Biela masajka

Všetci si kladú otázku, ako je možné, že jedna civilizovaná ženská môže pri nepatrnom pohľade na človeka s úplne odlišnou kultúrou odrazu tak zblbnúť a vydať sa naprieč čoraz zložitejším problémom. Áno, je to šialené, ale čo človek neurobí preto, aby si udržal v rukách naivné romantické city, o ktorých si myslí, že nimi všetko zdolá? Od začiatku je jasné, že tento ,,rozprávkový" vzťah nemohol vydržať večne, aj tak Carola príliš dlho ignorovala morálne či sociálne rozdiely, ktoré ju s masajským bojovníkom odlučovali. A hodiť tento film do odpadu len preto, že sa ľudia aspoň raz v živote zaslepení nechajú uniesť? Už len ten pohľad na krásnu prírodu, scenérie či masajské kmene podfarbené príjemnou hudbou úplne zapadajúcou do prostredia v buši. Niektoré scény sú veľmi silné či už záverečná vyostrená hádka alebo pohľad na zapadajúci horizont, film mi ubiehal rýchlo a ani chvíľu nenudil. A ktorá žena by nebola očarovaná hrdým masajom aspoň na malý okamih svojho života? :-) (11.08.2009)

Pár let po mezinárodním úspěchu filmu Nikde v Africe vzala další německá režisérka autobiografickou knihu německy píšící autorky a vyrazila do Keni. Příběh, který tam natočila, je ovšem o dost slabší. Vypráví o téměř neuvěřitelné naivitě dívky, která se zamiluje do exota z buše a provdá se za něho. A v místech, kde život ženy nemá ani takovou hodnotu jako život kozy, se nesnaží pochopit místní mentalitu a tradice, ale očekává, že se všichni změní podle jejích přestav. Dobře zahrané, profesionálně natočené, ale možná to mohlo být kratší. (09.10.2006)

Samotný příběh je tak absurdní a neskutečně šílený, že mě až zaráží, že taková žena opravdu žije a tohle dobrovolně prožila. Věřím, že mnoho podobných věcí se v životě může přihodit, ale tak, jak tu bylo vše prezentováno, asi ne. Režisér asi plně nezachytil to, co chtěla hlavní protagonistka říci. Takhle na mne celý příběh působí, jako když mladá a hloupá, naivní, duševně méně smělá slečna jde za pohlavním údem bez jakýchkoli myšlenek na budoucnost, a když už si konečně uvědomí v jakém že to stojí exkrementu, nemůže s tím zhola nic dělat a bere roha. Byly tam pravda i silné momenty a mnohdy se musel divák zamyslet a sžít se s danou situací. Podívat se na ni nezaujatě a s čistým svědomím. Na jednu stranu obdivuhodné, na druhou neskutečně nezodpovědné a hloupé. 60% (04.09.2011)

Film, který překonal mojí nedůvěru k německé kinematografii, zásluha leží především na knižní předloze. Poměrně dobře natočený, zajímavý příběh ženy, která se rozhodla žít (k mému naprostému nepochopení) v keňské buši. Klidně bych byl i pro zfilmování dalších dvou částí – Zpátky z Afriky a Shledání v Barsaloi, ale raději spojených v jeden film. 70% (05.02.2007)

No, čekal jsem od toho něco víc pro ženský. Hlavně díky úvodu, kdy se ta kráva přestěhuje do bushe jen proto, že na sebe s tím Masajem chtivě mrkali. No, její živočišný pohnutky tady zkoumali už jiní, takže to dál rozebírat nebudu. Pointou je, že to potom nebyla taková slaďárna (ať už typu Hotel snů, Titanic nebo nějaký feministický šaškárny - žádnou neznám, tak mě nenapadá ani příklad), což je jasný plus. Ale na to, že je to podle skutečný události, je tam takovejch pitomostí, že to až není možný. Když pomineme počáteční impuls k životu v Keni, je to hlavně postava Lemablablabla. ten je jasnej prototyp moderního člověka. Teda spíš venkovskýho burana , než nějakýho měšťáka. Ale rozhodně ne Masaje. Pověry jeho lidu se ho netýkají, jen občas dostane záchvat odkazu předků (těhule u silnice), tradice ctí, ale jen doma (a to jen v základních bodech), svou ženu normálně poučuje o tradicích svého lidu místo toho, aby to udělaly ženský v kmeni, hrdej bojovník to možná je, ale uvnitř je to vyměklej srab, co si nechá poroučet (co na tom, jestli jsou ty rozkazy dobrý) od svý ženy a od matky, přičemž ostatní bojovníci se mu za to nesmějou ani jím neopovrhujou. No a že nenechal tu vygumovanou bloncku obřezat (strach z prokletí), to je mi taky nějak podezřelý. Na dluh dává holt, protože moc věří lidem. Chápu, že Masajové a Křováci nejsou Zuluové nebo jiný ortodoxní kmeny Afriky, ale tisíce let tradic jsou nesmazatelný během pár desetiletí. Konec je sice logický vyústění vztahu naivní slepice-žárlivej vůl, ale jeho provedení je důkazem filmařskýho neumu. Takže nazdar. (20.09.2011)