Haze

Žádný jiný film nezachycuje klaustrofobickou atmosféru jako tento. Sledování Haze je vyloženě nepříjemné, což je na jednu stranu pro horor skvělou vizitkou, na stranu druhou nepříjemnost sledování Haze bohužel pramení i z toho, že ve většině filmu není nic vidět. Ano byl to sice definitivně záměr, který plní svůj účel - nicméně jej plní až příliš. Krapet více světla a drobet snesitelnější úhly by na síle noční můry vůbec neubraly. (15.06.2015)

No není to nejhorší. Mezi sklepní dramata vežněných nebožáků patří určitě Haze k těm lepším kouskům. Vyzdvyhuje jej jeho nápaditost. Bohužel právě zpracování je zároven i to co jej pohřbívá. Japonci točí divné veci a Tsakumoto je mistrem v tomto oboru (= Tetsuo, co dodat ...). Ale tohle bylo zase až přepálené. Navíc velmi nedávno jsme videl jiný kraťas s podobnou tématikou = Fair Haired Child z miniserie Masters of Horror a Haze za timhle dost pokulhává. (02.08.2008)

Moderní forma trýznivého inferna, vyznačující se nebývalou naturalističností, porcí napětí, utrpení a soucítění zároveň. Hlavní symptomy vyskytující se během sledování: zrychlené dýchání a vyšší tepová frekvence, kousání nehtů, nezvyklé obličejové grimasy a pocuchání už tak křehkých nervů. 85% (31.10.2009)

Haze a Tetsuo.¬         Kdyby zůstal pan Šin'ja Cukamoto u herectví a odskočil si natočiti Tetsua, byl by v mých očích pan Někdo. Tetsuo je ne pouze provokativní, ne pouze drsný a hrubý a krutý: je to svérázný a svébytný snímek bez umělé psychologie a téže filosofie, hovořící sám o sobě a svou řečí k divákovi, kterému, při jeho patřičném naladění a soustředěnosti, má co dáti — byť pro jeho nahodilé, prvoplánové a méněduché zpracování nelze hovořiti o výjimečně kvalitním počinu.¬                 Ne tak Haze; to už je pouhé blábolení někoho bez soudnosti, někoho, kdo chce oslniti za každou cenu, takyumělecké a takyintelektuálské chcanky pro různé pošahance vyžívající se v úchylkách nebo pro "hluboké" týpky, které bych rád poslal se sbíječkou na rok do dolů, aby viděli život také z jiné strany; zplod s právem na jestvuňk stejným jako deseti miliard kobylek požírajících poslední zbytky úrody. Dávám bez lítosti palec dolů pro tento výměšek, jehož odstraněním vznikne škoda jako při umytí pochcaného záchodu lyzolem.¬                 To je vlastně všechno. Víc jsem, jak s překvapením zjišťuju, říci nechtěl. (15.12.2017)

Ak trpíte klaustrofóbiou, vyhnite sa tomuto filmu oblúkom. Praktický celý "príbeh" /našťastie ide o krátkometrážny film/ sa totiž odohráva v akejsi temnej šachte, plnej desivých zvukov a výjavov, ktoré môžu byť skutočnosťou, ale rovnako tak halucináciou protagonistu. Temný, bezvýchodiskový feeling spolu s premisou človeku nemôže nepripomenúť Kocku, hoci Tsukamoto predsa len ide na "vec" trochu inak, minimalisticky - a v konečnom dôsledku introspektívnejšie. Záver filmu je prekvapivý, ale nemožno ho nazvať čistokrvnou pointou, pretože namiesto vysvetlenia iba rozširuje možnosti interpretácie. Výber je na divákovi. Vizuálna stránka a nadupaná, hoci striedmo použitá hudba umocňuje zážitok z tejto exkurzie v pekle takmer na úroveň "tripu". P.S. Pre znásobenie zážitku odporúčam pozerať v hlbokej noci, v hodne tesnom spacáku a so slúchadlami. (13.02.2007)