Na skle maľované

Najslávnejší slovenský muzikál, ale pre mňa určite nie najlepší. Jánošíkovský zbojnícky odkaz, kde nejde o zbíjanie, ale o lásku. Vo veľmi úspornom prevedení, kde celá scéna pozostáva len z jednej mega-šmýkalky. Zbojnícke a iné ľudové kroje a k tomu piesne v populárnom prevedení 70-tych rokov mi k sebe nejako nesadli. Zapamätania hodnou mi tak zostala len jediná skladba, samozrejme s Dočolomanským. (24.12.2013)

....som vo vytržení......nemám slov......klaniam sa všetkým zúčastneným......proste nádhera.....prekrásne texty, prekrásna hudba.....štiplavý humor......atmosféra......ktorá vás pohltí.....a na konci si želáte prídavok...či dokonca repete.....sakra...toto som mal vidieť na živo.....( ale to by som asi onemel od úžasu.....) (25.08.2009)

Pomník zrejme najslávnejšíemu slovenskému muzikálu - ktorý vlastne pritom nie je slovenský (a tá typická poľská irónia a nadhľad je na tom bohovsky vidieť) - a slovenskej hereckej elite 20. storočia. Dielo básnika Ernesta Brylla a skladateľky Katarzyny Gärtnerovej malo v Poľsku premiéru v roku 1970 a dosiahlo vyše 600 repríz. Na Slovensku odštartovalo v 1974 v naštudovaní režiséra Karola L. Zachara, dramaturga Antona Kreta a choreografa Štefana Nosáľa a počtom 648 repríz sa stalo najúspešnejším počinom činohry SND, neskôr ešte k tomu úspešne inscenovaným v početných ďalších divadlách. (25.12.2016)

Na skle maľované nie je iba televíznym záznamom preslávenej divadelnej inscenácie, ale pomníkom, oslovujúcim aj generáciu, ktorú vtedy do divadla ešte nepúšťali. Mne sa podarilo vidieť predstavenie v divadle dvakrát, i keď druhýkrát už v mierne pozmenenom obsadení. A tento záznam mnohokrát. Nepoznám ďalšie TV filmy, na vzniku ktorých by sa podieľali také zvučné mená, ako Karol L. Zachar, Štefan Nosáľ a taká plejáda vynikajúcich hercov na čele s nezabudnuteľným Miškom Dočolomanským. Aj preto patrí tento TV film na najvyššie priečky v mojom rebríčku, i keď ide "iba" o muzikál. (26.12.2011)

Středoevropský rozměr Jánošíkovy osobnosti i legendy-odkazu je utajenou skutečností pro většinu Středoevropanů. V slovenském prostředí se zásluhou klasika Slovenského národního divadla Karola L. Zachara podařilo vytvořit skvělé představení vyšperkované řadou skvělých hereckých výkonů, jimž vévodí životní role Michala Dočolomanského vynikajícího i slovenského, ale snad ještě více československého herce. Mimořádné jsou i výkony Božidary Turzonovové jako předzpěvačky (původně tuto roli měla hrát další slovenská legenda československého dosahu, v době premiéry r. 1974 již těžce nemocná Eva Kostolányiová), Soni Valentové, Anny Javorkové a Františka Zvaríka. Skvělé jsou i taneční a pěvecké komparsy. Mimo Jihlavy se muzikál hrál také v Praze (Jánošíkem měl být Viktor Preiss) a v Liberci (libereckou inscenaci viděl a vysoce ocenil Dočolomanský). Na Slovensku byl muzikál dále inscenován v Nitře a Prešově, kde také slavil mimořádné úspěchy. Pro mne osobně byla zajímavá i kreace Oldo Hlaváčka v kontrapunktické roli čerta. NA SKLE je dostupné i na slovenských DVD nosičích. Slovenské národní divadlo i touto muzikálovou inscenací potvrdilo, že disponuje mimořádným souborem, ne jednou, ale hned několika skvělými, všestranně nadanými hereckými generacemi (mimo muzikál zůstali např. Juraj Kukura, Martin Huba, Mikuláš Huba, Jozef Króner, Gustáv Valach, Ivan Palúch, Ida Rapaičová, Július Pántik, Emil Horváth mladší; omlouvám se, pokud jsem bezděčně zalovil v jiných slovenských divadlech). V každém případě je toto představení nadčasový pomník slovenského dramatického a hudebního umění. (21.10.2010)