Šťastie na dosah

Jak se tak dívám na hodnocení ostatních (málokdo dal 5*), tak si říkám, že jsem byl při zkouknutí filmu The Pursuit of happyness asi moc sentimentální. Jenže já ho viděl i podruhé..a dostal mě stejně tak. Jedná se o citlivě natočený snímek, který si zakládá na vztahu otce a syna (opravdový otec Will Smith a opravdový syn Jaden Christopher Syre Smith) v okamžiku, kdy je opouští matka a manželka v jedné osobě. Táta se synem spolu pomalu ale jistě padají až na dno, které je krutě tvrdé. Will Smith se snaží, seč může, stále se pokouší prodávat lékařské přístroje, které nikdo nechce..to vše se má však změnit a úspěch záleží jen a jen na jeho píli. Klišé je ve filmu opravdu poskrovnu (tedy oproti jiným, jemu podobným snímkům), což považuji za v dnešní době (a na Hollywood) velmi neobvyklé a příjemné..takže díky! (15.11.2007)

Will Smith hraje slušně, jeho scény se synem jsou výborné a některé momenty jsou, zejména pro táty ve finanční tísni, mimořádně působivé (třeba vystěhování z motelu a noc v metru), přesto jako celek kupodivu zdaleka ne tak silné, jak téma a pověst filmu slibovaly. Místy se "pomalu plynoucí" mění ve "zdlouhavý", některé motivy se zbytečně opakují a spíše než pronášená moudra funguje samotné Garnerovo odhodlání pokračovat navzdory všem ranám osudu. Také on sám zaujme spíše jako otec než snaživý makléřský adept. Pro někoho možná motivační, pro někoho dojímavé, každopádně koukatelné. (23.02.2011)

Scénář: Steve Conrad .. Milé, malé, skromné, smutné, reálné .. a výsledný poctivý doják je téměř na dosah. Možná to je největší problém - ten průhledný tah na emoce. Otec a syn Smith - Smith jsou naštěstí přesvědčivě a dostatečně vysoko nad hereckým průměrem. Škoda, že nad tento průměr nevystřelil i scénář. Ještě že Gabriele Muccino dělá co se dá a spoustu zádrhelů jemně uhlazuje. Všechny ovšem neuhladí... 70%. (19.11.2007)

Podle skutečného příběhu…. Chris Gardner je smolař. A vy neustále čekáte, že se to otočí. Věříte. Doufáte. Stejně jako Chris Gardner. Musím poznamenat, že JE HNUS sledovat, jak padá níž a níž. Tolik neštěstí pohromadě se tak často nevidí (ani ho nevyhledávám). Bezradnost a bezmoc umocněná starostlivostí o syna není žádnej romantickej ,,slaďák“. A tak jen optimismus nešťastníka W.Smitha mi dává sílu vydržet, protože se to táhne a táhne. Když konečně přichází chvilka ŠTĚSTÍ, jsem šťasten. A to asi všichni chtěli. (10.05.2008)

Will Smith sa rozbieha. Herecky sa zdokonaluje, v akcii bol vždy dobrý, teraz vie zahrať bez problémov slávneho boxera, byť cool, dojať a byť jedna z najvačších hviezd planéty. Najviac mu to sluší so svojim synom, ktorého si prizval do príbehu o tom, že nikdy nie je tak zle, aby bolo ešte horšie, a nikdy nie je tak zle, aby sa mohlo všetko v dobré obrátiť. Treba len skúšať, aj keď je šanca iba jedna ku dvadsať, nikdy neviete. Nechápem, prečo si syna nezobrala k sebe jeho matka. (25.09.2007)