Dreamgirls

Na začátku jsem byl nadšený. Krásná R&B hudba. Jenže ta se odbyde ve třech písničkách a pak nastupuje už jen dnešní nezáživný muzikálový škvár zasazený do 60. let. Stane se z toho propagační materiál Beyoncé a tu já nemusim, i když zpívá a vypadá dobře. Dějově jednoduché a pro mě nudné, ale tak je to podle muzikálu no. Jediný Eddie Murphy tomu dodává lesk té úžasné doby. Jeho vystoupení jsou hodně autentická. A celkově jeho postava zdařile tehdejší. -"Miracles happen all the time in the world of R&B, baby." -" What R&B means?" -"Rough and black." -"Mr. Early, you're so crazy." -"Call me Jimmy, baby. Jimmy." (06.07.2009)

Muzikál je asi môj najmenej obľúbený žáner. Asi to bude kvôli, pre tento žáner príznačnej, príbehovej plytkosti, pretože sila filmového príbehu hrá u mňa významnú rolu. Občas sa mi ale stane, že muzikálové čísla sú také pôsobivé, že vďaka tomu dokážem prižmúriť oko. Toto je jedna z tých výnimiek, lebo ide o hudobný žáner, ktorý mi je blízky a spevácke výkony všetkých zúčastnených sú proste famózne. Navyše film oplýva skvelou retro atmosférou a výbornými hereckými výkonmi Beyoncé Knowles, Jamieho Foxa, Eddieho Murphyho (v dosť netradičnej a možno svojej najlepšej úlohe), ale hlavne debutujúcej Jennifer Hudson, ktorej výkon je bez všetkých pochybnosti oscarový. (23.02.2007)

Film o aroganci, závisti, lidské pošetilosti a o zpívání. To jsou Dreamgirls. Trio, které mohlo mít vše, jenže chamtivost a nafoukanost jim jejich budoucnost přetrhali. Nejvíce je to pocítit v postavě Curtise Taylora, který od začátku překypoval optimismem a v závěru, když se z něj stal arogantní snob, máte sto chutí mu jednu třísknout. O Dreamgirls jsem toho hodně slyšel. Dokonalé písničky, výborné herecké výkony (viz. Oscar pro Jennifer Hudson) a nálada, kterou milovníci R´n´B uvítají s otevřenou náručí. To všechno film plní na 100%, jenže k té dokonalosti něco chybí. Překotný děj přes srdce přenesu, ale občasné klišé scény už ne. Chápu, že takové filmy o hvězdách bývají, jenže u Dreamgirls je to až moc patrné. Každopádně obrovská spokojenost a o Jennifer Hudson se jednou bude psát na titulních stranách novin. Ať už jako o zpěvačce (lepší hlas jsem ještě neslyšel) a nebo jako o herečce (na dubut nadprůměrný výkon= Oscar více než zasloužený). (06.01.2008)

Pokud je pro vás R´n´B muzika stejným zážitkem, jako pro mě vykastrovaný zpěv Pavla Horňáka (pro pamětníky :o)), či v současnosti třeba kvílení Tokyo Hotel (ještě teď se třesu), tak se Condonovu filmu vyhněte velkým obloukem. Zde nenajdete sofistikované dějové linie, ale jednoduchý přímočarý děj o "Popelkách" co ke štěstí přišly a úskalích jejich slávy, který stojí právě jenom na ´černé muzice´a silných hlasech. Oscarem oceněná Jennifer Hudson není - přiznejme si - bůhvíjaká herečka, ale když promlouvá zpěvem, dějou se teda věci. Zvládá s přehledem všechny hlasové polohy a když to "rozpálí", mohla by svým mocným hlasem i beton řezat. Její zoufalá zpověď před silvestrovským večerem - to je erupce emocí, permanentní husina a mrazový maratón po zádech. Eddie Murphy si oscarovou nominaci zasloužil jenom tím, že neprdí, neříhá a nedělá šašky, Beyonce bych si pověsil na zeď (plakát :o)) a charismatického Jamieho Foxxe mám film od filmu stále raději. (26.05.2007)

53 % - Absolutně nechápu, kam dali kluci od Oscarů oči a proč má tenhle muzikál osm nominací... Naprosto neoriginální příběh, který je průhledný jako čisté umyté okno, prokoukne každý, kdo už alespoň jeden takový film o vzestupu nějaké nuly na oblaka slávy viděl. Herecké výkony dobré (Foxx, Glover) a průměrné (zbytek), do oscarové výjimečnosti mají rozhodně daleko. Vysloveně mě otravovaly zpívané dialogy, které zpomalovaly děj a nudily, zato samotná muzikálová "on stage" čísla měla energii, ale jen asi dvě melodie mě opravdu upoutaly. Čili, Dreamgirls jsou jen splasklá bublina, která vytěžila body za a) z rasového podtextu příběhu, b) z toho, že muzikály/filmy o muzice má teď Akademie nějak ráda (Chicago, Walk the Line, Ray...). (07.02.2007)