Réžia:
Juraj NvotaScenár:
Ondrej ŠulajHudba:
Róbert MankoveckýHrajú:
Ľuboš Kostelný, Táňa Pauhofová, Dorota Nvotová, Jan Budař, Marek Geišberg, Marián Geišberg, Jana Oľhová, Petra Polnišová, Karol Spišák, Csongor Kassai (viac)VOD (1)
Obsahy(1)
Neďaleko veľkého mesta, niekoľko krokov od hraníc s nepriateľskou kapitalistickou krajinou v zapadákove, z ktorého cesty nevedú nikam len späť, sa začína veselý a trochu čierny príbeh o chlapíkovi, ktorý dúfal, že hudba mu pomôže z kaluže, ale namiesto toho vyváľa hudbu v blate. Bude to aj príbeh o jeho rovesníkoch, priateľoch, túžbach a snoch o slobode, ktorá bola v Československu na rozhraní sedemdesiatych a osemdesiatych rokov jednou z najvzácnejších, najlepšie strážených a najmenej dostupných hodnôt. Je to aj príbeh mladých ľudí, ktorí sa trápia s vlastnými životmi, s láskou, žiarlivosťou, pokušením. Narážajú na obmedzenia doby, v ktorej boli banány úzkym profilom a cesta za Západ nesplniteľný sen. Doby, v ktorej o všetkom rozhodovali členovia jedinej strany a v ktorej donášači informovali aj o tom, že kotolník hráva na saxofóne americkú muziku.
Jadrom príbehu troch muzikantov, ktorí sa rozhodnú dosiahnuť úspech a sebarealizáciu v hudobnom šoubiznise je tragikomický osud nadaného mladého muža, ktorý si svoj talent a možnosti uvedomuje len okrajovo, no o to jednoduchšie a divokejšie sa zaplieta do deštruktívnych vzťahov, ktorých skutočný rozmer a dosah si len postupne uvedomuje. (oficiálny text distribútora)
(viac)Videá (1)
Recenzie (193)
„Víš, vyspat se s kýmkoliv, to je pro mě taková…taková sranda. Sranda musí být, ne?“ Zatraceně milé překvapení! Hodně hořké, ale zároveň plné úsměvných situací a hlavně kvalitních fórů, frků, na které divák nemusí dlouho čekat („To je soused Rudo, toho si nevšímej. Šuká mi ženu. Nešťastný člověk, nešťastný. Nemá hudební sluch.“) a přitom z něj hned nevyvanou. Ze zapamatovatelných scén bych jmenoval třeba padákovou honičku, přehrávky, nebo dívku s perlami ve vlasech v „maďarštině“. Dále se Muzika, jak už napovídá její název, pyšní opravdu výborným soundtrackem (!), navíc nechybí dobrá spolupráce hudby nejen s náladou jednotlivých situací (např. žena škrtí muže a přitom hraje píseň o žárlivosti), ale i humorem jako takovým („Noty znáš?“ - „Zběžně.“ - „To je jak?“ – „Tak znám i ne. Jak kterou.“). Za zmínku stojí také Budařova slovenština (i když tohle bych asi měl raději nechat na posouzení rodilým Slovákům), roztomile žárlivá a ne zrovna náruživá Táňa a vůbec herecké obsazení v čele s přesným Kostelným-mastičem. Slabších, ale přece jenom 5*, parádní slovenská tragikomedie. „Nerejpej pořád do něho, stará se. Podívej se i kukuřici ukradnul pro malýho.“ – „Jak ukradnul! Kdyby ukradnul, tak jsem ticho, ale on ji koupil.“ – „Ale proč by kupoval, normálně ukradnul.“ - „Koupil. On už je takovej.“ ()
Nvota rozšířil řady těch, kteří jelikož nemají žádné nápady, tak si udělají srandu ze socialismu a on si to nedovolí nikdo odsoudit. Ale dovolí. Tohle byla zcela bezduchá a hlavně naprosto prázdná slátanina o ničem. Ve filmu hrály krásné slovenské holky a zněla sympatická muzika. Na reklamu by možná tyhle dva aspekty stačily, ale na film skutečně ne. ()
Kde sa stala chyba. Nvota premietol na plátno Pištankovské postavy, figúrky bežného života, najmä vyjazdenú vodárenskú kurvu Anču, saxofonistu Martina Juneca (neskôr Džjúneka) a ostatok osadenstva z novely MUZIKA. Film ako taký je vcelku podarený a nedalo by sa mu nič extra zazlievať, ak divák nie je silno zasiahnutý čítaním Pištankových próz. Tu sa stala chyba. Jazyk Pišťanka je výrazne odlišný od jazyku Nvotovho. Prvý udiera do očí surovosťou vykresľovania situácií a cynizmom, špecificky vyvinutým zmyslom pre sarkazmus, druhý sa topí v jemnosti a romantike, rád sa citovo zafarbuje (čo je jasne vidno už na farbách presakujúcich na plátne). Niečo také v konečno dôsledku reže zmysly, rezonuje, o túto disonanciu je ťažko maž záujem. Filmová MUZIKA je obalená v lacnej bavlnke, adaptácia, z ktorej skoro úplne vyšumela sila predlohy, jej genius loci sa stratil úplne, čo je na druhú stranu potešujúce, horšie som sa ako vidák cítil pri adaptácii RIVERS OF BABYLON. V hereckom obsadení sa točí bublina známych mien, za najhoršie obsadenú považujem Táňu Pauhofovú v roli Junecovej manželky - však tá postava úplne stratila svoj knižný "pizda-charakter", spravil z nej pomerne sympatickú postavičku- tento fragment spomínam hlavne preto, lebo vystihuje osud celého diela - zobrať, zafarbiť/prefarbiť -skaziť, okresať. Stále vravím o stratách - MUZIKA stratila čo mohla - to je výsledok Nvotovho autorstva. ()
Slovenský film o ztrátách a nálezech let nejen sedmdesátých. Na můj vkus tomu chyběla jiskra a mohla být lepší k hudební složka, když už jde o film o muzikantech. A taky bych ocenila větší nadhled, vtip a pohodovost (čímž nemyslím zlehčování doby, ale spíš výše zmiňovanou jiskru, která sršela například z tady již zmíněných Pelíšků). Prostě takový průměrný film, ale na místní poměry se jedná o lepší snímek. A nebylo k tomu ani zapotřebí prs Doroty Nvotové. ()
4 a 1/2*, ale keďže som sa konečne mohol doslova vytešiť z príjemných pocitov pri sledovaní slovenského filmu, tak to zaokrúhľujem hore... Film je plný skvelých dialógov v podaní výborne vybraných hercov, pričom ich herecké výkony sú nadmieru uspokojivé. Ľubo Kostelný vyčnieva nad všetkými, ale potešil ma aj mladý Geišberg, či Táňa Pauhofová. Scenár je síce dosť jednoduchý, ale vôbec nie zlý. Takže na záver už len dodám, že už bol najvyšší čas na to, aby sa nejaký slovenský film priblížil kvalitám Záhrady. ()
Galéria (17)
Zaujímavosti (7)
- Film bol natočený v spolupráci s nemeckým štúdiom Box! Film. (Raccoon.city)
- Hudbu opravdu nahráli hlavní protagonisté filmové kapely. (hippyman)
- Vodáreň, kde pracuje hlavný hrdina, sa nachádza v Dúbravke. (corona)
Reklama