Gympl
The Can
Réžia:
Tomáš Vorel st.Kamera:
Marek JíchaHrajú:
Tomáš Vorel ml., Jiří Mádl, Eva Holubová, Tomáš Matonoha, Martina Procházková, Lenka Haluzová, Zuzana Bydžovská, Max Kušiak, Tomáš Hanák, Jan Kraus (viac)VOD (4)
Obsahy(1)
Pedantný fyzikár Milan (Milan Šteindler), strnulý češtinár Karel (Jiří Schmitzer), jalový telocvikár Jaroslav (Martin Zbrožek), ekologický učiteľ výtvarnej a triedny učiteľ Tomáš (Tomáš Matonoha), mondénna riaditeľka školy Mirka (Eva Holubová) a ďalší podľa svojich predstáv formujú úbohých študentov na rozpadajúcom sa gymnáziu. A tak málokoho štúdium naozaj baví a zaujíma. Petr Kocourek (Tomáš Vorel ml.) a Michal Kolman (Jiří Mádl) do školy radšej nechodia a keď tam náhodou zavítajú, tak celé hodiny prespia, lebo po nociach kreslia graffiti. To je to jediné, čo ich okrem dievčat skutočne baví. Nebezpečné výpravy na strechy domov, ilegálne prenikanie do útrob metra, dramatické lezenie na komín... Napätie, riziko dolapenia a naháňačky s políciou sú naozajstné, zábavné aj kruté. A tak niet divu, že sa ich bezradní rodičia (Zuzana Bydžovská, Tomáš Hanák, Jan Kraus, Ivana Chýlková) večne stresujú a občas sa v záujme doštudovania svojich nezvedených potomkov spoja s profesormi. (TV JOJ)
(viac)Videá (1)
Recenzie (1 228)
Za posledné roky asi najzábavnejší český film, balansujúci na hrane vážnej výpovede o živote mladých a tínejdžerskej komédie. A to až tak, že niekedy je takmer nemožné rozlišiť, ktorú časť práve Vorel servíruje. Možno to ani nie je dobre, ale všetky zbytočné pripomienky idú bokom, na české pomery totiž ozaj slušná zábava, ktorá dáva mierne zabudnúť na posledné nepodarky typu Rafťákov. 65% ()
Pé-Ou-Zet-A – Ty vole !! Hip hop je jedna z najlacnejších a najstupídnejších póz, aké civilizácia poznala. Grafitti beriem ako umenie, pokiaľ ním nie je „skrášľovaný“ cudzí, prípadne verejný majetok. V opačnom prípade je to rovnako sprostá lacná rebelantská póza ako hip-hop. Tušíte správne, vonkajší náter steny zvanej Gympl ma nezobral. Vnútrajšku zas zúfalo chýba nejaká jednotiaca linka, niečo ako premyslená osnova s jasnou pointou. Postavy sú do jedného uzavreté a hneď úvodom načrtnuté jedným či niekoľkými podstatnými rysmi, z ktorých už po celý čas nevybočia a pokiaľ je snaha vytvoriť neskoršími scénami u postáv rys protichodný, končí to neveľmi presvedčivo. Väčšina hrdinov tak ostáva plochými karikatúrami s jasne onálepkovanou pozíciou a funkciou v príbehu. Svojím postávám zvládli dať dušu akurát Bydžovská, Schmitzer a čuduj sa svete i Mádl. Okolo reality však Gympl nešiel ani náhodou; pokiaľ áno, kričím so Schmitzerom „válku na ně, nejdřív totalitu a pak válku“. Prípadne idem študovať pedagógiu, nech ma pravidelne šuká nejaká lola. Mimochodom práve celkom podružný lolitkovský motív bol pre mňa tým, prečo som si film celkom užil (ale možno to je tým, že po toľkých anime proste už od filmu zo školy čosi také čakáte ;-) ) a slečnu Lenku Juroškovú si celkom rád znova v niečom pozriem (i oblečenú). Gympl je „iný“, ale nemýľme sa, nie je to žiadna sonda do reality súčasného školstva ani film, ktorý by dal odpoveď na to, prečo väčšina dnešných teens nemá iné hoby než hiphop, chľasť a šukačky a čo (a či vôbec) sa s tým dá niečo robiť. Je to stále film o teenageroch pre teenagerov, je vtipný i naoko vážny ale bohužiaľ, McLovin, havajský darca orgánov je len jeden. 5/10 ()
Film samotný za 7/10, sranda je vtipná, seriózní pasáže jsou taky super, dohromady to bohužel neladí... ALE Gympl je, alespoň pro mne, geniální v charakterech samotných. To nejsou jen figurky, to jsou skuteční lidé, které potkávám dnes a denně. Autoři MUSELI navštívit školu, na kterou chodím, ty charaktery studentů jsou přesné, stejně jako postavy kantorů i rodičů. U scén s Hánákem mi běhal mráz po zádech - fotr mé přítelkyně jako vyšitej... A když k tomu připočtu mou vlastní rodinnou situaci.. Nemohu jinak a dávám plnej počet. ()
Gympl...takhle rozporuplný film jsem tedy nečekal. Mám rád Tomáše Vorla stejně jako jeho estetiku vzešlou z podhoubí divadla Sklep, předposlední Skřítek mne doslova nadchl, ale Gympl se nějak vymyká zažitému očekávání... Co nabízí? Leitmotiv Vorlových posledních třech filmů (Cesta z města, Z města cesta, Skřítek), tedy útěk z města a návrat k přírodě, se vytrácí a nahrazuje ho bytostně městská, ba civilizační tématika - fenomén graffiti. Obhajoba tohoto progresivního uměleckého stylu je asi nosným pilířem celého filmu. Reakce na šedou, odcizenou anonymitu města, na život uvnitř betonu a skla, generační vzpoura realizovaná jako už tolikrát v historii s živelnou vervou a s ideály dovolujícími bořit cokoliv. To staré, nezajímavé, nudné, šedivé... Vorel se ale v další významové rovině pokusil reflektovat jakousi krizi rodinných hodnot a rodinného života v současném Česku a projektuje cosi jako sociální sondu mapující schémata uvnitř rodin - rozvedená matka - samoživitelka (vynikající Zuzana Bydžovská), otec arogantní a všehoschopný podnikatel využívající svého vlivu (trochu stereotypní Jan Kraus). dominantní otec psychicky tyranizující svou rodinu (přesný Tomáš Hanák)... Jako jsou narušeny vazby uvnitř rodiny, tak je narušena i integrita světa mladých, kteří si jen stěží mohou tvořit civilizačně funkční hodnotový žebříček... Tomu odpovídá i symbolický obraz školy, v níž takřka není jediný normální pedagog, trefně zkarikované typologie českého učitele/ky není daleko od reality (mladý progresivní pedagog nezapadající do systému, který se marně snaží změnit, češtinář důchodového věku bazírující na klasických prvorepublikových humanitních hodnotách, fyzikář žijící v zajetí svého vidění světa, školník mající problémy s agresivitou...). To vše by doposavad bylo zcela v pořádku a Tomáš Vorel měl zřejmě ještě ve stádiu psaní scénáře zaděláno na strhující a hluboký film. Jenže... s takto nastaveným rastrem si zřejmě nerozumí klasická herecká výbava herců z okruhu divadla Sklep, kteří s oblibou přehrávají a karikují své postavy do absurdních rozměrů (Šteindler, Holubová, Zbrožek, Trojan, Marhoul, jakož i Matonoha...), mladší herci už mě nepřesvědčili téměř vůbec (vyjma obou hlavních hrdinů - Tomáš Vorel ml. i po Skřítkovi znovu přesvědčuje, že je dobrým hercem a hlavně Jiří Mádl mimo svou zažitou škatulku dokazuje, že je hercem výborným - jeho arogantní ,,spratek" byl zahrán dokonale...), některé pasáže a dialogy pozbývají svým ztvárněním na autenticitě a věrohodnosti (mnohé scény ve škole, především nadaný matematický génius dabovaný?! někým jiným, rvačka nahých slečen ve vaně...), film se místy nepodařilo režisérovi udržet v dynamickém tempu a občas hodně nudí (opět především neautentické školní scény...), hodně se ale povedla hudba (Wich i SuperCrooo k téhle scéně i generaci sedí...) a především akční scény z nočních grafitti bojovek. Každopádně osobně si myslím, že Tomáš Vorel starší své velké téma v tomhle filmu nezúročil. Graffiti scéna, stejně jako dnešní mladá generace, si ale takovéto filmy zaslouží... jen houšť! () (menej) (viac)
Chytlo mě to za srdce. Ne rádoby vtipnými scénami nebo extra detailním snímáním obličeje kameramanem. Ale tím nepříjemným a bohužel celkem všedním, čím si dnešní student/profesor prochází. Všechno je obráceně, špatně a vina je na všech . Jasný- bylo to trošku vyhypovaný a místama zkreslený. Ale kamarádka řekla celkem výstižně, že to tak je , aby to pochopili i rodiče :-) . Kdyby se z filmu vymazaly vtipné scény, změnila pro mě nepříjemná kamera alá Kouř a někteří herci dostali pár hodin herectví navíc , tak dám snad pět. ()
Galéria (22)
Zaujímavosti (78)
- Poté, co Michal (Jiří Mádl) řekne: „To je starožitný, ne,“ jsou dveře za nimi otevřené úplně, ale když do pokoje přijde Max (Max Kušiak), jsou mírně přivřené. (SONY_)
- Film navštívilo v kinech 488 833 diváků a vydělal 46 713 485 Kč. (Pumiiix)
-
Odborným poradcom filmu bol človek z pražskej graffitti scény Pasta Oner. Graffiti ťahy Tomáša Vorla ml. (Petr Kocourek
vo filme supluje práve on. Tomáš Vorel st., ktorý prešiel ročným tréningom v sprejování, však spočiatku narážal na veľký odpor a nechuť writerov spolupracovať s filmármi. (Smok)
Reklama