Zabitie Jesseho Jamesa zbabelcom Robertom Fordom

Co mi u tohohle snímku s opravdu dlouhým názvem, který nehodlám přepisovat, protože by to jen zabíralo místo a nikdo by to pak nechtěl číst líbilo především, bylo to jak svoji postavu ztvárnil Brad Pitt. Zase jednou totiž dokázal, že krom toho jak vypadá tak taky umí. Jeho Jesse James je toho dalším silným důkazem. A není k tomu ani třeba žádného expresivního projevu, naopak když tenhle psanec na někoho ve filmu upře zrak, budete rádi že nejste na jeho místě. Samozřejmě by ale Pitt tolik nevyniknul bez sekudnování ostatních herců, jenomže on má tu nejzajímavější roli a také s ní podle toho naložil. Úplně mi ale nesednul režijní styl Dominica Andrewa, snažícího se vše vykreslit tak moc poeticky až to někdy hodně ubírá filmu na tempu. Očividně to není takový filmový básník jako třeba Mallick. Ale zase kdo ví jak bude vypadat jeho další film, který si určitě nenechám ujít. (02.10.2012)

Pomalu, ale zato plynule, vyprávěný příběh osudovosti, kde konec všech hrdinů tušíte už ve chvíli, kdy se vám na začátku představí jako obyčejná banda primitivních buranů lačnící po penězích. Dominickova režie, ve spojení s Deakinsovou kamerou, má téměř až hypnotický účinek a film se veze (taky díky hudbě Nicka Cavea) spíše na pocitové vlně než třaskání koltů proklatě nízko. Pitt hraje ‚pouze‘ tím, že je a Affleckovu slizkou krysu neustále lituje, nenávidíte, chápete, a stále dokola. Tak jako tak, je to on, komu tenhle film patří. Škoda, že ve vytváření vztahů mezi postavami (zbrklost) není režisér stejně tak dobrý jako v atmosféře, pak by to bylo geniální, takhle zůstal těsně pod vrcholovými body. (02.02.2009)

Slováci mají svého Jánošíka, Ukrajinci Nikolu Šuhaje, my Babinského, no a k americké historii a k národním mýtům patří příběh o slavném lupiči Jesseho Jamesovi. Při sledování film jsem si opakovaně vybavil titul Jiřího Brdečky Kolty bez pozlátka. To proto, že spíš než o umělecký western jde o antiwestern, který důsledně rozbíjí zažité žánrové stereotypy a ve svém odmítání westernových klišé je nekompromisní. To je jeho hlavní přednost, ale paradoxně i největší slabina. Filmoví fanoušci totiž na klišé nadávají, ale zároveň je mají hodně rádi. Andrew Dominik nepojal svůj snímek jako dobrodružné vyprávění, nýbrž jako pomalu plynoucí životopisný příběh Jesseho Jamese. Potíž je v tom, že stopáž je přetažená a film jako takový je nevýrazný, takže ve spojení s melancholickou hudbou působí jako hypnotikum. Ten, kdo usedá pozdě večer k filmu s tím, že se pobaví, má slušnou naději, že během vysílání usne. Film má jinak řadu kladů, ať už jde o herecké obsazení, kdy se tu sešla parta výborných herců, nebo o vynikající kameru, přesto je výsledný dojem silně ovlivněný absencí dynamického děje a efektů, které by dokázaly filmového diváka nabudit. Celkový dojem: 55 %. (13.12.2009)

Je tomu už dlouho, co jsem tenhle film viděl poprvé. To jsem ale ještě byl nepoznamenaný těmi nejlepšími westerny a tak to u mě skončilo se třemi hvězdami. Po druhé jsem si ale řekl, že ten film tak špatný být nemůže a risknul jsem těch 153 minut znova. V tu chvíli mi sice opět vadila ta zbytečně velká délka, ale už jsem si ty herecké výkony Pitt vs. Affleck užil daleko víc. Stejně jsem si ale užíval i tu atmosféru filmu se samotným příběhem a úplně nejlépe na tom byla hudba, kterou si připravil i Nick Cave, a který se tam také na pár chvil ukázal. Tenhle film je tak hodně originální. Chápu ale ty různé názory. Buď se Vám bude hodně líbit a nebo se Vám líbit nebude a buď ho budete respektovat pro svojí originalitu a nebo ne. Já jsem ho nejdříve respektoval, ale teď už můžu říct, že jsem si ho místy, po filmařské stránce, i dost užil. (13.07.2014)

Už je to několik dní, co jsem se stala svědkem Jesseho zabití, ale střelný prach z Bobovy pistole na mně stále ulpívá. Miluju, když na mě film takhle mocně zapůsobí, když není snadné zapomenout, když se při snaze hodnotit nedostává slov. Dominikův film je básní o mnoha strofách, z nichž každá je malým uměleckým dílem nezbytným ke komplexnímu pochopení zbabělcova aktu. První jsou naplněny bezmezným obdivem, který postupně slábne, až dochází k nežádoucímu vystřízlivění, to když Bob poznává, že i ten slavný desperát z knížek je jen člověk. Setkání s hrdinou musí zákonitě skončit špatně. Casey Affleck pojal Forda jako naivního a zranitelného mladého muže, kterého k Jamesově vraždě dohnala touha dokázat, že na světě není úplně zbytečně, a dělá to tak dobře, že jsem jeho podlý čin dokázala pochopit a úplně nezavrhnout. I Pittovi se daří svou postavu polidštit, a to přesto, že film vyvrací zažitý mýtus o Jesse Jamesovi coby Robinu Hoodovi 19. století. Bral bohatým i chudým, nedával nikomu než sobě. Loupil, vraždil, ubližoval, ale když pak v jedné ze scén hledí z okna a zpytuje své svědomí, věříte, že je bezradný a zlomený. Protože v Pittově pohledu je všechno. Pro Deakinsovu kameru jsem doposud nenašla ta správná slova, ty táhlé záběry a barevné ladění... prostě nádhera. K tomu citlivý hudební doprovod pánů Cavea a Ellise a jedinečný lyrický zážitek je dokonán. Long story short: Zabití je filmovým skvostem. Nemiňte ho! (22.04.2011)