The Governess
Réžia:
Sandra GoldbacherKamera:
Ashley RoweHudba:
Edward ShearmurHrajú:
Minnie Driver, Tom Wilkinson, Harriet Walter, Jonathan Rhys Meyers, Ralph Riach, Florence Hoath, Arlene Cockburn, Adam Levy, Cyril Shaps, Raymond BrodyObsahy(1)
Píše se rok 1840. Po otcově náhlé smrti je mladá vzdělaná židovská dívka Rosina Da Silva nucena k rychlému sňatku. Rodina zůstala bez prostředků a jen výhodná svatba může všem umožnit udržet si dosavadní životní úroveň. Emancipovaná a svéhlavá Rosina nudný život po boku starého nemilovaného muže rozhodně odmítne. Sní o dráze herečky, ale také ví o stále se horšícícch finančních poměrech Da Silvových. Podaří se jí získat místo guvernantky v rodině Cavendishových na nehostinném ostrově Skye. Musí zapřít svůj židovský původ a stát se křesťankou jménem Mary Blackchurchová. Čeká ji chladné přijetí přejemnělé paní Cavendishové, která touží po velkém světě, a rezervované chování profesora Cavendishe, plně pohrouženého do své vědecké práce. Rosina se vžije do nelehké role nenápadné guvernantky a pečlivě střeží tajemství svého původu. Její inteligence a životní energie jí ale nedovolí douho zůstat opodál. (oficiálny text distribútora)
(viac)Recenzie (27)
Guvernantka je z těch filmů, které, když si pustím televizi jako kulisu k slastnému usínání, usnout nedovolí : pro jemný půvab Minnie Driver, která by se do kaskád svých vlasů mohla schovat, pro Toma Wilkinsona, který tu zdaleka není mistrem s trpaslíky z Full Monty, ale naopak charismatickým chlapem zahloubaným do objevu fotografie, pro Jonathana Rhys-Meyerse, z jehož vizáže a hraní mám husí kůži, pro estetickou stránku filmu, která je snad nejsilnější při aranžování guvernantky do nařasených látek, pro hudbu, kameru ..... pro překvapení, které bych si dala líbit i častěji. ()
Pomalu, zvolna plynoucí, romantický, jako by zasněný film, který při zdánlivé konejšivosti vlastně skrývá docela silné drama o rozdílnosti kultur stojících tak blízko vedle sebe a o tom, že vždycky nejvíce toužíme po tom, co nám uniká. Nádherná výtvarná složka, do níž přesně zapadá krásná Minnie Driver. ()
Sandra Goldbacherová natočila ženský film v tom nejlepším slova smyslu. Přesto od kvality srovnatelné s podobně laděnými filmy např. Campionové ji dělí jednak řemeslná stránka poznamenaná rutinou, tak i nejasná koncepce díla, které se spoléhá především na silné emoce. Zatímco obrazová složka filmu u Campionové dokresluje vnitřní rozpoložení hrdinů, Goldbacherová občas zapomíná na film v touze dělat hezké obrázky. Ty pak místy připomínají estetiku nančinčaného kýče značkových dámských kabelek - ani bych se nedivil, kdyby se u některých obrazových kompozic objevilo logo Gucci. ()
Film, který svým něžným a melodramatickým půvabem, lehce romantickou atmosférou a silnou ženskou osobností v popředí navozuje velmi silné pocity. v podstatě komorní dílko, které sice nepřichází s ničím novým, ale právě pro svou jednoduchost a čisté linie zůstane uvízlé v divákově paměti. Za mne 65%. ()
Obrazově vzrušující dílo, kochající se rodící se fotografickou novinkou. Nejde však o dílo realistické, ale silně romantické se vším všudy - realnosti je tu minimum (a navíc pokřivené) - židovská dívka by v Anglii poloviny 19. století byla mnohem méně emancipovaná (a že by byla až tolik vzdělaná nejen v malířství?, nehledě na to, že neasimilovaní židé prosté zobrazení lidské postavy vůbec nezkousli - proč by jinak na jejich svatbě zněla tradiční hudba a tančili by jak ve středověkém Španělsku?) než hlavní hrdinka, hudba Sefardim (navíc ve worlmusikálním podání Ofry Haza) by v Londýně asi na svatbě tamějších bohatých židů také moc nezněla (leda tak v Maroku nebo Soluni). Přesto mě film vtáhl, a proto dávám hodnocení tak vysoké. ()
Galéria (18)
Fotka © Sony Pictures Classics
Zaujímavosti (3)
- Když Rosina fotografuje spícího Cavendishe, aranžuje jeho tělo tak, že mu pokrčí levou nohu. Když později vidíme vyhotovenou fotku, tak je na ní pokrčená pravá noha. (Morien)
- Datum copyrightu, jež je uvedeno v římských číslicích na konci filmu je MCMXVII (1917), nikoliv MCMXCVII (1997) (Morien)
- SPOILER Děj filmu se odehrává kolem roku 1840. V první scéně, ve které se hlavní postavy intimně sbližují, lze slyšet zip, jak se pan Cavendish začne svlékat. Zip byl ale objeven až roku 1891. (Morien)
Reklama