Hudba a text

Ne že by se v žánru romantické komedie nenašly tituly, které vybočují z řady a snaží se rozbít zavedenou výrobní formuli, přesto si dovolím tvrdit, že se jen obtížně bude hledat žánr, který by měl tak zakonzervované základní schéma, ve kterém se pouze střídají jména, tváře a prostředí. Marc Lawrence určitě nepatří k těm, kteří by se v rámci žánru pokoušeli o revoluci, a sází na to tisíckrát vyzkoušené. Přesto si myslím, že je to film koukatelný nejen pro žánrové fanoušky. Není nijak chytrý, ale vyloženě hloupý taky ne a má mocnou zbraň v podobně Hugha Granta, pro kterého jsou podobné role sázkou na jistotu. Tyhle chlapíky umí a hraje s velkým šarmem. No a Drew Barrymore je typově obsazená taky dobře. Hugh Grant už hrál v mnoha lepších filmech, pro Drew patří tenhle kousek v rámci její nicmoc závratné kariéry nejspíš k těm nejzdařilejším. Popová muzika je samozřejmě nadmíru lehký cíl pro ironii a legrácky všeho druhu, ale parodie na pokleslé popové romance pro náctileté fanynky v podobě videoklipu ke skladbě Pop! Goes My Heart nemá chybu. Za mě 3 hvězdičky a 55 % celkového dojmu k tomu. (17.01.2016)

Pro mě typická průměrná romantická komedie. Párkrát jsem se zasmála a Hugh Grant v roli "ex-celebrity" působil docela vtipně. Snad ještě zobrazení hudebního průmyslu v čele s hvězdičkou Corou bylo dobré. To by bylo tak vše. Drew Barrymore nijak neoslnila a s Hughem Grantem netvořila zrovna ideální romantický pár (i když to není její chyba). ~(2,9★)~ (29.12.2011)

Jedna z nejpříjemnějších romantických komedií posledních let. Bez hluhých míst, fekálností a prostě když na to člověk zajde s drahou polovičkou, tak se u toho fakt pobavěj. Některé vtipy se povedly a Hugh Grant je prostě borec........a ten klip na začátku byl doslova geniální http://www.youtube.com/watch?v=S0A7dtdc-nU (03.04.2007)

Nejlepší je hned první scéna. Báječná parodie na popové kapely z přelomu osmdesátých a devadesátých let! Pak se sice sem tam trocha humoru vynoří (třeba texty současné popové hvězdy), ale jinak je to jen mlácení prázdné slámy. Pokud se zrovna neodehrává nějaké hudební číslo, je to nuda. Kupodivu ani Haley Bennett mě nijak nebrala, což přece bývá u popových hvězd hlavní (a většinou i jediná) zbraň. (11.02.2011)

Celkem vydařená vtiposnůška, která může fungovat jako lehká terapie pro diváky trpící fobií zvanou "synťákový osmdesátkový pop" (ano, mezi ně se řadím i já). Jelikož nám tvůrci servírují klasické atributy tohoto zábavního odvětví jako jsou: křiklavě blyštivé kostýmky, přerozhaleně neholené hrudě naondulovaných chlapíků, synteticky nechutná hudba s elektronickými bicími a stupidními texty, s ještě o foust hloupějšími videoklipy a odpornými tanečky. Tohle všechno jen jako audio-vizuální předkrm. Načež nás děj unáší do současnosti - do tápaní hlavního hrdiny, které se pohybuje na pomezí parazitismu ex-slávy a vlastní trapnosti, do existence bývalého dívčího puberťáckého idolu, jehož věrné posluchačstvo je nyní v řadách ječících čtyřicítek na abiturientských večírcích a důchodců na lavičkách parků . A hle, tu najednou, se na smutného hrdinu, snese báječná a náhodně zdvojená příležitost, jak se opět zviditelnit - buď v boxovací reality-show nebo jako autor duetu pro orgasticky vzdychající a notně pitomoučkou teen hvězdičku. K tomu se přichomítne praštěná zalévačka květin aneb zhrzená slovotepkyně, jejíž verše mají duetu dodat tu správnou šťávu a možná také smysl. A je tu romance jak trám ... anebo komedie jako řemen. Nu dobrá, od každého vcelku vyvážený kus. A velkou zásluhu na tom všem má nejen samotný scenář, ale rovněž ústřední herecké duo, které je dosti neslučitelné, aby bylo uvěřitelně a vzájemně se doplňující, a aby mělo potřebný náboj. A to se Hughovi "vrtizadečkovi" a Drew kupodivu podařilo téměř na jedničku. Ač je konečný produkt snažení těžce pop a happyend brutálně top, napraví to všechno závěrečné titulky. 60%. (29.03.2009)