Most do Krajiny Terabithia

Únik. Od neporozumění nebo nezájmu okolí, školní šikany, krutosti světa a dalších nyní už možná malicherných problémů dětství a dospívání. Kdo z nás jej nehledal.. Pro mnohé jistě osobní téma, ale forma a technické zpracování nedovolí čerpat všechen potenciál. Na vině jsou nepřesvědčivé výkony herců (s výjimkou pevné křehkosti slečny Robb a dreamteachera Deschanel), disneyovské songy zvyšující tvorbu ušního mazu a i když o ně tady až tak moc nejde, lacině působící triky. Lacinější už bylo jenom to, že T-1000 z tekutého kovu pracuje v železářství.. Nemohu si pomoct, ale tematicky podobné Dangerous Lives of Altar Boys se mě svou autentičností dotklo mnohem víc. Možná i proto, že jen ti, co nejsou k tobě hluší, ovládnou srdce tvé i duši.. (21.05.2020)

Páni, tenhle film je pro mě v současném moři přiblblých infantilit jako San Salvador pro Kolumba. Tak dobrý dětský film jsem hodně dlouho neviděl. A co film, především jsem vzpomínal, když jsem stejné věci prožíval sám. Dětský film, který ukazuje co vlastně fantazie a přátelství pro člověka znamená. BTW docela rád bych viděl tu starší verzi. (26.04.2008)

Buď mořem, já budu tvůj oceán. Buď jedinou jiskrou, já v tebe zahořím. Buď jediným zrnkem, já postavím z tebe Řím. Buď jedinou mou myšlenkou a já nebudu nikdy sám! Někdy, někdy je cesta životem zvláštní. Není to osudem, není to smůlou nebo štěstím, je to jen tím, co se ukrývá hluboko v nás, v našich nadějích, snech, v tom čemu a proč věříme. Bridge to Terabithia je zvláštní, zvláštní fantasy nespoutaná okázalou pompou, která umožňuje vaší vlastní fantazii pracovat, snít, toužit, prožívat a žít. Když se díváte a přesto máte pocit, že otáčíte stránky, když se díváte a přesto vidíte jen to co chcete vidět, zjistíte, že lidé, věci nejsou takové, jak je vnímáme očima, nýbrž takové, jak je vnímá naše srdce. Gabor Csupo vzal do ruky tužku, namaloval kluka, který i přes tíhu prostého bytí dokáže utéct do světa představ (skvěle ztvárněný Joshem Hutchersonem), dívku, co svým velkým světem fantazie a niterně šibalským úsměvem pohltí malý svět kolem nás (kouzelná, upřímně kouzelná AnnaSophia Robb) a kolem spoustu méně či více bizardních figurek. Ale pastelky, barvy, ty nechal v rukou diváka. Alespoň na chvíli, hodinu a půl, vrátil jsem se do dětství, do bezstarostných chvilek, kdy všechno bylo tak, jak jsem si přál a všechno o čem jsem snil bylo předemnou. “Zavři oči, ale svou mysl nech otevřenou.“ Tak jsem je zavřel a znovu jsem zažil krásný pocit, že sny ještě nezmizely. I přes fakt, že za filmem stojí trikový specialisté ze studia Wetta Digital, které je podepsáno třeba pod trilogií Pána prstenů, netvoří počítač hlavní devizu celého, plynule vyprávěného příběhu. A tak je to správné! Protože tak to podtrhuje už v úvodu napsané. Když ještě přidám dobře padnoucí frak hudebních aranží Aarona Zigmana, sladký pohled Zooey Deschanel (s kytarou jí to vážně sluší) a spoustu dobře napsaných dialogů - "Když budeš mít mysl otevřenou, můžeš stvořit svět", dostávám na každý pád nezvyklý, silný a opravdový příběh, který má tu moc vládnout nad emocemi. Tak co ještě říct? Život je těžký, ale nikdy ne tolik, aby jej neunesla křídla fantazie. [final rate: 90%] (12.11.2008)

Nevídaně příjemný průlet krajinou, do které se dostane jen a pouze naše mysl, naše schopnost snít a náš pocit vnímat okolí tak, jak ho budeme chtít vnímat jen my. Země Terabithia je nádhernou krajinou vysněnou dětmi pro děti ale i dospělé a ty, kteří dokáží snít, protože i v dnešním světě je to neskutečně potřeba. Mně se film líbil, už jen tím, jak byl představován divákovi, jako nenápadná zábava, která se mi ze začátku zdála jako další Narnie a nakonec se z toho dokázalo vyloudit něco naprosto jiného, ale i tak příjemného. Jediné co mě opravdu rozčílilo byl fakt, že dabing dětí dabovali takřka třicetiletí dabéři, ale to je problém dabingu a ne filmu. Takže na film nemám vůbec nic. Příjemný rodinný film, který zabaví a donutí na něj koukat právě dětskýma očima, protože jinak to ani nejde. Co když televizi nemáme? - To si dělá srandu, ne? Tu máme i my a naši jsou na podpoře. - Táta říká, že zabíjí mozkový buňky. - Tvůj táta ví leda tak prd, my se na telku díváme každej den. - Taky to jde poznat. (16.06.2008)

Príbeh dvoch detí – chlapca zo sociálne slabšej rodiny ktorý má tri sestry a dievčaťa jedináčika ktorého rodičia sa práve prisťahovali, si za riekou neďaleko domu v lese vytvoria vlastný rozprávkový svet len vďaka svojej fantázie, kde každý deň po bežných strastiach života ako sú neprajný spolužiaci zo školy, prísny učitelia a sociálne problémy vlastných rodičov vrátane súrodencov pre ktorých ste len otravou prežívajú dobrodružstvá ako z nejakej fantasy. Kto prežil v detstve podobné problémy, toho musí tento film dojať k slzám. Dôkaz že k sfilmovaniu dobrej fantasy, nie je potrebný 150mil. rozpočet ale dobrý herci a režisér ktorí vás svojou odovzdanosťou vtiahnu do príbehu. Stačí si len otvoriť myseľ, nechať sa unášať detskou fantáziou a hneď vám ich dobrodružstvá nadväzujúce na ich každodenné problémy prídu rovnako dôležité a napínavé ako sú aj v reálnom svete ... a smutný záver na viac dodáva filmu dôležitú výpovednú hodnotu :,-) (08.02.2008)