... mamička najdrahšia

Zdobivá zlobívá, zásobami z domácího likérníku se hojívá, rodinná star, rodilá královna tyranie. Neuhneme z pohledu na tebe. Jménem se ovíváš. Kultem si stojíš hodně vysoko. City k nám však odbýváš, vřelými šetříš, nadobro. Srdce tvé, máš-li nějaké, je kamenným útvarem, mučícím nástrojem. Dostála jsi macešské pověsti. Podala nám otrávené jablko /do/ dětství. (28.09.2018)

Moc se mi to líbilo. Zejména proto, že je to opravdu podle skutečných zážitků adoptované dcery. Celý příběh je sám o sobě důkazem toho, že jestliže člověk prožije nedobře své vlastní dětství, nikdy už se mu nepovede prožít život vyrovnaně. Je jedno, kolik v něm sklidí úspěchů, kolik lidí mu zvyšuje sebevědomí, prostě ho už dodatečně nezíská a není cesta, jak to dohnat. Chová se nevyrovnaně a přenáší to na další generace. Je to deprimující, ale je to bohužel s většími či menšími odchylkami neměnný zákon. (18.04.2010)

Další z pohledů dcer na svou slavnou matku, je vedlejší, že té adoptované. Vtipné je, že ji k psaní předlohy k filmu přiměla skutečnost, že byla vyděděna. Tohle totiž lidi zajímá, praní špinavého prádla na veřejnosti. Ovšem, přiznejme si, není u Vás doma občas také taková hysterie? Třeba já se takhle běžně chovám, když mám PMS nebo když objevím na sporáku fleky nebo na stole drobky. Ale vážně. Absolutně nechápu ty maliny. Ten film je úžasný, mrazivý, děsivý, občas až tragikomický a Faye Dunaway prostě skvělá. Můj syn, který ještě ani nemá rok a půl, po náhodném shlédnutí jedné scény ztratil chuť k jídlu a kdykoli se mi povedlo film zastavit, a na obraze byl obličej Joan/Faye, začal se bát. A já se mu vůbec nedivím. Moc se ale těším až si film pustím znovu, ve větším klidu. Nevím, kde je pravda, nevím to u Joan Crawford, nevím to u Marlene Dietrich nebo u Jany Brejchové, o kterých dcery také psaly svým způsobem nelichotivě, byť je jistojistě velmi milovaly. Ale když je tolik milovaly, proč jim nevadí vydělávat na jejich slabostech? Kdo je bez viny, ať hodí kamenem. Co se děje za dveřmi řady domácností, v nichž ženy ztrácejí půdu pod nohama, ať už ztrátou partnerů, atraktivity, zaměstnání, vlivem menopauzy, a bůh ví čeho ještě. Život není peříčko a mít děti v pozdějším věku plus posedlost čistotou a vlastní dokonalostí rovná se průšvihu. Já bych Faye za ztvárnění téhle nešťastné a zlomené ženy dala spíš Oscara. (03.05.2024)

Uznalá hodnocení na ČSFD na jedné straně, štědrá nadílka Zlatých malin na druhé. Divím se oběma extrémům. Film byl natočen podle knihy Christiny Crawford, adoptivní dcery hollywoodské divy Joan Crawford. "Drahou maminku" v ní vylíčila jako psychicky narušené, alkoholem prosáklé monstrum, které se v civilním životě víc podobalo svým pozdějším rolím v psychothrillerech než třeba obětavé matce Mildred Pierce, za kterou Joan dostala Oscara. Záměrem ukázat Crawfordovou v tom nejhorším světle si film sice pojistil diváckou atraktivitu, ale nedal si už potřebnou práci se zdůvodňováním jejího jednání, nemluvě o nějakém obecnějším přesahu. Takže prostě podle hesla "pravda je v historkách" bere jednu obžalobnou vzpomínku za druhou, klade je za sebe a páteří nebo dramaturgickým rámcem je mu pouhá chronologie událostí. Velmi selektivně vybraných a účelově upravených, nutno dodat. Crawford ve skutečnosti adoptovala čtyři děti, ve filmu ale vidíme jen dvě. Údajný propad v její kariéře je zde umístěn do let, kdy byla naopak na jejím vrcholu, jen proto, že se to autorům hodí; oslnivý comeback ze začátku 60. let je zcela zamlčen. Vidíme Joan Crawford, jak se sekerou v ruce plení svou zahradu nebo vystřihuje z fotografií hlavy muže, který ji opustil (což jsou zjevné narážky na film Strait-jacket), s neartikulovaným řevem mlátí dceru ramínkem na šaty, vyhrožuje strašlivou pomstou představenstvu Pepsi-coly, jejíž mediální tváří se stala, a tak dále a tak podobně. Což o to, jsou to efektní scény. Chybí mi v nich ale větší míra empatie, srozumitelné vysvětlení, PROČ jedná tak přepjatě. Napsal jsem "vidíme Joan Crawford". Faye Dunaway se do ní opravdu doslova vtělila - exaltovaná gesta, chůze, mimika, všechno je to velmi přesným opisem toho, jak Crawfordovou známe z filmů. Ale uvěřit, že takhle "creepy" byla nonstop i v civilu, může být problém. 60% (07.10.2010)

Příběh o ženě, která sice mohla oslnit celý Hollywood, ale v domácím prostředí své adoptované děti rozhodně neoslňovala. Výkon Faye Dunaway je excelentní a její podobnost a zapálenost do role Joan je prostě dokonalá. Film na mě působil jako dost silný thriller, který se každou chvíli mohl změnit i v noční můru - i když pro dceru Christinu se vlastně změnil. Ztvárnění prostředí Hollywoodu je dokonalé, obsazení precizní a téma? Záleží pouze na divákovi, zdali mladé dívce, která v terorizovaném prostředí musela žít, zdali jejím názorům uvěří či nikoliv. Příběh o psychicky nevyrovnané ženě, která svou "nemoc" nedokázala skrýt ani s ní nějakým způsobem bojovat, pouze rozhýřila při adopci dětí, od kterých pouze chtěla, aby jí milovaly. (08.12.2010)