Máj

Film Máj by uspěl spíše jako videoklip k písni od Supportů. To co v Máji vidím, je několik klipů pospojovaných k sobě. Brabec opakuje motiv procesí, poetické vstupy (které tu však má nehodící se Tříska), zpomalené záběry, ale netěží z toho tolik, jako v Kytici. Ani hudební doprovod (i když nezní vůbec špatně) do filmu pasuje jako hřebík do luku, dále nemotorný výkon představitelky Jarmily (i když pečlivě nalíčené). Jedno ženské tělo pro dva muže je problém. Jarmila ale nebudí pražádné sympatie, protože evidentně si ráda užívá s oběma. Bohužel tady se stala chyba, scénárista Jarmile zapomněl napsat nějakou tu repliku, kterou by nám osvětlila, co cítí (nebo jestli aspoň něco cítí). Buď se jen tak usmívá, nebo klopí zrak, nebo se snaží pózovat, jakoby ji fotili na titulní stranu časopisu Maxim. Já vím, v Máchově díla Jarmila taky nemluví, tak pokud je to záměr, pak herecký výkon Sandry Lehnertové je o to horší, protože výrazově nám neřekne nic konkrétního. Je mi líto, že tak očekávaný počin dopadl průměrně...a ten přesexualizovaný akcent, který by mohl působit dráždivě, má na svědomí leda zjištění, že Jarmila je veselá v rozkroku. Nechci být až moc kritický, Máj má jedno pozitivum (a nemyslím tím Jarmilu H. I. V. pozitiv), a sice diametrální odlišnost od českých hořko-dramatických-poloúsměvných filmů, toho si cením a je mi jedno, jak velký je Máj podle vás kýč. Máj je zfilmovaná báseň, uvědomte si to. Při čtení básní je každá fantazie povolená, od toho tu jsou. Přesto lépe hodnotit nemohu, nebylo by to fér. (03.11.2008)

Po shlédnutí Máje jsem došel k jasnému rozhodnutí, F. A. Brabec by se měl v budoucnu držet jen a pouze kamery. Exteriérové záběry působí opravdu malebně a, dalo by se říct, romanticky. Ovšem co se týče dějové stránky, kdybych o Máji nic nevěděl, téměř nic bych nepochopil. Vše je příliš zmatené a je zde mnoho rozporů s předlohou (tam Vilém do poslední chvíle neví, že zabil svého otce) a s jednáním postav (z Jarmily udělali v podstatě kurvu). Herci jsou až na výjimky (Jan Tříska, Vladimír Javorský, Jan Přeučil) afektovaní - Matěj Stropnický vypadá jako holka, Juraj Kukura spíš jako otrapa než mlynář a loupežníci spíše jako zfetovaní hippies. Na druhou stranu Sandra Lehnertová je sice hodně toporná, ovšem roli to nijak nevadí a její půvab všechny nedostatky vynahrazuje. Hudba skupiny Support Lesbiens působí místy opravdu nevhodně a přes krátkou stopáž jsem se nudil. V každém případě doporučuji spíše Máchovu báseň, než tento videoklip (filmem se to skoro nazvat nedá) s hezkými obrázky, charismatickou Třískovou recitací a místy nevhodným hudebním doprovodem. 35%. (30.05.2010)

Kýýýýýč! Tahle návšteva kina začala hodně špatně. Chtěl jsem si v klidu vychutnat Wall-E, ale po tom co se do sálu nahrnulo komando asi 30 rozjuchaných dětiček, jsem se lekl a utekl prosit pokladní ať mě pustí na neco jiného. Jediné co bylo k mání byl Máj. Protože jsem nezmar, tak jsem do toho šel. Když už jsem v kině tak přece neodejdu že? No moje blbost! Kde začít a kde skončit? Asi je to jedno - žádný děj, nezajímavá Jarmila, trapný "strašný lesa pán" Vilém, epileptické záběry na lebku za doprovodu málem relaxační hudby (ufff), vetchý Tříska jako kat je castingovým omylem roku ... A to v uvozovkách nejlepší na konec je že lidi po konci promítání všemu zatleskali. (02.09.2008)

Jelikož jsem si přečetl hodnocení od jiných uživatelů tady, než jsem na tento film šel. Váhal jsem, jestli na něj vůbec jít. Musím ale uznat , že jsem byl mile překvapen... Brabec to spracoval dá se říct podle svého pocitu a ne přímo podle knížky, která nám je všem dobře známá ze školních lavic. A právě toto zpracování dodalo onu filmu kouzlo a celkové zamyšlení se nad Májem "originál". Hudba k tomu byla též perfektní. 75% (19.12.2008)

Byl pozdní večer, sychravý prosinec a povinnost mi velela pustit si Máj. Před očima se mi začal odehrávat důvěrně známý, a přece v mnohém jiný, příběh tragické lásky. Vilém je fešák (ale strašný lesů pán fakt ne), Jarmila zase lehčí děva (příliš, příliš!), kat s libým hlasem pak jakýmsi strůjcem osudových událostí. Mácha se občas vytrácí, ale z mého pohledu zůstalo zachováno to nejdůležitější - duše. Víc by se mi sice líbilo, kdyby Brabec adaptoval poctivěji, jenomže to se to tak někdy sejde: jste duševně rozněžnělí a onen příběh v kombinaci s nádhernými obrazy a překrásnou hudbou ve vás opět probudí romantika, který už nějaký ten pátek hibernoval... Takže přes všechny výtky za plnou! Protože jak každý správný romantický hrdina ví, citům se vzpírat nelze. (16.12.2012)