Parfum: Príbeh vraha

║Rozpočet $65,8milióna(€50miliónov)║Tržby USA $2,223,293║Tržby Celosvetovo $135,039,943▐ Tržby za predaj DVD v USA $7,436,256 //počet predaných kusov 381,144║ Najlepšia Europska koprodukcia za posledné roky a Tom Tykwer natočil životné dielo, s tak silnou atmosferou že miestamy žijete priamo v odohrávajúcom sa príbehu a dokonca reflexne si začínate všímať pachy viac ako nikdy doteraz. "Bravúrne dielo!" ... a ten koniec je absolutne v norme, nič čo by mohlo pošramotiť vybudovaní film a jeho zázemie. /videl v kine: 95%/ (14.01.2007)

Nuz, co povedat. Po rezijnej, vyrazovej a vypravnej stranke skoro dokonale. Tak za 5 *. Za dej a uzasnu atmosferu 4*. Ale za koniec, ktory moze pripadat niekomu uzasny, hotove umelecke dielo, mne bohuzial uplne pokazil zazitok. A navyse som sa uz modlila, aby to skoncilo. Takze summa summarum, 3* je malo, 4* vela. (06.03.2007)

Klidně bych napsal, že z toho filmu to jde opravdu všechno cítit, ale to snad asi není potřeba. Vsadím kuličky, že v roce 2050 udělají remake a díky budoucím technologiím budou v tomto 5D pouštěny čmoudíky divákům přímo v kině pod nos. Pak budu, jestli se toho dožiju, moci napsat, že z toho filmu to bylo opravdu tak cítit. Kvality filmu jsou i jinde - pochopitelně. Jasných pět hvězdiček za napětí, atmosféru, zpracování, výkony a vzrušení. (24.04.2011)

Nečekal bych, že Tykwer někdy natočí jednak historickou pohádku, a jednak film, který ve mně nezanechá žádné pocity. Přes všechnu tu luxusní výpravu a výborné herecké výkony mi tohle hopsání mezi Fantomem Paříže a Oliverem Twistem bylo s ubíhajícím časem pořád víc a víc volnější u krku, a to až do té míry, že si rozmyslím, jestli se podívám ještě jednou. Jen dobovým naturalismem mě totiž režisér Tykwerova formátu opravdu nedostane, a na něco hlubšího o mysli velmi specifického génia Parfém i přes velkorysou stopáž prostě nemá. Škoda. 70% Tak tohle jsem napsal nějaký čas po prvním a dlouho dlouho před druhým zhlédnutím a následným přečtením předlohy. Dnes vidím, že jsem při původním hodnocení opomenul zdůraznit formální kvality filmu a - a to především - Tykwerovu dokonalou znalost filmového média. Kaiser současného německého filmu (Entschuldigung, Herr Haneke, ale Vaše filmy jsou pro mě až příliš umělecky onanistické) přesně vystihl, co z knihy může přenést na plátno, a co je na něj třeba přidat, aby divák měl alespoň podobný zážitek jako čtenář. Film má výrazný a snadno zapamatovatelný obrazový symbol v pouzdru se třinácti flakóny, kniha má spoustu stránek věnovaných prchavému světu pachů a vůní a jejich životu v mysli zcela asociálního génia, který je zlý a plný nenávisti. Film nevyhnutelně Grenouilleho přikrášlil, aby s ním diváci ty dvě a půl hodiny vydrželi, a udělal z něj de facto chudáka stíhaného jeho vlastní výjimečností. A takto se dá pokračovat i dál. Jen tak mimochodem řečeno, kdyby se režisér pověnoval historické satiře tak jako to udělal autor, vydalo by to na čtyři hodiny. Tom Tykwer si zkrátka dokonale vyhrál s tím, čemu nejlépe rozumí, a tento jeho počin je nutno ocenit. Bohužel bych se tím zachoval neférově k ostatním zpracováním knižních předloh a zpronevěřil se svému "systému" hodnocení, protože můj zážitek z Parfému nejvýrazněji umocnilo právě až přečtení Süskindova románu. Pravda je ovšem taková, že teď, kdy jsem si při druhém pokusu vychutnal všechny ty řemeslné detaily a umělecké finesy a následně jako u vytržení konfrontoval obraz s psaným slovem a za ním schovanými duševními obrazy, bych bez rozmýšlení vyťal tomuto skutečně velkému evropskému filmu 90%. Osmdesátka proto bude dostatečně solidním kompromisem. (25.03.2008)

Zase to pověstné čtení knih před zhlédnutím filmu. Samozřejmě beru výtky vůči zklamanému divákovi, že si to nějak vysnil a teď je zklamán, že to měl v hlavě úplně jinak. To všechno beru. Ale neberu tvůrčí zlovůli v naprostém, naruby obráceném vyznění hlavní postavy. Grenouille je - ze samotné podstaty - odporně podlézavá bestie, klíště, které trpělivě vyčkává a pak vysává oběti a zároveň jim podkuřuje a chlácholí je. Stejně tak i na konci - když mu ukápne slza. Byl jsem ochoten odpustit jákékoliv nedostatky vůči předloze, ocenil jsem i občasné zrychlení a zlogičtění (ačkoliv ten hlavní laps, který mi kazil i knihu, zůstal), ale aby Grenouillea dohnali k citům (byť minimálním) to bylo moc... Polidšťování postav nenávidím, zejména ne těch do morků kostí prohnilých a plných žluče a nenávisti. K plusům patří kvalitní a spolehliví herci (i když i ta Hoffmanova postava doznala patrných změn, to tam nemohla zůstat alespoň jedna postava podrazácká, sobecká, úlysná?) a vizuální stránka. Co mě rovněž těší je, že se nezalekli závěru. (05.01.2008)