Parfum: Príbeh vraha

Líp to natočit nešlo! Tom Tykwer uchopil zdánlivě nezfilmovatelnou Süskindovu předlohu a odvyprávěl ji. Podobně jako autor barvitým popisem, tak i režisér vizuálními finesami zprostředkovává podprahový vjem, o nějž nás filmové médium ochuzuje a který přivádí divácké smysly do stavu vlastní pochybné zmatenosti. Tady nemá smysl polemizovat nad v rámci krimi silnou nevěrohodností logiky apod. Tykwer poprvé od Lola Rennt dokazuje, že brilantně zvládnuté řemeslo dokáže říci (téměř) vše. (11.03.2007)

O filme, knihe, či celej neslávnej legende som doposiaľ ani len nepočul, takže som bol príbehu plne otvorený. Špinavosť prostredia, surovosť natáčania a priam zvrátené scény podtrhnuté melancholickým, až sentimentálnym spracovaním vyvolajú nevšedné a nie vždy príjemné pocity. Ak podobný postoj dokážu zaujať aj herci, neni čo vyčítať. Azda len ten incestný záver, ktorý sa dal spracovať aj trošku jednoznačnejšie. Každopádne, nabudúce si budem dôkladnejšie vyberať svoj ďalší parfum. 90%. (04.09.2007)

Silný snímok držiaci sa síce v naturalistickej rovine, spracovaním však štylizovaný skôr do polohy umeleckého diela. Asi nie každý ho pochopí. Týka sa to hlavne priam až rozprávkového záveru, ktorý film posúva úplne ine a ktorý sa dočkal veľmi rozporuplných reakcíí (tu však cítim potrebu zdôrazniť, že Parfém nie je historický film a výčitky smerom k logike nie sú celkom opodstatnené) Bezpochyby vrchol Toma Tykwera, no k dokonalosti mi predsa ešte čosi chýbalo. Snáď tie zimomriavky pri záverečných titulkoch, ktoré sa akosi nedostavili. (25.02.2007)

Tento tajuplný a důmyslný příběh vraha je podle knihy, která se stala světovým bestsellerem a vynesla německému spisovateli bezmeznou slávu. Prostor filmu samotný se zaobírá chlapcem, později mužem, který měl nadměrný čich oproti jiným lidem a jak nebyl pochopen okolím ani on nedokázal pochopit okolí a žil jen pro jedno, vytvořit nejdokonalejší vůni na světě. Je pravda, že po celé dvě a půl hodiny se stále něco děje a herecký arsenál je nabytý až k prasknutí, ale samotný děj se plácá stále na jednom a tom samém místě a nedává samotné atmosféře té doby prostor. Podle mě se příliš upíná jen na samotnou postavu, a i když je to chvílemi příliš abstraktní a fantastické dokáže zaujmout a vtáhnout do děje fantastickým způsobem. O to víc bude šokovat závěr, který je všechno jen ne čekaný a zdá se, že sází na labužnické oko diváka. Přesto jsem nebyl natolik potěšen nakolik jsem čekal. Je to znát hlavně na tom, že mě film samotný nedokázal donutit opatřit si patřičný bestseller, který se za tak krátkou dobu dokázal stát tak oblíbeným. --- Mám nejlepší nos v Paříži. Zná všechny pachy světa. (21.07.2007)

// Nejdřív jsem byl znechucen. Hned na to se ten pocit zdvojnásobil. Poté jsem pocítil soucit. A poté hněv. Chvíli jsem váhal. Najednou mě přepadla zvědavost. A více zvědavosti. Pak přišla radost. Překvapení. Opět soucit. A znova jsem musel váhat - chápu nebo nechápu ? Nechápu. Ale dostalo mě to a zas a znova, a když se řekne filmová HUDBA - já řeknu PARFÉM! - 100% (17.10.2011)