Hellboy 2: Zlatá armáda

Abych řekl pravdu, tak od režiséra skvělého Faunova Labyrintu, Ďáblovy páteře a prvního Hellboye bych čekal něco víc. Jako všechny filmy Del Tora je i tohle skvěle vizuálně zpracované, ale příběh jde na pozadí stovkám druhů potvor. Je tu plno dobrých nápadů a princ Nuada je sympatický "zločinec", ale než se s postavami stihnete sžít, příběh velmi rychle končí a já bych chtěl ještě. Přijde mi to jako moc rychlé nahlédnutí do světa, který bych chtěl detailněji prozkoumat, ale místo toho musím sledovat plytký příběh. (12.12.2009)

Po obavách z přeplácaného vizuálu a překombinovaného děje přichází po dokoukání úleva, že pokračování Hellboye je stejně dobré, jako jeho první díl. Ron Perlman už sice není tak suchý hláškař a jeho prostor je zmenšen na úkor Abe Sapiena, ale tohle vynahrazuje vynikající záporák, který sice umí jen kung-fu a máchat kopím, jenomže celkově jako postava se do filmu hodí mnohem více, než hlavní záporák z dílu prvního. Navíc ta přehlídka nejrůznějších monster je úchvatná a oproti jedničce (kde byly všehovšudy snad jen dvě monstra + Beran a Roden) je to obrovské plus. Selma Blair rozhodně na 36 let nevypadala, ale její postava mi přišla nejméně zajímavá, naopak jsem byl potěšen vždy příjemným Jeffrey Tamborem a novou tváří Klaussem. Scéna s Hellboyem v šatně (bitka s dvířkami od skříněk) nejlepší z celého filmu. Selma Blair byla zajímavá nejméně, ale její ženský protějšek princezna Nuala si mě získala hned v první scéně a právě ona je pro mě z filmu tou nejlepší postavou. Hudební stránka překvapivě horší než minule (Elfmann vystřídal Beltramiho), ale vizuál rozhodně lepší a toho Oskara bych letos opět přiřknul del Torovu dílku. (16.02.2009)

Velká spokojenost. Tam, kde Temný rytíř útočí vybroušeným scénářem a precizní režiií, vytahuje Hellboy propracovanou fantasy atmosféru, tunu emocí a spoustu sebeparodických scének. Z filmařského hlediska Del Toro Nolana sice netrumfnul, ale přinesl slíbeného hláškujícího hrdinu, který ve volných chvílích mezi řezáním elfů a jejich přisluhovačů řeší vztahové potíže, přičemž je jedno zábavnější než druhé. Navíc je tu fajn linie s Abem, ultimátní prostřední část, která u mě strčila do kapsy začátek i konec a takové množství nápaditých potvor, že by z toho Lucas brečel štěstím. Ač se nemůžu zbavit pocitu, že je dvojka jenom předehrou ke trojce (která přijde bůh ví kdy), bavil jsem se náramně a moje víra v Del Tora se opět posílila. 9/10 (11.08.2008)

O osud Hobita sa vonkoncom nebojím. Zlatá armáda už totiž nie je komiks, ale výpravná fantasy v podaní tvorcu s nespútanou imagináciou (nie, vážne nemám dojem, že by sa del Toro opakoval), hrsťami zábavných nápadov a zmyslom pre veľkoleposť (stálo to štvrtinu Spider-Mana 3, ale vyzerá to dvakrát drahšie). Pri jednotke som nedokázal rozdýchať ten odklon od pochmúrne drsnej, hororovo ladenej predlohy, pri dvojke už som to hodil za hlavu, zmieril sa s tým, že del Torovo poňatie Hellboya je celkom iné než to Mignolovo a jednoducho som sa ponoril do jeho neodolateľne sympatického polo-rozprávkového sveta, v ktorom je romantika infantilná a dramatické scény jasne ustupujú pred celkovou odľahčenosťou a neustávajúcim hláškopádom ("S tvojím prízvukom by som slovo "focus" radšej nepoužíval!"). (22.09.2008)

„Z Nemcov som nervózny.“ Na pomedzí 2* a 4*. Je tu toho proste veľa. Všetkého. Najmä trikov. Del Toro dostal po jednotke viac slobody (a peňazí) a je to poznať. V negatívnom zmysle slova. Kým mnohým režisérom vyšší rozpočet umožňuje zhmotniť skvelé vízie, del Toro vždy bol paradoxne najlepší, keď v Španielsku/Mexiku na kolene robil pecky Princ bez kráľovstva a Faunov labyrint. Akonáhle mu niekto dal v Hollywoode príliš veľa peňazí (aj keď "čo je príliš veľa peňazí?", ako by sa spýtal klasik), šlo to s ním dole vodou. Začal blbnúť, efety sa stávali prehnanými, vytratilo sa mu z toho srdce a zostala CGI prázdnota. Z Hellboya 2 som mal zmiešané pocity už v čase premiéry. Preč bola sviežosť, nevinnosť a pôvabnosť jednotky, herci mi pripadali trápne namachrovaní, stratilo to dušu. Dvojku pekne vystihuje spôsob, akým sa scenáristi vysporiadali s Hellboyovým „bodyguardom“ z prvej časti Johnom Myersom: pri prvej príležitosti, ako ho prestali potrebovať, sa naňho vybodli a bez jedinej výčitky svedomia ho šmarili cez zábradlie. Pritom podľa mňa je jednotka paradoxne skôr príbehom Johna, než Hellboya. Znechutil ma aj prehnaný počet CGI. Ústredný zlosyn je o ničom, jeho sestra zdržuje tempo (a smeruje dej k strašne nudnej romanci s Abeom) a scenár s elfskou zápletkou ma príšerne nebavil. Akcie je dosť, no je neživotná, ťažkopádna. A Hellboy, v jednotke úžasný, sa v dvojke správa ako debil. Napriek tomu všetkému sa občas nájde srdiečko (úvod s návratom Johna Hurta), Abe Sapien by si zaslúžil vlastnú sériu (v komiksoch ju má) a niektoré nápady sú hravé, chcelo by sa povedať typicky deltorovsky vynaliezavé (scéna s trhom, rastlinný elementál). Koniec v Írsku je fakt dobrý a scenár konečne začne byť pôsobivý, skvelý a dokonca fantastický; nebudem spoilerovať, tak len dodám, že je škoda, že del Torovi kvôli slabému komerčnému dvojky (ani jednotka nebol žiadny komerčný trhák, ale stála o 20 miliónov menej) nebolo umožnené trilógiu dokončiť do jej zrejme riadne tragického (myslím príbehového, nie kvalitatívneho) konca. (25.01.2009)