Dreamgirls

Býval som veľkým fanúšikom tria The Supremes a páčila sa mi aj časť hudobnej produkcie firmy Tamla Motown. Oprávnene som očakával, že Dreamgirls ma vrátia do šesťdesiatych rokov, užijem si trochu nostalgie a zašlej slávy. Začiatok filmu ešte vzbudzoval nádeje, ale potom to nabralo iný smer a už som sa až do konca musel snažiť, aby môj nezáujem o tento druh hudby nevyústil do nudy. Napriek hviezdnemu obsadeniu a tomu zodpovedajúcim výkonom som v tomto filme márne hľadal jedinú pesničku, ktorá by bola hitom. Nebola tam a ak by aj všetko ostatné bolo vynikajúce, táto absencia je neodpustiteľná. To sú už potom pre mňa prijateľnejšie slabé muzikály, ktoré okrem jedného hitu nič viac neponúknu. (29.08.2012)

Dreamgirls. Jak krásný název pro muzikál. Nádherné obsazení plné hvězd včerejška (Eddie Murphy, Danny Glover), dneška (Jamie Foxx, Beyoncé Knowles) a hlavně zítřka (Jennifer Hudson). Billy Condon není zrovna nejlepší režisér v Hollywoodu, ale poměrně s citem si vybírá co točit. Tentokrát zvolil muzikál, ale přistoupil k němu až moc obyčejně. Postavy ve většině případů zpívají písničku, která vyjadřuje co cítí, co si myslí a co se bojí říct. Problém je v tom, že tyto písničky vůbec děj neposouvají a z postav všechny tyto jejich pocity úplně čiší. Např. Beyoncé Knowles zpívá jak se trápí ve vztahu s Jamie Foxxem, ALE ! na té postavě jsme to poznali už před půl hodinou! Takže z dobře vymyšleného snímku se postupem času stává muzikál, jehož nejpomalejšími místy jsou hudební čísla, které jednoduše brzdí děj. Na druhou stranu všechny hudební výstupy jsou úžasné, živé, citlivé a herečky opravdu zpívají a vůbec ne zle. Všechny strká jednoznačně do rukávu Jennifer Hudson, která zpívá jak bohyně a to se na mě Beyoncé nemůže zlobit. Tahle hvězdička bude minimálně na americkém hudebním nebi brzo zářit víc než jakákoliv jiná zpěvačka. Eddie Murphy velmi překvapil a jeho postava je velmi příjemná, otevřená a je vidět, že se se Eddie opravdu snažil (hrál v něčem lépe?). Poslední věc je délka filmu, která vzhledem k počtu písniček a jejích "použití" je lehce odstrašující, ale film přesto film působí jako glamour mezi muzikály. Na pohled krásný, ve všem uhlazený film, který bedlivě a šikovně schovává své malé chyby (07.03.2007)

Pěkné, moc pěkné. Dreamgirls sice nedosahují geniality Moulin Rouge, ale divadelní energií pulzujícímu Chicagu se blíží. Od režiséra Kinseyho by jeden opravdu nečekal tak skvěle stylovou práci, Beyoncé překvapila, že dokáže hrát (zpívání jí šlo vždycky), Eddie Murphy nebyl tak dobrý snad nikdy (a poslední dobou rozhodně ne - rád bych ho viděl v nějakém dramatu) a po pěvecké stránce pro mě vede neznámá Jennifer Hudson (finalistka American Idol z roku 2004 - s našimi Superstary opravdu nesrovnávat). Fajnová oldschool R´n´B muzika s blyštivým broadwayským šmrncem, zajímavá, energická režie, skvělé herecké výkony, ne zrovna strhující, ale docela zajímavý příběh (hodně inspirovaný Dianou Ross a jejími The Supremes) - Dreamgirls toho nenabízejí málo. (13.01.2007)

Na začátku jsem byl nadšený. Krásná R&B hudba. Jenže ta se odbyde ve třech písničkách a pak nastupuje už jen dnešní nezáživný muzikálový škvár zasazený do 60. let. Stane se z toho propagační materiál Beyoncé a tu já nemusim, i když zpívá a vypadá dobře. Dějově jednoduché a pro mě nudné, ale tak je to podle muzikálu no. Jediný Eddie Murphy tomu dodává lesk té úžasné doby. Jeho vystoupení jsou hodně autentická. A celkově jeho postava zdařile tehdejší. -"Miracles happen all the time in the world of R&B, baby." -" What R&B means?" -"Rough and black." -"Mr. Early, you're so crazy." -"Call me Jimmy, baby. Jimmy." (06.07.2009)

Mám černý babský hlasy moc ráda. Supremes, Dianu Ross, Arethu, Tinu ..... i novou generaci a neni tedy divu, že na Dreamgirls jsem byla hodně natěšená. Představovala jsem si trochu něco ve stylu životopisného filmu o Tině - vzlety, pády, katarze a vše prudké a ryzí s nárokem na pocitový rejštřík diváka. Dreamgirls byly taky šťastné, smutné, zhrzené, manipulované i odbojné ale bez oněch hrotů, díky nimž máte v očích buď slzy nebo zatínáte pěsti. Kromě fantastických kostýmů ale ještě jednu velkou přednost měly: úžasně interpretované písně. Listen v podání Beyonce - to byl pro mě ohromný zážitek. (01.03.2007)