Komparz

Docela by mě zajímalo nakolik je tenhle seriálek z Gervaisova hlediska autobiografický. Každopádně jsem rád, že se zbavil šílené tváře Davida Brenta a předvedl nejspíš sobě daleko podobnější postavu, Andyho. Andy Milliman je ukázkový looser. Je sice chytrý, ambiciózní a svým způsobem milý, ale v jeho dráze za světlejšími zítřky mu brání pár nepřehlédnutelných překážek - je rozený smolař, v dialozích navíc ne zrovna vždy duchapřítomný, nepomáhá mu ani krapet obtloustlá postava a tvář čtyřicátníka a už vůbec ne jeho nemálo pomalá kamarádka Maggie, jejíž společenské faux pas v počtu i intenzitě hravě překonají ty jeho. O jeho kompletně mimoňském agentovi ani nemluvě. Komparz exceluje v podobných oblastech jako Kancl. Je námětově svěží - ústřední téma kontrastu "nedůležitých, zaměnitelných smrtelníků - komparzu" a "polobožských, nedosažitelných hvězd" je hodně hutné, Gervais s Merchantem na něm skvěle scénáristicky rýžují - hvězdy jsou zobrazovány jako namyšlená paka (Stiller, Lindsay), řadoví pokrytci, eventuálně neškodní úchylové (Winslett, Stewart) či rozmazlené hvězdičky s komplexy (Bloom, Radcliffe). Stejně jako u Kanclu jsem nadmíru spokojený - ale na plné hodnocení to stále není. Na to si bude muset projít trochu delší zkouškou času. Mimochodem - z hlášky "Are you having a laugh? Is he having a laugh?!" se mi už po jejím třetím zopakování začalo dělat špatně. Ke konci to bylo už hodně zlé. :-) 80% (11.09.2007)

Andy Millman je rozhodně pokračovatelem Davida Brenta, avšak s lehkým posunem k normálnosti , který byl nutný k našemu ztotožnění s ním. Teprve díky Andymu jsem si uvědomila, že největším problémem Davida nebyly jeho rasistické nebo šovinistické předsudky, tím méně jeho komediální ambice. Tím hlavním problémem byla jeho naprostá neschopnost upřímnosti, jak k druhým, tak i k sobě samému. Mezi upřímností a stylizací si Brent stejně jako Millman vždy vybere sebestylizaci. - Stejně jako se nebyl David Brent schopen rozhodnout mezi rolí kance v přízemí mezi dělníky a rolí rovnostáře nahoře v kanceláři, stejně tak si Andy Millman neumí vybrat mezí tím, zda chce být umělcem oddaným své vizi či „jen“ úspěšnou celebritou. (Přitom se přes naše divácké pochybnosti nakonec ukazuje, že mu možná ani nechyběla ta potřebná dávka talentu.) Předivo lží, které spřádá, aby se jevil v nejlepším světle těm, kteří jsou právě přítomni, se mu nakonec vždy stane osudným. Právě ony lži ho opakovaně přivádí do oněch nesnesitelně trapných situací. Být vyveden z míry někým vyhlížejícím nebo se chovajícím nestandartně, ať už jde o homosexuála, trpaslíka nebo bigotně věřícího, je celkem pochopitelné a omluvitelné. Brent i Millman se však věčné přetvařují až na práh ztráty konzistence se sebou samým. (To je také důvod, proč se Andy zdá být vždy mnohem sympatyčtější v přítomnosti Maggie, protože to je jedna z mála chvil, kdy svoje maskování odhodí.) - A vzplanou-li tu debaty o kvalitě sérií, chci se dopředu vyjádřit tak, že bych netvrdila o žádné že je lepší než ta druhá. Nicméně rozdíly mezi nimi existují. U neúspěšného a politováníhodného komparsisty z první série bylo úsilí se prodat jakýmkoli způsobem ospravedlnitelné. Jenže vytoužený, i když omezený, úspěch nastoupivší v druhé sérii nastartoval stále zjevnější „pobrentovštění“ Andyho Millmana. - Rick Gervais nás úspěšně mate v mazání hranic mezi svým životem a seriálovou fikcí, ale jedno je zřejmé, chybí-li ji jeho postavám upřímnost, jemu rozhodně nechybí. Bez geniální schopnosti pozorovat a až masochistické upřímnosti by seriály Office ani Extras nemohly vzniknout. (12.02.2008)

Cynické, drsné, černohumorné až do krajnosti, a zároveň chytré a velmi dobře znalé poměrů. Seriál, který si zcela bezostyšně dělá legraci ze všech možných současných polit-korekt. tabu (třeba když mediální hvězdy "pomáhají" hladové Africe, nebo když hlavní hrdina seřve rušícího mentálně opožděného hocha v restauraci nebo omylem zbije trpaslíka). Výborné jsou i cameo role, ve kterých ze sebe dělají šašky uznávaní herci (ať už o sex škemrající Daniel Radcliffe, úchylný Patrick Stewart, vychytralý Chris Martin z Coldplay....) Pokud máte drsnější humor rádi, bude se vám to hodně líbit. (28.02.2007)

Další povedený seriál od Rickyho Gervaise a Stephena Merchanta. Konečně si Merchant taky napsat něco pro sebe - roli agenta, naprosto geniálního hlupáka:D Gervais je jako smolařský komparzista, docela sympatický. Někdy si říkáte, jak vůbec může někdo mít takovou smůlu, ale on si za to může sám, a když se o nějaký naprostý trapas nepostará on, jistě mu pomůže jeho trhlá kámoška. Občas se objeví ňáká ta celebrita, třeba Kate Winslet, která poradí jak na sex po telefonu i jak vyhrát oskara, nebo Sir Ian McKellen a jeho teploušská hra, popřípadě Daniel Radcliffe(s holkou to už rozhodně dělal). Vánoční speciál mi dojen sice trochu zkazil, ale jinak o srandu nouze není. (29.09.2008)

Ve vsech tech trapnych situacich jsem se kousal do rtu a uplne je prozival spolu s hlavnimi hrdiny. Ricky Gervais je proste mistr trapasu a i v techto chvilich to pusobi vsechno krasne komicky. No a pokud jsou i predni hoolywoodske hvezdy schopny ze sebe samotnych udelat srandu, pak je to jeste vetsi a umocnujici zazitek techto zivotnich trapasu. (13.05.2009)