Parfum: Príbeh vraha

// Nejdřív jsem byl znechucen. Hned na to se ten pocit zdvojnásobil. Poté jsem pocítil soucit. A poté hněv. Chvíli jsem váhal. Najednou mě přepadla zvědavost. A více zvědavosti. Pak přišla radost. Překvapení. Opět soucit. A znova jsem musel váhat - chápu nebo nechápu ? Nechápu. Ale dostalo mě to a zas a znova, a když se řekne filmová HUDBA - já řeknu PARFÉM! - 100% (17.10.2011)

Čichám, čichám člověčinu aneb Parfém: Příběh smrada jest roztomilou ukázkou toho, co se stane, když superčmuchalovi ukázkově jebe. Náš antihrdina Žán-Baptista má nos, kterej mu může závidět kdejakej čokl a já osobně vlastnit podobně citlivej frňák, tak v lese hledám lanýže, který následně výhodně prodám a peníze rozumně utratím (drogy, chlast) . Jenže Žánovi jsou lanýže u prdele a mnohem radši čuchá ke kundě a jak je navíc zrzavá a slibuje tak vlhkej slep, jede po ní až je po ní. A jelikož se té vůně nemůže nabažit a mrtvá zrzka začne zákonitě dřív, nebo později smrdět a aroma souznění je v prdeli, tak se rozhodne stvořit 100% bio voňavku. Navíc, kdo by se nechtěl navonět místo Old Špajze nebo Blejboje výtažkem z jedenácti panen a jedný kurvy. Ingredience se sice shání o něco hůř než pomerančová kůže a hřebíček, na druhou stranu rozdíl vůně je nepopsatelnej. Pár kapek toho sqostu a hned chtěj všichni mrdat (což je divný, když kurva byla jedna a dalších jedenáct mělo nějakou blánu v piči - chápeme? ) a pokud na sebe lahvičku nacákáte celou, máte tu vůni alá Miluji Tě k sežrání. Co teda dodat, někomu tohle dílo vonět nemusí, každopádně takovej jedinec ať si přivoní k nějaký sračce jako třeba Babovřesky a budeme šťastně čuchat všichni. (26.09.2019)

Nesmírně poutavý a působivý snímek, jehož každičká vteřina je provoněna až do morku setin. Výborná studie člověka, slepě upnutého k jednomu jedinému cíli. Jean-Babtiste Grenouille kráčí k dokonalé vůni jako Monty Jack za kouskem sýra - přesně, neochvějně, rázným krokem, který nic nezastaví a je při své cestě doprovázen líbezně podmanivým soundtrackem. Hledá svoji třináctou příměs, poslední článek staré egyptské legendy. Vražda je dle něj pouhá přísada do tohoto nadpozemského koktejlu a proto jeho činy čpí tak šíleně chladnokrevně. Na samém konci nebudete věřit vlastním očím, uším a nosu, pocítíte vůni lidských pudů, uvidíte sílu lidských pudů a zaslechnete hedvábný hlas anděla. Ale to už je jiný příběh... Absorbuji kouzlo tohoto krásného filmu s výtečnými herci. 60 miliónů dolarů(rozpočet)/134,5 miliónů dolarů(výdělek celosvětově) (15.09.2007)

Nemám slov. Vím, že Tom Tykwer je talent, ale žádný z jeho snímků mě ještě takhle neodrovnal a taky jsem vůbec nečekal, že na mě nějaký tak silně zapůsobí už na začátku roku 2007. Původně jsem si myslel, že mě budou rušit třeba vypravěčské monology, ale nekonec se ukázalo, že jen umně zapadnou jako kolečko do stroje režisérova záměru. Vizuální lahůdka, úžasná jízda (kterou ale musí režisér na chvíli zvolnit, jinak by se to nedalo vydržet :-), nečekané emoční a herecké orgie a ty opravdové taky. A divákovi nezbude, než s otevřenou pusou zírat na plátno, i když by chtěl několikrát svou hlavu odvrátit. (19.02.2007)

Vykreslení atmosféry prostředí se Tykwerovi fakt povedlo, úvodní špína chudinského Paříže na diváka dolehne s opravdovou vervou. Pasáž jak hlavní hrdina vyroste mi přišla ze začátku dost komická, protože jsme asi 20 minut koukali na nesympatickýho perverta, kterej nemluví a jen ke všemu čichá. S příchodem Dustina Hoffmana se děj začal ubírat tím správným směrem a film si mne získal. Zpracování skvělé, děj slabší, ale vyvrcholení bylo opravdu nápadité, originální a potěšující. No a Ben Whishaw naprosto zazářil, stačí mu jeden pohled a vy prostě víto co a jak, opravdu pan herec. (18.08.2007)