Sněhový dort

Tenhle nenápadný film s podivným názvem se mi vryl pod kůži. Chladná krása kanadské přírody, životní smolař Alan Rickman a dokonalá autistka Sigourney Weaver. Ve své roli mě naprosto přesvědčila, věřila jsem jí každou minutu. Emoce se na mě valily jedna za druhou a ze všudepřítomného sněhu mě příjemně záblo. Na DVD doporučuju vynechané scény, mnohé z nich bych ve filmu klidně nechala. (06.11.2008)

Že Snow Cake místy skřípe? Že nefunguje jako celek? Že ani herecky za moc nestojí? Tak na co jsem to sakra koukala? Já viděla netradiční, emotivní, snad místy i romantické drama o odcizení, nepochopení, samotě a touze po odpuštění. Že je Sigourney Weaver "špatně zahraná" autistka? Kecy! Její postava mě zaujala asi nejvíc - přítomná a přece stále skrytá někde v sněhem zapadaném vnitřním světě. Snow Cake je snově krásný a přitom lidsky krutý. Perfektamundo! (17.08.2009)

Pokud si potrpíte na vizuálně podmanivá, herecky hřejivá a strukturou nekomplikovaná dramata, potěší vás Sněhový dort stejně jako mě. Marc Evans se zcela vzdálil konceptům i žánrům svých předchozích filmů a hraje na dojemnější strunu divákova srdce. Sněhový dort přitom prochází několika-žánrovou změnou, což častokrát mělo v jiných případech na svědomí klinickou smrt filmu. Evans však v každém motivu tolik netlačí na pilu a zbytečně jí nezaplácává drahocenný čas. Proto jen s lehkým úsměvem na tváři můžeme sledovat počáteční konfrontaci rozverné stopařky a britsky suchého, bývalého kriminálníka, jež probíhá v rámci žánru road-movie. Sám o sobě by potenciál obou charakterů vystačil na samostatný film, ale kdeže. Evans má jiné plány, a tak je tato line doslova (nikoliv obrazně) přetnuta tragickou událostí, jež je natočena s takovou pomíjivostí a nádechem reality, že vyrazí dech. Dál už pak příběh probíhá v prolínající se melancholické náladě dramatu a komedie, která neopustí zdi domu stopařčiny matky, pokud ovšem Alex nezaskočí k atraktivní sousedce. Příběh nechává Evans plynout s jemností a neosudovou civilností, kdy se postupně projevují a následně redefinují vlastnosti a povahy jednotlivých postav, obzvláště Alexe. Postava autismem stižené Lindy Freemové není důležitým středem pozornosti. Stejně jako ona pozoruje okolní svět, ale jde vlastně úplně mimo, tak Evans ji sleduje, ale nikterak její situaci neřeší. Tvoří pouze protipól Alexově postavě, který jí pomáhá proto, že ve smrti Lindiny dcery vidí podobnost se svým životem a ve spojitosti s její bezbranností a otevřeností je uchvácen její povahou. Ta ho mění. Ta pookřeje jeho ledovou duši jako teplé sluneční paprsky sněhový dort. Spolu s kameramanem Stevem Cosensem pak mají cit pro kompozici záběrů, kterým neobyčejný feeling dodává využití digitální kamery, díky níž nejsou některé záběry sentimentálně běloskvoucí, ale začmouzeně nepřívětivé. Navíc nepamatuji se, kdy byl padající noční sníh zachycen tak magicky tajemně. (18.10.2007)

Mám dva autistické bratrance, a proto si klidně troufnu říct, že Sigourney ovavřínovaného Dustina strčila do kapsy u tepláků. Sněhový dort jsem ale chtěla vidět hlavně kvůli Alanu Rickmanovi a Carrie-Anne Moss, abych si je konečně odfixovala z rolí Snapea a Trinity, protože škatulkování si tihle dva rozhodně nezaslouží. Příběh vypráví o dobru konaném pod vlivem výčitek za nezaviněné neštěstí, o tom, že někomu malý šmodrchanec stačí k neštěstí a velký naopak může postiženému bránit být nešťastný. Pokud je jím třeba právě autismus. Život holt není ani sladký ani snadný a rád nehraje fér. (20.08.2015)

Mohl by to být i hezky natočený příběh, kdyby tam nebyla ta hrozná role Lindy. Asi měla udělat film zajímavějším, ale v mých očích ho naopak jen sráží. Takhle, že se chová autista? zahraná a napsaná role to byla příšerně. Sigourney Weaver hrála něco mezi postiženou, slepou a zhulenou postavu. Jinak příběh Alexe celkem zajímavý. Každý člověk někdy chybuje a když uzná chybu, tak je na místě i odpuštění. Měl jsem chuť dát jen **, nakonec dám slabší 3. 55% (05.09.2010)