Réžia:
Tom TykwerKamera:
Frank GriebeHrajú:
Ben Whishaw, Alan Rickman, Rachel Hurd-Wood, Dustin Hoffman, Karoline Herfurth, David Calder, Simon Chandler, Sian Thomas, Jessica Schwarz, Corinna Harfouch (viac)Obsahy(1)
Jean-Baptiste Grenouille má vlastnost génia – svým nosem dokáže zachytit, detailně popsat a charakterizovat všechny vůně, které se kolem něj mihnou. Okamžitě rozpozná jejich složení, míru použitých komponentů, čehož využívá pro výrobu těch nejúžasnějších parfémů na světě. Zoufale však touží po vytvoření dokonalé vůně. Naprosto zbavený citu se rozhodne vytvořit démonickou vůni, jejíž základní esencí bude vůně mladé dívky, nevinné a čisté. A učiní pro to vše... (oficiálny text distribútora)
(viac)Videá (1)
Recenzie (1 252)
Film, kde i závěrečné titulky mají svou specifickou vůni. Vůni jak omamně sladkou, tak i zoufale trpkou. Parfém je mistrovským a hlavně komplexním dílem, ve kterém mě Tykwer šokoval svou precizností a hlavně syrovostí. Málokdy se poštěstí, že by se mi trefil do vkusu tak drsně podaný film, ale tady se povedla o to příjemnější výjimka. Není těžké kouzlu filmu propadnout, s tak fascinujícím střihem a dokonalým hudebním doprovodem odolá málokdo. Klíčovým plusem je také hlavní postava, která je i přes svou zvrácenost zvláštním způsobem uvěřitelná a vzbuzující až provinilé sympatie. ()
Skutečně jsem nečekal, že se Tom Tykwer doslova pokusí provonět kinosál a s každým dalším přičichnutím Vám více a více začíná tento příběh vonět. Esence téhle vůně jsou : dobrá režie, vynikající herecké výkony, / zejména mladého Bena Whishawa/ dobře vybudovaná atmosféra a hudebně-vizuální stránka. Bohužel ještě jedna esence se nám dostane v závěru filmu a to v podobě prdu, který svým smradem přebije všechny ostatní vůně. Nicméně smrad později vyprchá, ale vůně zůstane. ()
Zase to pověstné čtení knih před zhlédnutím filmu. Samozřejmě beru výtky vůči zklamanému divákovi, že si to nějak vysnil a teď je zklamán, že to měl v hlavě úplně jinak. To všechno beru. Ale neberu tvůrčí zlovůli v naprostém, naruby obráceném vyznění hlavní postavy. Grenouille je - ze samotné podstaty - odporně podlézavá bestie, klíště, které trpělivě vyčkává a pak vysává oběti a zároveň jim podkuřuje a chlácholí je. Stejně tak i na konci - když mu ukápne slza. Byl jsem ochoten odpustit jákékoliv nedostatky vůči předloze, ocenil jsem i občasné zrychlení a zlogičtění (ačkoliv ten hlavní laps, který mi kazil i knihu, zůstal), ale aby Grenouillea dohnali k citům (byť minimálním) to bylo moc... Polidšťování postav nenávidím, zejména ne těch do morků kostí prohnilých a plných žluče a nenávisti. K plusům patří kvalitní a spolehliví herci (i když i ta Hoffmanova postava doznala patrných změn, to tam nemohla zůstat alespoň jedna postava podrazácká, sobecká, úlysná?) a vizuální stránka. Co mě rovněž těší je, že se nezalekli závěru. ()
Je zajímavé sledovat jak prastaré diabolistické mýty oživují v tomto navenek velkoryse pojatém filmu oživujícím trochu autodafé, trochu nejpustší sadismus, orgie budící to nejtemnější v člověku. Závěr působí poněkud masochisticky: jakoby se autor chtěl doslova vykálet na svou nesporně velkoryse pojatou práci. Film je umocněným ďábelským temnem. ()
Parfém: příběh vraha je velmi zvláštní film. Nejdříve vás znechutí ukázkami hnusného a páchnoucího rybího trhu v Paříži (poprvé v tomto filmu, kdy z obrazu “ucítíte“ vůni ...), aby vám pak ukázal nádherný a barvitý svět vůní. První setkání s hlavním hrdinou a pak už jen kouzelná cesta za splněním jeho snu. Toma Tykwera znám, ale dosud jsem jeho tvorbě nevěnoval žádnou důležitost. Po parfému se situace mění. Tom dokázal neuvěřitelně lehce a jednoduše vykreslit svět malého milovníka vůní. Pár scén mě naprosto uzemnilo, ať je to podmanivý let kolem těla hlavního hrdiny a vidění věcí, které cítí nebo na konci filmu brutální let kamery, která hledá vrahovu oběť. Ben Whishaw, který hraje hlavní postavu je pro mě castingová trefa do černého. Do postavy se skvěle vžije a působí dokonale. Ať už jako pracant zamazaný od bláta nebo jako muž s modrou krví, který vládne lidem... tak jako tak jde o skvělý herecký výkon. Jeho velkým štěstím je i přítomnost dvou herců, které svými kvalitami na sebe strhnou stejnou pozornost jako hlavní postava a to Dustin Hoffman v roli světoznámého parfuméra a Alan Rickman coby milující otec. Dokonce nám dovolí režisér chápat i touhu po Rachel Hurd - Wood a Karoline Herfurth, které jsou opravdu krásné. Jeho posedlost vůněmi celý film zabaluje do vůně trávy, kamene, smrti a posedlosti. Tenhle veliký uchyl mi však byl velmi sympatický a nedokázal jsem ho ani sekundu filmu nenávidět. Snad nejde o pracovní deformaci…Největší problém filmu je však rozhodně délka a konec. Stopáž 147 minut je poměrně hodně a pravděpodobně by se film dal zarovnat na 130 minut bez problémů a filmu by to pravděpodobně pomohlo, protože v pár místech je slabý. Určitě se najde mnoho lidí, které vrchol(posledních 10-15 minut) filmu znechutí a kvůli němu film odsoudí, ale on si to vůbec nezaslouží. Tom Tykwer na konci snímku ukazuje co by se mohlo dít, ale vše je podle mě jen metaforou v které si každý najde kus své pravdy. Parfém vás pohltí svou audio vizuální krásou, propracovaností a určitě budete stejně jako já litoval, že experiment s vůněmi v kině před mnoha lety nevyšel a nemůžeme si Parfém vychutnat včetně všech vůní vraha... Šlo by jistě o podmanivý zážitek. Vnitřní kouzlo filmu je tak silné, že je jen na vás jestli jeho vůně pro vás bude vůní ráje nebo ... 11/2012: 5*:) ()
Galéria (109)
Zaujímavosti (47)
- Režisérovou voľbou pre postavu Richisa bol jedine Alan Rickman. Nikomu inému rolu neponúkol. Naopak, pre úlohu Laury (Rachel Hurd-Wood), Richisovej dcéry, si museli tvorcovia prehliadnuť stovky konkurzných záznamov, aby našli tú pravú herečku. (Greenpeacak)
- Jedna z nejdůležitějších scén byla pro režiséra Toma Tykwera už ta úvodní, v níž Grenouille (Ben Whishaw) přichází na svět uprostřed bláta a špíny pařížského rybího trhu: "Byla to vlastně úplně první scéna, kteoru jsme točili, a pro mě byla něčím velmi zvláštní. Jde o to, že každý, kdo román četl, si i po letech vzpomíná na určité výrazné pasáže, a scéna porodu na rybím trhu mezi ně bezpochyby patří. Takže mi hodně záleželo na tom, abychom zachytili veškerou hrubost a drastičnost téhle situace. Sám na sobě jsem totiž udělal zkušenost, že víc vyhledávám filmy, které mi zprostředkují nějaký intenzivní prožitek. Už jsem ztratil trpělivost s filmy, které jsou obecně velmi hezké, sympatické - ale nic víc. Skutečně dobré filmy musejí nabídnout fyzickou zkušenost a myslím, že se nám to na tomhle a pár dalších místech docela podařilo. Musíte diváka hned od začátku připoutat k sedadlu, protože kniha je taky taková - začnete číst a po prvních deseti stránkách jste úplně hotoví." (NIRO)
- Postprodukcia filmu vyžadovala 9 mesiacov. (Greenpeacak)
Reklama