Pí a jeho život

Dlouho... Už hodně douhooooo mne žádný film tak nedostal jako tahle záležitost. Je to zvláštní, protože u řady příhod hlavního hrdiny jsem měl jakési  deja-vu. Samozřejmě přítomnost druhého pasažéra byla naprosto vyjímečná oproti jiným příběhům o trosečnících. Ale všechna ta úžasná setkání uprostřed Pacifiku jsem už prožil s jinými hrdiny mnohem dříve v knihách. Jednak to byla mimo jiné autobiografie Roberta Dougalsona - Přežili jsme v Pacifiku a pak nejedno vyprávění zachráněných amerických letců, kteří během druhé světové války nouzově přistáli se svými zmrzačenými letouny do tyrkysových vod tohoto oceánu. Většina z nich vyprávěla neuvěřitelné příběhy o setkáních s tamní faunou, příběhy plné strádání když došly zásoby nouzové výbavy člunu  i strachu v hurikánech a divokých mořských bouřích. Byly to ale i příběhy o setkání s Bohem v pásmu tišin, kdy moře rovné jako zrcadlo splynulo s oblohou v jeden celek. A uprostřed té Boží náruče malé nic, človíček v chatrné bárce spálený sluncem, žíznící, blouznící... V té chvíli dotyční většinou začali věřit v Boha a získali jakousi podivnou vůli přežít, bez níž by zmizeli beze stopy jako miliony jiných trosečníků... Jistě, chtělo to mít zcela určitě pořádnou dávku štěstí. Bez toho to nejde nikdy. O takovém setkání píše ve své knize ,,Nezlomný" letec L. Zamperini, který se zřítil se svým Liberatorem B24 do vln Pacifiku během války a který v záchranném člunu strávil 47 dní v záchranném člunu než byl vyloven Japonci. A byl o tom natočen i film Unbroken. Čekat tedy může divák ledacos, přesto vám ale vizuál tohohle skvostu vyrazí doslova dech. Kamera, zpracování, jednotlivé obrazy... Dokonalost. A k tomu  neuvěřitelně nádherný soundtrack z pera Mychaela Danny. Herecké výkony taktéž úžasné... A ten závěr s předložením alternativního vysvětlení příbehu po němž vám začne hučet v hlavě... Jako bych sledoval Faunův labyrint z druhé strany světa... Jen jedno doporučení bych si dovolil. nekoukejte na to s nejmenšími. Tohle opravdu není film pro ně. Nejen, že ho nepochopí, ale je tam i pár drsných momentů. Bohužel nezbytně nutných a je dobře, ža tam jsou. Tohle byl skvost, který doporučuji vidět! Dávám za 5 surikat. * * * * * (24.06.2022)

Že je to barevné a že tam pobíhá hladový tygr, ještě neznamená, že z toho divák musí padnout na zadek. Další výzva Anga Lee tentokrát nedopadla dle očekávání. S Bohem jsem dobrých třicet let nerozmlouval, hlavní hrdina Pí naopak vstřebává křesťanské, buddhistické, muslimské, hinduistické a kdoví ještě jaké vlivy. S vírou mu paradoxně pomůže až ztráta nejbližších a ocitnutí se uprostřed oceánu v záchranném člunu s ne zrovna ideální zvířecí společností. Než se k tomu ale dostaneme, musíme se probrat desítkami minut žvatlání v do sebe zahleděné pohádky, která láká na přepálené západy Slunce a neonově zářící oceán. A divák v té myšlenkové fádnosti jen obtížně hledá záblesk nějaké přidané hodnoty. Jasně, vizuálně podmanivé kudrlinky jsou víc než fajn, jenže tyhle čarohrátky působí hypnoticky jen pár desítek sekund a jednou přestanou bavit, a to v momentě, kdy divákovi schází děj. Žánrový všeuměl Lee dokáže být pokaždé tematicky i geograficky „jiný“, tentokrát mi ale jeho banální vyznění a příběh plynoucí do ztracena nesedlo. Vyprázdněné mučení!! (04.02.2013)

Kdo si už jednou kupoval od Vietnamců airbrushový snový obraz plný fialových papoušků, fosforeskujících vodopádů, Višny, plakajících holčiček nebo tygrů hledících na úplněk, musel prožít u této Píoviny naprostou transcendentální extázi. Kýčovité obrazy se na sebe vrství v takovém množství, že je to snad až na škodu. Díky mírnému nádechu dobrodružství se to ale dá jakžtakž sledovat. Vyprávění vám zpočátku připomene Big Fish, možná i Milionáře z chatrče, ale je poměrně zábavné, možná i lepší, než pozdější samotné dobrodružství na moři. Pointu survivalu někdo odhalí už tehdy v palubní jídelně, někdo ne a nechá se ohromit opravdu šokujícím vysvětlením. Ač bych nevěřil, že se mi něco takového může vůbec líbit, líbilo se mi to. Kdo chce reálnou verzi, nechť si pustí All is lost s Robertem Redfordem, snílky spíše potěší tato krišnaverze. (16.08.2014)

Možná jsem naivní, nebo ten film shledávám poněkud sofistikovanější než je. Ale - SPOILER - je to v zásadě o tom, že náboženství je sebeklam, který lidé používají k tomu, aby jim život připadal snesitelnější? Pokud ano, tak 95 % filmu/knihy se sice může leckomu líbit, ale na konci se jim autoři vysmějí "haha, podlehli jste new age kýči". Možná je tohle nejhlubším poselství, možná se nám tu nabízejí dvě varianty "fantazijní-idealistická" vs. "realistická-nepříjemná" (a na vás je, abyste si vybrali podle svého založení), nebo jde o čistou pseudo-spriritualitu a la Paolo Coelho. Z filmařského hlediska je film skvost - potopení lodi, které trvá asi 10 minut a je natočeno v několika málo záběrech, dalece předčí hodinové potápění Titaniku. Tygra a orangutanku hrál nejspíš Andy Serkis. (05.12.2012)

(1001) Nesmyslný film. Nechápu, jak baron Prášil souvisí se survivalem a božským dotekem, tedy alespoň ne tak, jak to tito tvůrci předkládají. Zdá se mi, že je to ten druh filmu, který ztratí veškerou svou hodnotu, jakmile se lidé začnou obdivovat nějaké jiné atrakci, a takové filmy... no prostě nemají smysl. (20.02.2020)