Horšie to už nebude

Úchvatný začátek naznačuje, že tenhle snímek bude něco neopakovatelného. Velmi neotřelá a riskantní režie hned na začátku odkrývá všechna svá esa a divákovi je jasné, že bude mít co dočinění s příjemnou hravostí. Hlas vypravěčky, hrdina, čísla, hodinky... Kdo film viděl, okamžitě ví o čem mluvím a ti z vás, kteří to štěstí neměli si nejspíš začínají myslet, že mi hrabe. Není tomu tak, těchto pár artefaktů totiž významně slouží k posouvání děje. Stranger Than Fiction ale není tak oblíbený díky těmto faktům, jakožto spíše díky zajímavému vrstvení děje a hrátkami se zákonitosmi jak beletrie, tak i kinematografie => v několika momentech překvapivá režie. Harold Crick není ničím zajímavá postava, vlastně je nudný, stejně jako jeho stereotypní život, tedy do té doby než se dozví, že se stal shodou jistých okolností hlavní postavou nové knihy světoznámé spisovatelky Karen Eiffel. Od té chvíle nezůstane kámen na kameni a snímek se dost bizarním způsobem dostává do hledání vlastních zákonistostí. Musím se přiznat, že jsem téměř celou stopáž nebyl schopen děj logicky přijmout, ale snažil jsem se. To že Harold začne slyšet hlas vypravěčky příběhu mi ani divné něpřišlo spíše pak fakt, že ačkoli se jedná o postavu z knihy, může vlastně jednat vlastním způsobem a život Harolda A (skutečnost) a Harolda B (fikce) se prolíná jen v některých souvislostech, které pak spojuje i hlas. Jenže závěr naštěstí všechno vysvětlil a vše do sebe skvělým způsobem zapadlo. Ze všech postav patří můj největší obdiv Lindě Hunt (Dr. Mittag-Leffler) a Dustinu Hoffmanovi (prof. Jules Hilbert), kteří nejenže mají zábavnou scénku potažmo zajímavou postavu, ale hlavně se jim podařilo skvěle vykreslit svou roli a dodat jí onu známou jiskru věrohodnosti. Mezi nejpovedenější scény patří pak ta, kdy se všechny tři hlavní postavy dozvědí konec příběhu - ještě k tomu si jej pochvalují - a divák tak vlastně zůstává tím úplně posledním. (03.01.2008)

S každým zhlédnutím zábavnější hra s vyprávěním. Vypravěč je zde sice v intencích klasického hollywoodského stylu (zpočátku) neviditelný, nikoliv ovšem neslyšitelný. Slyšíme jej (tedy ji) nejen mi, ale také protagonista příběhu. To je ale pouze náplní prvních několika minut, po nichž se zápletka začne stále víc komplikovat, aniž by tím jakkoli trpěla srozumitelnost filmu. Podvratnost Stranger than Fiction tkví v tom, že jej klidně můžete číst jako romantickou komedii. Žádný „povinný“ žánrový element v zásadě nechybí, jenom jsme neustále upozorňováni, že sledujeme určitý konstrukt, že příběhy konkrétního typu končívají konkrétním způsobem, že odevzdaného hrdinu řídí nějaká vnější – autorská – síla apod. Film obvyklá vyprávěcí schémata naoko dodržuje, zároveň je jejich zviditelněním boří a vytváří schémata nová. Dlouze bychom mohli rozebírat práci neukotvené, jakoby žádnému z mnoha vypravěčů nesloužící kamery, Ferrellovo hraní bez emocí (na hrdinu hollywoodského filmu je záludně nečitelný) i filozofický podtext, dotýkající se věčné otázky predestinace. Je toho hodně a všechno se to sešlo ve filmu chytrém, nápaditém a (přitom) mimořádně vtipném. 90% Zajímavé komentáře: Wormboy, Janek, Silence, gusman (24.03.2007)

Moc se mi to líbilo, ale zase si nemůžu pomoci a malinko bych to zkrátil. Ne nijak razantně, protože mě to bavilo po celou dobu, jen jsem konec čekal dříve. Jinak je Foster velmi zkušený režisér, který zde rozehrál vtipnou partii s výbornými herci. Půl hvězdy bych přihodil za výborný nápad (nevím, zda šlo o adaptaci, ale i tak...). (11.08.2008)

Little did I know. Tenhle originální a zábavný film mě dlouho odrazoval, protože z Ferrela mívám vyrážku. Byla to ale chyba. Hra s vyprávěním, která ale nepůsobí samoúčelně. Humor, který nepůsobí nuceně. A drama, které skutečně chytne. A konec je dokonale vypointovaný a odvážný. Záměrně vybírá nejhorší variantu, ale bezproblémově ji obhajuje. Forsterův nejlepší film... (17.09.2012)

Od tohoto filmu jsem zprvu čekal něco úplně jiného, než jsem ve výsledku dostal. Už jen jméno Will Ferrell v hlavní roli, ve mě evokoval, že to bude další ulítlá komedie plná bláznivých výstupů a držkopádů. Tento film je velmi vážnou a decentní komedií. Vtip není hlavním artiklem tohoto filmu, tím je spíše zajímavý a neotřelý příběh, který se zprvu zdá, jako dvourealitní, ale ve výsledku zjistíme, že se odehrává v jednom světě. To mě trochu zarazilo, protože to s sebou přineslo nemálo otázek kladených na logičnost celého, už tak zamotaného a nereálného příběhu. Pokud je divák ochotný ignorovat propojení dvou rovin, pak dostane velmi zajímavý příběh, kterému vládne velmi sympatická hlavní postava. Pokud na to bude nahlížet čistě racionálně, pak už tak spokojený nebude. Já osobně jsem první případ, film se mi sice zdá mírně přeceněný, ale přesto solidní zážitek plný dobrých herců, předvádějících milé výkony. 70% 10.02. 2010 (10.02.2010)