Babel

Pěkně natočené a pěkně zahrané příběhy, jenž se ve větší či menší míře propujují. Psychologie postav je perfektní v japonském příběhu, který ale zase až tak úplně do celého kontextu nezapadá a film je jím možná zbytečně natahován. Příběhy mezilidských vztahů, emočního vypětí a nejrůznějších životních rozhodnutí mají vždy svoje kouzlo a Ińárritu je podal opět způsobem zapamatování si hodným. Všichni herci(opravdu snad) do jednoho jsou skvělí. Škoda, že příběhy nejsou nějak rezolutněji nebo alespoň náznakově dokončeny(mexický a část marockého příběhu se nakonec úplně vytratily). Skvělá atmosférická hudba, melancholické vydrnkávání kytarových strun opravdu působí.114 miliónů dolarů(výdělek celosvětově) (11.03.2007)

Hmatatelnou příběhová symbióza, vyšponovaná nad rámec šustivé scenáristické kostry, která je vysoustružena velké Akademii na zakázku - tedy kromě japonského příběhu, jehož provázanost s celkem (předmět, jehož původní a nový majitel se kdysi sešli) je poněkud vrtkavější a nedokáže to do vás takříkajíc tolik emocionálně napálit. Iñárritův vyprávěcí standard ale jinak funguje se svou obvyklou razancí a stylem. Až se chce říci, že velké hvězdy v upoceném a syrovém Babelu vyčnívají a ruší než že by sloužily vyššímu cíli (jinému než propagačnímu). (10.02.2007)

.González Iñárritu filmuje velice chytře, nutí přemýšlet nad tím, co bude dál? V emocionálně hraném ději příběhů o tom, že život je nekonečným pásmem závislosti na shodě náhod. Osudový propletenec zpočátku zdánlivě nesouvisejících postav ukazuje, že tyhle události spolu hodně souvisí. Také se hodně podepsal na filmu scénárista Guillerma Arriaga. Závěr filmu naprosto působí kontrastně a sugestivně. (12.10.2007)

„Teraz im ukážem, čo je to chlpatá príšera.“ Iñarritu (AMORES PERROS: LÁSKA JE KURVA, 21 GRAMOV) nie je mojim najobľúbenejším režisérom, ale objektívne sú jeho drámy silné. Film BABEL (ďalšia spolupráca so scenáristom Arriagom - TRI POHREBY) znova siaha po jedinečných hereckých výkonoch (tentoraz je prekvapivo zaujímavejší neherec Brad Pitt, než všeobecne uznávaná herečka Blanchettová... spravidla ale snímke dominujú predovšetkým úplne neznáme tváre), emotívne strhujúcich scénach a nechronologicky rozprávanom príbehu. Tentokrát sa však tvorcovia obklopili nielen štipkou zdravého nadhľadu, ale až teraz dokázali - na rozdiel od svojich predchádzajúcich filmov - zručne ukočírovať "efekt motýlich krídel", kde všetko so všetkým súvisí. Pre mňa zatiaľ najlepší Iñarritu. (14.06.2008)

Je zajímavé, že vesměs lidem do filmu nezapadá japonská linie. Mě spíš trochu neladila návaznost té "hraničně mexické", která tu zastupovala problém většiny mozaikových filmů, konkrétně trochu krkolomné a svévolné příchody problémů. Ale beru to jako Inárritovu potřebu vyjádřit se k problému, který je pro něj trochu osobní, navíc tato část je naprosto perfektně zrežírovaná a zahraná (Adriana Barraza). Jestli je ve filmu něco perfektně vyjádřeno, je to sdělení o potřebě citu mezi lidmi (který sna dokáže překonávat jazykové a kulturní bariéry). A druhá a pro mě možná i zásadnější věc. Na útržcích televizního zpravodajství je nádherně vyjádřena povrchnost toku informací a vůbec primitivnost celé té mediální děvky. Informace se neověřují, nepodrobují rozboru, prostě se zařazují do momentálního ideologického obrazu světa, na němž mají "nezávislá média" svůj lví podíl. Ocením každého, kdo na to dokáže ukázat prstem. (24.02.2007)