Jsem kyborg, ale to nevadí

V podstatě velký souhlas s uživatelem Gimp. Vizuálně skvělé. Emocionálně působí jen scéna s operací a následné první sousto hlavní hrdinky. Takže nakonec zklamání - možná i proto, že jsem tak trochu nepochopil konec filmu;-). Chan-wook Park byl v mém top seznamu režisérů po volné trilogii o pomstě hodně vysoko. Teď si nejsem jist, kam ho mám zařadit a budu napjatě čekat na jeho další film. (29.07.2007)

Velmi rozporuplný film, kdy se vám v hlavě honí myšlenky o absolutní pitomosti, po připitomělý úsměv, nevěřícně zírání, až k dojmutí na závěr. Teda jódlující Korejec...leč cesty Páně jsou nevyzpytatelné, tak jako stezky lidské duše. Co na tom, že je v ní ukryt třeba kyborg. Výborné obsazení i režie, jen trochu neobvyklý film od Parka. (21.08.2016)

Tento film mě okouzlil, a to nejenom díky Lim Su-jeong, která je jako kyborg naprosto skvělá. Již úvodní neotřele zpracované titulky dávají tušit, že nás čeká originální jízda, a to přesto, že se jedná o mnohokrát zpracované a viděné prostředí psychiatrické léčebny. Jenže po korejsku a po parkovsku to znamená nápaditou vizuální stránku a kameru a vůbec různé nápady a vychytávky, jimiž se to jen hemží při prolínání dvou světů. Tedy toho takzvaně normálního, který vidí všichni, a toho, který má každý pro sebe sám. Ale možná se někdy stane, že i tenhle svět nám někdo pomůže sdílet... (28.07.2008)

Po Vengeance trilogy Park prichadza s filmom z uplne ineho zanroveho sudka (i ked jedna akcna "masaker-sekvencia" svojou spektakularnostou si v nicom nezada aj s Peckinpahovymi vybuchmi filmoveho nasilia), ktorym dokazuje, ze vie tocit aj ine, ako vazne filmy a zaroven sa v nich rovnako dobre, ak nie este krajsie vynima jeho specificky rezijny rukopis rozpravania hlavne obrazom ako i zaluba v ciernom humore. Vizualna stranka si (od perfektnych dekoracii, cez kameru - uhly i nasnimanie az po FX sekvencie) podobne ako u predchadzajucich reziserovych filmov zasluhuje absolutorium a dokonale plni svoju funkciu podavat naoko vazny pribeh (mentalna choroba ako prekazka v medziludskej komunikacii - podobne prvky uz obsahoval aj Sympathy for Mr. Vengeance) odlahcenym sposobom, vyborne balansujuci na hrane zabavnej usmevnosti od prepadu do trapnosti. Dovody "preco" a "ako" sa ustredna pacientka dostala do sanatoria a co je vlastne skutocnou podstatou jej poruchy su sekundarne. Cyborg tema (fuzia cloveka s mechanickymi prvkami), vlastna hlavne japonskemu cyberpunku sa v Parkovych rukach prioritne meni na sled vizualne hravych "ako-keby" live-manga sekvencii, pri ktorych som tajil dych az nezdravo velakrat ;-) [Berlinale 2007] (20.02.2007)

Formálne dychberúce a príbehovo bizarné dielo jedného z najtalentovanejších kórejských režisérov súčasnosti. Im Cyborg rozpráva o hľadaní zmyslu života v úzkom kruhu bizarných postavičiek bláznov, kde sa sny, predstavy a realita striedajú z vysokou intenzitou v úmysle divákovi ponúknuť úplne nový zážitok a zároveň ho trocha zmiasť. A na jednu stranu som sa veľmi rád v príbehu strácal, pretože som sa v ňom vždy dokázal nájsť a keď som si už myslel že ma film ničím neprekvapí, tak prekvapil. Ale aj napriek tomu som nedostal to čo som v tomto filme hľadal. Je pekný, je premyslený ale k divákovi je veľmi nevďačný. Aspoň teda mne sa tak javil. Odysea do ľudskej duše a do krásy zamilovanosti som videl už niekoľko krát a pozitívny pocit prevládal, čo sa o tomto filme až tak povedať nedá. Postavy tu plavali na hladine svojich obsesií a hlbšia charakteristika mi v tomto prípade chýbala. Poznáte ten pocit, kedy pozeráte film a ste neuveriteľne šťastný, že ste hjo mohli vidieť a zobrať si s neho všetko to krásne čo ponúka? Mne sa to v tomto prípade nestalo. Lepší priemer. (17.09.2012)