plný počet. Vztah chudiny a panstva byl asi zásadním tématem v životě Boženy Němcové. Toto je sice syrovější než Babička, ale paní kněžna je nakonec taky hodná ( i když proměna paní kněžny z hysterické brécy v milou paní byla dost složitá). Sociální témata rezonují celým filmem, my dnes myšlenky o společném štěstí všech lidí neradi slyšíme, desítky let společného "všeho" máme za sebou, ale tenkrát to byl nesplnitelný sen. Sen o plné míse, práci a nacpaném slamníku. Tak je třeba to chápat, nehledat v tom věci, které přinesly až věci příští. Ludvík Ráža zkušeně natočil a nešlápl vedle...90% (18.10.2011)

Předloha od Němcový sice oficiálně asi pod realismus spadá, s realistickym a objektivnim pohledem na společenský problémy je na tom ale stejně jako třeba taková Popelka. To neni vůbec nic ve zlym, jen nechápu, jak někdo může tvrdit opak - pokud totiž jsou ve hře na jedný straně hodný chudý vesničani a na straně druhý zlí šlechtici, kteří jsou i těma jedinejma, co nakonec prozřou, tak je celkem jasný, jak to s tou objektivní výpovědí asi bude. Tadyten lehce zidealizovanej a generalizující pohled je ale vlastně jediná věc, která se dá filmu vytknout - všechno ostatní je obdivuhodně povedený, a to jak obsazení, tak kostýmy, scénář i výprava, a taky neuvěřitelně povedená Petrovova hudba(!). Skvělí byli snad všichni herci včetně prcka Marka Mikuláše, dokonce i ta Brejchová tady odvedla slušnou práci (upřímně řečeno je to jedna z jejích nejlíp odehranejch rolí). Ta sociální agitka z toho sice kouká trochu moc okatě (třeba ta paralela živořících vesničanů bojujících o každej další den versus přehnaně luxusní péče věnovaná čoklovi na zámku), ale kromě toho je celý to poselství filmu podaný přirozeně a v rámci mezí danejch předlohou tak nepřeslazeně, jak to jen bylo možný - těžko mohla bejt podobná látka zpracovaná výrazně líp. (28.09.2015)

„Lidé byli stvořeni k obrazu božímu, ne psi“ Kouzelně natočený film, který sice zobrazuje (zejména v úvodu) těžkou bídu prostého lidu, přesto vyznívá až neuvěřitelně pozitivně. Jako by onen příběh o jednom doktoru (Petr Haničinec) s „pověstí sociála“ a přesvědčením, že „je potřeba lidskou společnosti postavit na onačejších základech“ a jedné hraběnce (Jana Brejchová), která díky doktorovi pochopí, že „člověk může být šťastný jen když dovede odpustit“, byla spíš taková pohádka pro dospělé. Božena Němcová zažila bídu na vlastní kůži, a tak se asi nelze tomu pozitivnímu závěru ani divit. (06.04.2021)

Plejáda skvostných herců zdobí tento televizní film Ludvíka Ráži. Jana Brejchová je herečka par excellence a rolí zámecké paní Kateřiny potvrzuje nejpřednější pozici mezi českými herečkami minulého století. Neskutečná krása tohle sledovat. K tomu ta uhrančivá hudba Vadima Petrova a dojetím i oči slzí. V zámku a podzámčí spolu s Babičkou Antonína Moskalyka patří mezi nejlepší zpracování podle námětu Boženy Němcové. Nádhera prvotřídní kvality. Více slov netřeba. (07.07.2020)

Velmi rád jsem si to včera (7.2.2010) připoměl. Občas přece jen naše tedy česká té vé vytáhne z archivu klenot, aby vystavila na odiv umění dob minulých. Skvělí herci, režie i předloha s mnoha myšlenkami, které možná dnes mohou být pro někoho i závadné. Přitom na výborné dílo je to povýšeno tím, že se dokáže na lidi z různých tříd dívat, inu jako na lidi. Nejde tu o jednoznačné odsouzení bohatých (např. výborný rozhovor herr Springumfelda s doktorem ohledně zvýšení mzdy dělníkům). Dobře napsané, skvěle zahrané a místy i dojemné. (08.02.2010)