Cesta do New Yorku

Nádherný námět, pěkný plakát, hudební film, dobrá kritika... Bylo tolik důvodů, proč se na tento film těšit. A ona se z toho vyklubala taková nuda. Musím říct, že při sledování tohodle filmu mě nenadchlo skoro nic. Nevím, co na tom bylo dojemné (jak zde píšete), nevím, kde se vzalo těch 80%, ale je mi to upřímně fuk, já už se na to prostě nepodívám. Samozřejmě, že určité filmařské kvality to má, písničky taky pěkné, ale když Vás to absolutně nebaví, tak vyšší hodnocení z toho prostě nevyždímete... Škoda. (24.12.2010)

Několikrát jsem si v průběhu filmu říkal, jak je to vše krásně a očekávaně načrtnuté a násilně tlačené vstříc finálnímu setkání, jenže pak se náhle událo ono přenádherné romantické vyvrcholení a já všechnu tu lásku, pozitivní náladu i dobré filmařské úmysly nasál do takové míry, že stejný příval opačných emocí by mi zcela jistě způsobil smrtelnou depresi. Milý malý příběh, vhodný nejen pro lidi posedlé hudbou v jakékoli podobě, ale také pro nás zaryté idealisty, kterým originální znázornění neporazitelné lásky nepřestane v hollywoodských filmech nikdy dělat radost. A v neposlední řadě více než vhodné pro obdivovatele andělské Keri Russell, v jejíchž očích jsem se za celou dobu utopil aspoň dvanáctkrát... 85% (12.08.2014)

Jediný väčší problém s týmto filmom mám ten, že nebol natočený ako animovaný. Najlepšie Disneyom v ranných 90tych rokoch, čiže v zlatých novodobých rokoch tohto štúdia. August rush je čistá, nefalšovaná rozprávka a tak k nej treba aj pristupovať, aby ste neboli sklamaní. Čiže veľká láska krásnych mladých ľudí, čiernobiele charaktery, vysoká nepravdepodobnosť deja a dojímavý záver. Najlepšie vo dvojici na Vianoce. Chápem, že v rámci žánru môže byť tento film pre niektorých divákov stopercentný. (25.05.2012)

Freddie Highmore a Jonathan Meyers. Oni sou prostě úžasný. Pokaždý mě dostanou. Svym projevem, svou přirozeností, svym kouzlem. Krásnej příběh postavenej na hudbě a na její geniálnosti. Teď je otázka, co s těma nelogičnostma, kterejch tam pár bylo. Ale dejme tomu, protože snít přece můžem, měli bysme a logiku v tom hledat taky furt nemusíme. (04.09.2009)

"Jako malý kluk jsem mluvil s měsícem..." - silné kafe, což? Hned po této větě (kterou uslyšíme v prvních asi deseti minutách) jsem měl sto chutí Melodii mého srdce vypnout, ale odolal jsem. Naštěstí. Ano, příběhově jde o neskutečně laciný a místy i kýčovitý film televizního vzezření, který zaručeně vytočí každého dobrého muzikanta, který ke svým dovednostem nepřišel pouhým mávnutím proutku. Na druhou stranu - je to vlastně jenom pohádka, nenáročná, naivní, hloupoučká, která rychle uteče a ani příliš nenudí. K tomu skvělá hudba a talentovaná Keri Russell... nestěžuji si, ale podruhé už toto raději ne. (17.11.2011)