Horšie to už nebude

Jeden z mých největších filmových zážitků posledního roku, s výborným hereckým obsazením a špičkovým originálním scénářem. Je to film o osudovosti, o umírání a lásce k životu, podaný ale komediální formou. Uznávaná spisovatelka, která své ustavičné deprese a sklony k sebevraždě promítá do tragických románů, kde bezohledně likviduje své románové postavy, nemá tušení, že její nejnovější hrdina, suchopárný daňový úředník bez fantazie, má obraz v reálném životě a hříčkou osudu spisovatelka začne řídit shůry jeho budoucnost. Jenže její hrdina uslyší vyprávění o svém životě, zjistí, že jeho perspektiva patrně není příliš radostná, a pokusí se svému osudu vzepřít. Forsterův snímek je plný absurdních dialogů, chytrých režijních prvků a skutečně černého humoru. Will Ferrell a Maggie Gyllenhaal v hlavních rolích jsou velmi dobří, ale největším hereckým tahounem je Emma Thompson v roli britské spisovatelky. Scéna, kde se vydá do nemocnice za inspirací, jak zprovodit svou románovou postavu ze světa, a je nespokojená s tím, že vidí spoustu těžce nemocných, ale žádné umírající a otravuje personál s tím, aby jí ukázali někoho, kdo má smrt na jazyku, představuje svým způsobem vrchol toho, kam se dá v oblasti černého humoru v mainstreamovém filmu zajít. Horší už to nebude je film založený na hře mezi jednotlivými postavami a mezi režisérem a scénáristou na straně jedné, a jeho diváky na straně druhé. Chytrý kousek, jakých se netočí mnoho. Celkový dojem: 95 %. (29.12.2009)

...a pokud nezemře, ztratí smysl jedna kniha..... Předem se omlouvám všem, kterým se tento film líbil - mne to nijak neoslovilo. Prostě jsem se nudil a nic na tom nezmění ani fakt, že W.Ferrell zde podává pro mne asi nejzajímavější herecký výkon. Také námět je dobrý, zajímavý, ale výsledná forma mi prostě nesedla. Takže abych to trochu zachránil: Karen Eiffel napsala možná krásnou knihu, ale film nic moc... / PŘÍBĚH: *** snad jediné z mého pohledu, co celkem ušlo. Spíše tragikomický, laděný do komorního hávu, poklidného tempa vyprávění./ HUMOR: ** zde mne ovšem berte (také) s rezervou. Bude záležet na vašem přijmutí pojetí příběhu a tedy i naladění se na požadovanou humornou notu. Já zde ,,pojal" pár hlášek spisovatelky... a dost mne rozesmál Haroldův konec (jsem cinyk)./ AKCE: NE - je to celé takové klidné./ NAPĚTÍ: NE - ne! Příběh přesto, že jde o tragédii :-) není napínavý.....dle mého film asi neosloví každého (co asi ?? třeba mne neoslovil !!). (23.01.2008)

Pro filmy tohoto typu mám ohromnou slabost - myslím tím filmy s originálním, neobyčejným, většinou nadpřirozeným námětem, který je dán do ostrého kontrastu s realitou každodeního světa. Takhle skvěle funguje třeba můj milovaný opus Groundhog day, o něco hůře třeba Carreyho Lhář. Přesto si myslím, že scénárista z tohohle nápadu mohl vytřískat daleko, daleko víc. I tak ale - svěží, poměrně zábavná podívaná s kvalitními herci (celý čtyřlístek bez výhrad) a povedenou formální stránkou (nápad s extradiegetickými numerickými schématy, znázorňujícími Haroldovo chápání světa mě dostal). Spokojenost, leč ne bez výhrad. 70% (16.05.2007)

Překvapení roku. Hodně "Kauffmanovský" (Taky jste si všimli, že se tohle přídavné jméno používá čím dál tím častěji?) scénář je podaný příjemně a mile a nepostrádá potřebnou dávku ujetosti a komplexnosti. On taky Marc Foster není žádný režisérský nováček a po Hledání Země nezemě znovu ukazuje, že takovéhle příběhy opravdu umí. A i když by se mohlo zdát, že právě příběh bude hlavním tahounem filmu, jsou jim kupodivu herci, na kterých nejvíc staví. Ferrella jsem v podobné roli ještě neviděl (a možná už ani neuvidím), Hoffman se do toho obul pěkně, Thompsonová je skvělá a do Maggie Gyllenhaal bych se zamiloval taky. Od tohoto dne je na mém personálním "watchlistu" oblíbených hereček. (21.07.2007)

Úchvatný začátek naznačuje, že tenhle snímek bude něco neopakovatelného. Velmi neotřelá a riskantní režie hned na začátku odkrývá všechna svá esa a divákovi je jasné, že bude mít co dočinění s příjemnou hravostí. Hlas vypravěčky, hrdina, čísla, hodinky... Kdo film viděl, okamžitě ví o čem mluvím a ti z vás, kteří to štěstí neměli si nejspíš začínají myslet, že mi hrabe. Není tomu tak, těchto pár artefaktů totiž významně slouží k posouvání děje. Stranger Than Fiction ale není tak oblíbený díky těmto faktům, jakožto spíše díky zajímavému vrstvení děje a hrátkami se zákonitosmi jak beletrie, tak i kinematografie => v několika momentech překvapivá režie. Harold Crick není ničím zajímavá postava, vlastně je nudný, stejně jako jeho stereotypní život, tedy do té doby než se dozví, že se stal shodou jistých okolností hlavní postavou nové knihy světoznámé spisovatelky Karen Eiffel. Od té chvíle nezůstane kámen na kameni a snímek se dost bizarním způsobem dostává do hledání vlastních zákonistostí. Musím se přiznat, že jsem téměř celou stopáž nebyl schopen děj logicky přijmout, ale snažil jsem se. To že Harold začne slyšet hlas vypravěčky příběhu mi ani divné něpřišlo spíše pak fakt, že ačkoli se jedná o postavu z knihy, může vlastně jednat vlastním způsobem a život Harolda A (skutečnost) a Harolda B (fikce) se prolíná jen v některých souvislostech, které pak spojuje i hlas. Jenže závěr naštěstí všechno vysvětlil a vše do sebe skvělým způsobem zapadlo. Ze všech postav patří můj největší obdiv Lindě Hunt (Dr. Mittag-Leffler) a Dustinu Hoffmanovi (prof. Jules Hilbert), kteří nejenže mají zábavnou scénku potažmo zajímavou postavu, ale hlavně se jim podařilo skvěle vykreslit svou roli a dodat jí onu známou jiskru věrohodnosti. Mezi nejpovedenější scény patří pak ta, kdy se všechny tři hlavní postavy dozvědí konec příběhu - ještě k tomu si jej pochvalují - a divák tak vlastně zůstává tím úplně posledním. (03.01.2008)