Jsem kyborg, ale to nevadí

V podstatě velký souhlas s uživatelem Gimp. Vizuálně skvělé. Emocionálně působí jen scéna s operací a následné první sousto hlavní hrdinky. Takže nakonec zklamání - možná i proto, že jsem tak trochu nepochopil konec filmu;-). Chan-wook Park byl v mém top seznamu režisérů po volné trilogii o pomstě hodně vysoko. Teď si nejsem jist, kam ho mám zařadit a budu napjatě čekat na jeho další film. (29.07.2007)

Scénář: Seo-Gyeong Jeong, Chan-wook Park .. Špatné. Tohle si nezaslouží ani průměr a už vůbec ne kvůli zářivé vzpomínce na jméno Park Chan-Wook nebo kvůli formální stránce. Kdyby totiž alespoň tato mozaika emocionálně převážně prázdných scén měla nějaký smysl nebo pointu, možná by se dalo mnohé odpustit, jenže když chybí i tento prvek, ospravedlňující dlouhé minuty zívání a zírání na Parkovu překvapivou neschopnost tentokrát něco sdělit, nemohu jinak. Pitomoučké postavy (naštěstí ospravedlnitelně bláznivé) v reji barvitých vizuálních onanii s fajnovou hudbou prostě na dobrý film nestačí. Mě určitě ne. 40%. (26.06.2007)

U tohoto filmu jsem pociťovala silné návaly závisti. Já chci být taky kyborg ... !!! Na tento film jsem se koukla kvůli častému srovnávání v komentářích k japonskému " Welcome to the Quiet Room". Byť se oba filmy odehrávají ve stejném prostředí, netroufnu si je porovnávat. Nádherné jsou oba a nemůžu říci, který se mi líbil více. Myslím, že pro pochopení "smyslu života" ... smyslu filmu, je třeba pochopit hlavní hrdinku a její postupné odstraňování sedmi smrtelných hříchů. No nebudu to raději moc rozebírat nebo pro mě přijedou taky. (03.12.2009)

Formálne dychberúce a príbehovo bizarné dielo jedného z najtalentovanejších kórejských režisérov súčasnosti. Im Cyborg rozpráva o hľadaní zmyslu života v úzkom kruhu bizarných postavičiek bláznov, kde sa sny, predstavy a realita striedajú z vysokou intenzitou v úmysle divákovi ponúknuť úplne nový zážitok a zároveň ho trocha zmiasť. A na jednu stranu som sa veľmi rád v príbehu strácal, pretože som sa v ňom vždy dokázal nájsť a keď som si už myslel že ma film ničím neprekvapí, tak prekvapil. Ale aj napriek tomu som nedostal to čo som v tomto filme hľadal. Je pekný, je premyslený ale k divákovi je veľmi nevďačný. Aspoň teda mne sa tak javil. Odysea do ľudskej duše a do krásy zamilovanosti som videl už niekoľko krát a pozitívny pocit prevládal, čo sa o tomto filme až tak povedať nedá. Postavy tu plavali na hladine svojich obsesií a hlbšia charakteristika mi v tomto prípade chýbala. Poznáte ten pocit, kedy pozeráte film a ste neuveriteľne šťastný, že ste hjo mohli vidieť a zobrať si s neho všetko to krásne čo ponúka? Mne sa to v tomto prípade nestalo. Lepší priemer. (17.09.2012)

Na Parka hodně slabé, poprvé mě tento režisérský génius zklamal. Vybral si prostě špatné téma, které navíc projede celým filmem a vyzní jaksi do ztracena, nečeká nás žádný překvapivý nebo šokující konec. Parkovy trademarky černého humoru se zde neobjevují v takové míře jako v jiných filmech, ani hudba není tak výrazná jako jindy. Zato kamera je klasicky stále skvělá. Doufám, že se Park svým upířím kouskem vrátí zpět do témat, která mu jdou nejlépe a budu moci dát opět plný počet. (24.09.2009)