Block párty Davea Chappella

V podstatě dokonalý hudební dokument a jeden z nejlepších filmů roku. Má to tři důvody: 1) Hudba - hiphop nijak zvlášť nesleduju - až na několik výjimek mě tato hudba příliš neoslovuje. Těmi výjimkami jsou ale právě lidi kolem The Roots (Erykah Badu, Jill Scott, Mos Def), Kanye West a The Fugees. 2) Dave Chappelle - zábavný člověk, se kterým se nebudete nudit ani minutu. Lepšího průvodce si asi nedokážu představit. 3) Gondryho režie - byl to právě on, kdo Chapella přesvědčil, aby se celá akce konala v tak sevřeném prostoru uprostřed Brooklynu a je jasné, že to byla skvělá volba. Gondry přesně ví, jak se pohybovat prostorem - mezi pódiem a diváky - a daří se mu přenést atmosféru koncertu na filmové plátno. A nejsilnější moment? Killing Me Softly jsme všichni slyšeli milionkrát, ale když si vzala mikrofon Lauryn Hill a začala zpívat Strumming my pain with his fingers, Singing my life with his words, Killing me softly with his song... To prostě musíte vidět. (24.01.2007)

Block Party není jen záznamem koncertu nějakých hiphoperů, ale i obrazem komunity, která jím žije a toho, jak je tento hudební styl vnímám mimo ni. Nutno říct, že tahle komunita působí velmi nesourodým dojmem. Hodně vzývá Ježíše, ale nově též Aláha, z (až huličské) pohodovosti bleskově přechází ke vzteku a pocit, že je opravdová, se mísí s vnímáním její neautentické namachrovanosti. Skoro všechny tyto její vlastnosti jsou mi naprosto cizí. Nemám pocit, že dokument pronikl o moc dál, než jsem již byl. (21.12.2010)

Libová záležitost, disponující tak úžasnou atmosférou, že jsem málem několikrát po skončení písničky zatleskal. Chappelle je božan, hudba fantastická (Fugees reunion, Mos Def a hlavně Kanye s dechovou sekcí) a Gondry navíc vše drží pevně ve svých rukou. Už ať to mám doma, abych si některé pasáže mohl pouštět znova a znova a znova a...... (03.08.2006)

Musim sa priznat, ze som trosku zmatena. na jednej strane po reziserskej stranke je to vyborne dielko, ale hudobne mi to nic nehovori. Erykah badu, Lauryn Hill a Jill Scott este ako tak, ale ten zyvsok vrieskajucich, pardon rapujucich hviezd mi naozaj nic nevravi. To, ze vsetko je na hovno, zivot je fucked up vieme vsetci. Cele to zachranoval David, aj ked to obcas s vtipkami prezenie, je to my cup of tea. Takze summa summarum, styri za to, ze som sa ani raz nepozrela na hodinky pocas pozerania tohto dokumentiku.... (21.11.2006)

Na film Block party jsem se bál podívat. Sice Michela Gondryho unávám a jeho filmy se mi líbí, ale už tak moc nehodloju Rapu. Proto jsem šel na film s obestředností a líbí se mi že to o tom Rapu vlastně moc není. Je to spíše taková Way tour, tedy cesta na ten rap koncert. Takže se setkáváme s roztodivnýma lidma(hipíci, drsní gangsta niggaz, aj.) Mezitím se ukazujou ukázky z toho koncertu. Nejlepší je rozhodně Kanye West. Docela překvapení ale jeto spíše takový průměr, ale za to že jsem byl fakt překvapen dávám o jednu hvězdu navíc. (01.07.2010)