Parfum: Príbeh vraha

Nelogičnosti ve filmu mi nijak zvlášť nevadily, tady šlo hlavně o tu atmosféru, ale i když herci byli skvělí, příběh vypadal velmi dobře, ke konci to nějak začalo ztácet dech a bylo to už jen zbytečně dlouhé. Pro mě osobně byla ta špinavá středověká atmosféra až tak dobrá, že jsem si všechnu tu vůni mezi tím nedokázala představit a navíc se mi bytostně příčí najít dokonalou vůni za cenu tolika lidských životů. (14.03.2007)

O filme, knihe, či celej neslávnej legende som doposiaľ ani len nepočul, takže som bol príbehu plne otvorený. Špinavosť prostredia, surovosť natáčania a priam zvrátené scény podtrhnuté melancholickým, až sentimentálnym spracovaním vyvolajú nevšedné a nie vždy príjemné pocity. Ak podobný postoj dokážu zaujať aj herci, neni čo vyčítať. Azda len ten incestný záver, ktorý sa dal spracovať aj trošku jednoznačnejšie. Každopádne, nabudúce si budem dôkladnejšie vyberať svoj ďalší parfum. 90%. (04.09.2007)

Atak vjemů. Tykwer nabídl zraku místy až hororovou podmanivost neštítící se naturalismu, uši polaskal vznešeným hudebním doprovodem a nebohého diváka svou iluzí téměř přesvědčil, že může zapojit i tolik podceňovaný čich. Ta hmatatelná snaha dostat tam přesah a pokořit nezfilmovatelnost ale byla provázena marností banality a se závěrem zůstala na patře pachuť, při které mému otupělému já začal šestý smysl našeptávat, že ta třináctá esence je extrakt z podpaží Heleny Fibingerové (po pátém pokusu). A co je nejhorší, Rickman a Hoffman ještě nikdy nebyli tak průměrní.. (06.11.2020)

Impozantně vystavěný příběh čichově nadaného chlapce, velmi dobře audiovizálně a (snad můžu říct i) umělecky zvládnutý. Oceňuji taky kvalitní výpravu, troufám si říct, že byla lepší než u Faunova Labyritnu, který za ni dostal oscara. Nyní bych možná mohl komentář uzavřít slovem "nádhera" a společně s pětihvězdičkovým hodnocením jej postnout... Avšak nehledě na úžasný a dokonalý závěr, během předchozích 2 hodin se stalo, že jsem občas zívnul. Scénář prostě vzhledem k délce filmu nebyl až TOLIK zajímavý, v podstatě divákovo oko na obrazovce držel více "barevný braz" (neplatí pro vlastníky černobílých obrazovek, ti nechť si odečtou další hvězdu) a naturalistické záběry, než nějaká dynamika děje. 8/10 (12.03.2008)

Neverila som, že je možné, aby sa mi dostal do rúk thriler, pri ktorého sledovaní nebudem voči vrahovi pociťovať nenávisť a hnev - ba naopak, chápala som všetky jeho pohnútky a rozhodnutia, hoci boli šialené. Je snáď bežné, aby vrah nebol len neľútostným vrahom, ale len obeťou svojej výnimočnosti? Ako píše Cival, vďaka bohu za to, že Tykwer netočí filmy pre všetkých, no vykročil vlastnou cestou, plnou úžasných kontrastov (špinavý zadaždený Paríž = éterické zmyselné vône, malý, zhrbený, nepodstatný Grennouille = božský dar jeho nevšednej vnímavosti). Umelecké dielo, dokonalé v každom zábere, kedy je Jean-Baptiste otupený svojou ničotnosťou, silné vďaka nádhernej melancholickej hudbe, hereckým výkonom (Whishaw-Rickman-Hoffman) či celkovému atypickému spracovaniu. Ďalší hrdina (podobne, ako môj milovaný Dracula), ktorý nezabíja kvôli neuspokojeným chúťkam masového vraha, ale len pre tajomnú a ľuďmi nepochopiteľnú lásku a vášeň. Kontroverzný záver je priam mystickým, upokojujúcim vyvrcholením, ktoré uvrhlo morálne slabých ľudí do dimenzie vlastnej telesnej neovládateľnosti a skazenosti. Nedokážem pochopiť, ako niekto môže potupiť záverečnú, nadčasovo-umeleckú sekvenciu na bezduché amatérske porno. Znovu sa mi potvrdilo, že 90% ľudskej populácie tvoria radoví diváci, neschopní oceniť myšlienkový presah a "iný Hollywood". To je - pri pohľade na tržby - moje skromné tvrdenie. (29.10.2011)