Tsotsi

Absurdní z prstu vycucaný blábol, který je esencí "oscarového filmu" v tom nejhorším slova smyslu, neboli o cizích zemích s růžovýma brýlema. Aneb: No paňmámo, podívejte na ty černý. No to je strašný v tom ghettu, a ty chudinky děti tam. Voni sou vlastně v jádru hodný, za všechno může to prostředí tam. Ale sem nevěděla, že černý můžou bejt i bohatý. Jo, ty si tam žili dobře. Ale stejně je to v tej Africe hrůza. (06.10.2011)

"5+4 je 9, nie 11 ty pako!..." Tak , s takýmito mongolmi máme do činenia. V hlave žumpa, ale zabodnúť nôž do hrudníka im nerobí problém. Miestny gangster Tsotsi je nebezpečný...Najsilnejšou zbraňou filmu je atmosféra chudobnej štvrte a ich zločinecké gangy, ktoré podnikajú nájazdy na blízke mesto i bohatšie štvrte. Po jednej zbabranej akcii sa Tsotsi ocitá v rozbitom aute, v ktorom vzadu nečakane objaví malé dieťa. To by grázlovi jeho formátu malo obmekčiť srdce. Nepochopil som síce načo ho bral so sebou a nebolo mi to celkom jasné ani po skončení filmu, ale ako zámienka na rozbehnutie príbehu to nebolo zlé. Trochu prekvapený som bol z jazyka, ktorým sa vo filme hovorí. Videl som ho v pôvodnom znení a často tam počuť anglické slová a rôzne jej skomoleniny, ale angličtina to nie je. Najskôr to bude nejaký jej mix s africkým nárečím, neviem. Znelo to divne, ale film ok. 80%. (05.05.2013)

Natočit v tomhle prostředí film o hajzlovi, který vás bude přes všechny svoje chyby zajímat, navíc natočit film, který vás strhne, to rozhodně nebylo jednoduché, ale Gavinovi Hoodovi se to podařilo a jeho herci z ulice tenhle snímek skvěle táhnou. Z Jihoafrické republiky by to rozhodně chtělo více filmů. Zbytečného patosu je škoda. (08.04.2016)

Zemřít a nechat žít. Neobvyklé téma filmu se projevuje na jeho nejednotném stylu. Polosnové objevování ztraceného dětství naráží na překážky nastražené drsným kriminálním dramatem z těch nejnuznějších zákoutí Johannesburgu. Gavin Hood sice předvede pár scén s atmosférou prosakující napovrch, ale po většinu filmu jenom marně hledá rovnováhu. Některé až surreálné výjevy (mravenci) a biblické odkazy (poslední večeře) akorát znejasňují režisérův/scénáristův záměr a nešikovně rozvolněné vyprávění mění v sérii bizarních výjevů, spojených nakonec jenom oním násilně naroubovaným „velkým“ poselstvím. 50% Zajímavé komentáře: JFL, agathon, ZkuKol (27.10.2011)

Letošní oscarový laureát za cizojazyčný film je vlastně jen takovým melodramatem z jihoafrického slumu. Přesně to, co americkým filmovým akademikům jde tak krásně pod kůži (viz i náš Kolja): mužský neotesanec se musí postarat o bezbranné děcko. Co chtít víc? Nic, pokud si chcete v kině potahovat slzičky, žmoulat vřelou ručku partnera/ partnerky a odnést si z něj pocit, že ten svět je sice peklo, ale rozhodně není tak nepřátelský a zlý, jak se nám snaží vsugerovat ve večerních zprávách. Tsotsi se Karlovarským festivalem mihnul takřka bez povšimnutí, na to že to je oscarový snímek. A i když je mi jasné, že je to tak trochu kýč, že je to dílo tak trochu Svěrákovsko-Hřebejkovsky prokalkulované, přesto říkám jen houšť. Když víte na co jdete, že tedy nesmíte čekat žádné rozkolísání vašeho středoevropského obrazu světa, myslím, že si Tsotsiho odyseu parádně užijete. Chytlavý disko rap jako emblematický průvodce předměstím Pretorie i bezútěšných slumů v jeho okolí. Poutavá, skvěle prokomponovaná kamera Lance Gewera. Bezchybně zavilý Presley Chweneyaga jako gangsteřík Tsotsi. A samozřejmě čokoládové, velkooké mimino. Všechno sesazené do umného balíčku, který skoro jakoby mimochodem nechá na vašem zadním sedadle pocit onoho „hřejivě lidského tepla“. Není to málo, není to hodně. Je to kýč, spousta klišé a režisérských pokynů „teď se smějte“, „teď plakejte“, „teď držte palce“ Prostě docela kvalitní mainstream. (20.07.2006)