Most do Krajiny Terabithia

Pro fandy Terminátora 2 trochu nezvyklý pohled na Roberta Patricka v roli otce dvou dětí... Jinak jde o film, v němž se snoubí dojetí s napětím, dobrodružství s fantazií, i ta špetka romantična se zde najde. Je to moc příjemné pokoukání s neotřelými hereckými tvářemi, které zaujme nejen dětského, ale i dospělého diváka, jemuž není zcela cizí dětský svět fantazie. (10.05.2008)

Príjemný rodinný film s dokonalými trikovými efektami, sympatickými hercami a zaujímavým príbehom. Netradičná fantasy o priateľstve, ktorého sila dokázala stvoriť krásny imaginárny svet. Stačí, keď sa budete dobre dívať a mať otvorenú svoju myseľ a určite aj vy podľahnete jeho kúzlu. Aj vám sa podarí prejsť cez "Most do Krajiny Terabithia". Nebráňte sa tomuto dobrodružstvu. **** (30.06.2009)

Až překvapivě milý a více než snesitelný dětský film s čirým poselstvím, který si díky politice Walden media hraje na víc než čím ve skutečnosti je. --- Nedělám to často a svým způsobem je to tedy rarita, ale u Terabithie musím jít po druhém setkání o pořádný kus výš. Csupo dokázal nádherně vystihnout city a porozumění mezi postavami, vytěžil maximum z minimalistické formy a předvedl, že když máte k předloze dostatečný cit a sami otevřete mysl dokořán, dokážete velké věci. 8/10 pro dost možná největší a nejpříjemnější překvapení roku. (12.02.2007)

Hodně netradiční fantasy, která vlastně fantasy skoro ani není, se opravdu vyvedla. Celý je to hlavně o vztahu dvou dětí, které ve škole nemaj žádný kamarády. O fantasy tady jde opravdu až na druhém místě. To ale totiž nevadí, protože dětští herci tu hrají překvapivě dobře a Robert Patrick v roli chápavýho otce potěší. (30.09.2007)

Paleta emocí bombardovala mé srdce, mou mysl, můj vnitřní pocit, můj rozum, můj sluch a mou duši s účinkem atomovky. Do Leslie jsem se zamiloval během několika sekund. Moje srdce ještě nikdy žádná holka nedokázala ukrást rychleji, ale nejlépe oblíkaný holce na světě, producentce nejkrásnějšího úsměvu pod širým nebem a majitelce očí naplněných životem až po okraj, bych uvěřil i to, že Jesus Kristus byl automobilový závodník. Má mysl se doslava nemohla dočkat až společně s Leslie a Jessem znovu a znovu navštíví Terabithii. Stačila krátká scéna ve které Jess, s Leslie a jejími rodiči malují pokoj a už mě můj vnitřní pocit šeptal "Toto si zapamatuj Pavle, až budeš mít děti, protože si budeš pamatovat, jak dát dětem radost a štěstí." Když mluvil tatínek Jesse / Robert Patrick / můj rozum mě napověděl, že dobrý člověk někdy nemusí budit okamžité sympatie. Můj sluch se při poslechu hudby dostal na svůj sluchový Mount Everst, ale nejvíce si užila má duše. Byla to právě má duše, která se sledovala příběh nastěhovaná v mých očích a v poslední části je postupně v podobě velkých a nekončících slz opouštěla. Emoční bombardování tak dosáhlo svého vrcholu, ale ani po skončení filmu nemám důvod následky bombardování odklízet. Proč ? Mám totiž zavřené oči a otevřenou mysl a můžu tak vytvořit celý svět ! (22.06.2008)