Hellboy 2: Zlatá armáda

Guillermo del Torro už ve Faunově Labyritu prokázal značnou fantazii, co se výtvarné stránky týče - jedno zda svou nebo jeho spolupracovníků. V tomto směru Hellboy 2 bez problémů naplňuje vysoká očekávání do něj vložená - fantasy žánr zřejmě tým inspiruje. Zápletka, která se opět točí kolem záchrany světa, nepatří k nejoriginálnějším, což na první pohled scénáristovi nelichotí, jenže, na druhou stranu, to, jak organicky začleňuje fantastický mýtus do moderního světa, je skutečně obdivuhodné. Navíc svět představený v novém Hellboyovi obsahuje spoustu drobných nápadů, které když se dají dohromady, vytvářejí převelice pestrý, živoucí svět. Můžou to být nadpřirozené bytosti, kouzelné zbraně či magie sama. A přece vidím kaz. Jsem totiž spíše zastácem než odpůrcem komplikování komiksových postav, rozhodně mi nestačí, že jsou svérázné (v tomto ohledu ani jim nemohu nic vytknout). Jejich vnitřní život by měl velmi podstatně reagovat na to, co zažívají. A je tu několik scén, které mi říkají, že se tak docela neděje. Nejmarkantnější zdá se mi (SPOILER) scéna, ve které Anděl dává Liz vybrat mezi přežitím lidstva a Hellboye. Nejenže Liz, u které by se to pro její zamilovanost dalo jakž takž pochopit, nesžírají výčitky a pochyby, ale ani další postavy, především Krauss, neprojevují o její rozhodnutí poslat lidstvo do pekel ani jen zájem. Dalo by se to vysvětlit jen tím, že jsou všichni přesvědčeni, že Anděl kecá. Proč si to pak ale nesdělí. Toto rozhodnutí je navíc zjevně součástí mnohem většího příběhu, než představuje Zlatá Armáda, a nepříliš do zbytku filmu zapadá - leda by bylo pokračování. KONEC SPOILERU. Značnou naivitou a neumětelstvím rovněž dýchá odpor davu k Hellboyovi - další nepříjemně zapamatovatelná scénka. Stejně tak i lásky našich hrdinů, které nebýt mezi komiksáky se zvláštními schopnostmi, by nejspíš i u dalších diváků vzbuzovaly podezření z povrchnosti a naivity. Naštěstí jde o vady nepříliš velké, na film se kouká docela dobře a tak s klidným svědomím uděluji tomu Rudému, tentokrát skutečně sympaťákovi, silné ***. (19.03.2009)

Přepálená maškaráda, ve které se Hellboy ztratil. A po které se Hobita docela dost bojím. Del Toro pořád umí akci, jeho filmy vypadají tak dvakrát dráž, než kolik doopravdy stojí, a nedělá mu problém za sebe skládat scény vtipné i magické... ale tentokrát to nejde příliš dohromady a vyprávění (místy dost připitomělé a poslepované) pěkně drhne. Jednička byla subtilnější a díky tomu měla větší tah. Tady se sice objeví asi milion a pět potvor, sám hláškař v rudé mezi nimi ale zaniká. A spolu s ním vyprchávají i všechny ty motivy, které určitě šlo rozehrávat stejně osudově jako v Temném rytíři. Del Toro ovšem na rozdíl od Nolana zvládl jen fragmenty - film jako celek se mu rozklížil v nákladnou přehlídku masek, jejíž vnitřní dramatičnost vyšumí nepříjemně rychle. V hlavě zůstane spíš šašek Krauss a pár fórů pro děti do dvanácti let, než červený superbouchač, kterým Hellboy před pár lety byl. (11.08.2008)

Sice to drží pohromadě méně než jednička, ale zato je druhý HELLBOY plný rozletu a fantastična je tu dost na deset dalších filmů. Guillermo dává do filmu srdce a hravost malého dítěte, které zbožňovalo staré pohádky a fantastické příběhy. Taky jsem byl takový a možná proto má ZLATÁ ARMÁDA u mě plný počet. Vlastně mě dost mrzí, že se del Toro upsal Tolkienovu Hobbitovi, protože jeho je třeba jinde. Kvůli němu budeme muset čekat na třetího Hellboye déle než je mi pochuti. Rudochův svět mi bude chybět a už vůbec nemluvím o posunutí adaptace Lovecraftových HOR ŠÍLENSTVÍ. (02.10.2008)

Plytký a trapně jednoduchý souboj dobra a zla zabalený do těch nejklišoidnějších motivů. Kladné postavy, záporné postavy, starý král, mladý horkokrevný synáček a následník trůnu, nějaká ta princezna, láska, nestvůry, závěrečný souboj atd. Něco podobného jsme tu měli už alespoň tisíckrát a nebýt solidních hlášek, krásných kostýmů a masek (je vidět, že del Toro miluje barvy a nebojí se experimentovat), kvalitního vizuálu a Luka Gosse, který se umí sakra ohánět, což znalcí ví už od dob Bladea 2, nebylo by tu skoro nic, protože tahle nudná báchorka mne neoslovila ani z poloviny tak jak jsem předpokládal. (20.11.2008)

Banda příšer bojuje proti bandě jinejch příšer. Je to možná ještě víc ujetý než jednička, ale bitky jsou dobrý. Elfskej princ by si to na kopí mohl rozdat s Donnie Yenem z "Hrdiny" a Hellboy to se svym megakanónem kosí hlava nehlava. Selma Blair zase vypadá líp, ofinka vykonala své dílo dobře. Když se ale ponoříte pod tyto povrchní aspekty, a trochu víc se nad Hellboyem zamyslíte, dojde vám, že je to vlastně čistá pohádka. Del Toro je přerostlý dítě a ne nadarmo tam je ten prolog s malym Hellboyem. (08.09.2008)