Sunshine

Jeden z 500 největších filmů všech dob časopisu Empire. Obrazově velkolepá a zároveň dějově velehloupá sci-fi o záchraně lidstva odpálením jaderné bomby do vyhasínajícího slunce. K fyzikální nesmyslnosti děje: Hašení požáru kyslíkové atmosféry vypouštěním kyslíkových zásobníků s následným výbuchem uhášejícím požár - no to je i hasičská sci-fi (už vidím např. hasiče hasící hořící dům vhazováním kyslíkových lahví); veškerý vytěžený jaderný materiál z celé Země v jedné bombě - patrně uran a plutonium - nemá s termojadernou fúzí vodíku ve Slunci mnoho společného a rozhodně i tak by výbuch tvořil jen stopy promile z okamžité aktivity Slunce (fúze 700 000 000 tun vodíku / sekundu); raketa i s jadernou bombou by se roztavila na plazmu před dosažením slunečního povrchu o teplotě 5800 K a jádra o 13600000 K, takže by bylo jedno, zda tam dopadne jen sonda s bombou, nebo celá vesmírná loď (nebo třeba jen to pitomé vždyživé zabijácké monstrum); současná termojaderná reakce v nitru slunce ustane až po vyčerpání zásob vodíku (dočasně) a později i hélia (trvale) a nedostatek paliva by nezměnil ani vhozený sebevíce silný atomový zapalovač ze Sunshine;... K vlastnímu filmu: Sunshine je výrazně nepřehlednější než Clarkova / Kubrickova 2001: Vesmírná odysea (počítač Icara 2 ovšem taky zcela neposlouchá), zato má napětí, krásné vizuální efekty a některé velmi dobré pasáže (např. potíže při přesměrování lodi). Není to ani tak mizerný film jako např. Horizont událostí (odkud zřejmě přišel někdo z posádky Ikara 1). Závěr: Napínavá a docela hezká ztráta času. Trailery: http://www.csfd.cz/film/222329-sunshine/videa/ (03.11.2009)

Sunshine dokáže v divákovi rozsvítit nejednu emoci, ať už strach o úspěch poslání, soucit k některým postavám, obdiv k jiným nebo dojetí. Právě to poslední mě potkalo u dvou geniálně poskládaných a emočně naprosto rozkládajících scén. Pokud je Sunshine v něčem film roku, je to atmosféra. Boyle si totiž pohrál s mnoha žánry a výsledný mix zaobalil do zlatavého obalu s pesimistickým nádechem. Výsledkem je pak něco, co asi nemá obdoby a co by měl vidět a k dobrému či špatnému si sám pro sebe přebrat každý, protože jinak nemá šanci pochopit, o čem si to tu plácám. (16.06.2007)

Audiovizuálně je to tak působivé a vyvážené, že se chce snad až brečet štěstím, že je možné něco takového slyšet a vidět. Nádherné obrazy, příběh o sebeobětování umocňuje osm herců, podávajících prvotřídní herecké výkony, design lodi opravdu futuristický, kamerové oblety fascinující, atmosféra těžká a ještě těžší, mnoho scén vytáhne srdeční puls k dvojnásobku klidovky a nakonec musím znovu zmínit hudbu, protože nesmrtelní Underworldi a jedinečný John Murphy vytvořili doslova harmonický soundtrack, za kterým bych šel třeba na samou hranici Sluneční soustavy...40 miliónů dolarů(rozpočet)/30 miliónů dolarů(výdělek celosvětově) (20.04.2007)

Hodně silný a vizuálně úchvatný komorní sci-fi film přemítající nad nicotou člověka v tváří v tvář Vesmíru. Ta polarita nicotný člověk - ohromující Slunce je základním pilířem snímku Dannyho Boylea, který stojí rozkročen mezi dvěma filmovými světy - metafyzickou symfonií Kubrickovy 2001: Vesmírné odysey a osobitým sci-fi hororem Horizont událostí. A Danny Boyle jako by se nemohl rozhodnout, ke kterému z nich se přiklonit. V první části filmu to funguje famózně - komorní psychologická studie malého osazenstva vesmírné lodi, konfrontace s jejím posláním a doslova tváří v tvář s cílem jejich cesty - slunečním vulkánem, který disponuje pro člověka jen těžko představitelnou silou. Ty vizuálně oslňující obrazy lodního psychologa a kapitána v sluneční pozorovatelně jsou skutečně úchvatné a jsou velkým kladem Boylova snímku. Tady film funguje bezvadně. Pak přijde ovšem dějový zvrat a do té doby pozitivní konotace naší centrální hvězdy se začnou štěpit - Slunce je náhle nejenom pozitivně vnímaný životodárný kolos, ale i nebezpečný běsnící vulkán - tahle dualita je dalším významovým přínosem. Velká škoda je, že tady ale přemítání a hlubší obsah Sunshine končí... Těžko říci, proč nejsou dál rozvíjeny úvahy o malichernosti lidské existence a nicotnosti člověka jako tvora, proč se tvůrci rozhodli tak, jak se rozhodli. Nakročením k Horizontu událostí vykročili i k rozmělnění dojmu a kompaktnosti díla. Neotřele ztvárněné očekávané finále tak po událostech z konce filmu ztratilo na síle a rozmělnilo se v, podle mne, nesouvisejícím kontextu. Sunshine je každopádně velmi dobrý a silný snímek, v kontextu sci-fi filmů se řadí k tomu nejlepšímu, zvláště svou silnou vizuální složkou, nářky nad údajným nízkým rozpočtem pozbývají na významu, Danny Boyle názorně potvrdil fakt, že množství finančních prostředků film nevytváří... (11.01.2008)

Musím říci, že Sunshine se naprosto přesně trefil do mého vkusu. Heroická mise, podaná tak trochu komornějším způsobem, s uvěřitelnými charaktery a dokonce s uvěřitelným dějem (až na pár nesmyslů v samém závěru). Posledních cca deset minut mi však předchozí brilantní zážitek nezkazilo. Danny Boyle opět prokázal své chameleonské schopnosti (drama, thriller, zombie horor a nyní bezchybné sci-fi dobrodružství), navíc je jeho film opět doprovázen atmosférickým soundtrackem, a já jen musím konstatovat, že John Murphy se po 28 dní poté opět překonal. Jak jsem již jednou zmínil, poslední desetiminutovka se klidné mohla obejít bez přídavných elementů (spoiler) v podobě nezvaného hosta, (/spoiler) a ani zde si tvůrci nepohlídali tu nejzákladnější věc - tichý vesmír. Jestli však jde o záměr, tak je naprosto chápu. V tomhle obrazově a zvukově vytříbeném díle pro tichý vesmír prostě není místo. (03.06.2008)