Hinokio

Dlouhou dobu bych i tu čtvrtou hvězdičku bez váhání dal, tři čtvrtiny filmu to je celkem příjemný a dobře napsaný rodinný film s jedním sci-fi prvkem, jenže ta poslední čtvrtina mé dojmy shodila dost dolů. Bohužel. Nebudu zde spoilerovat, ale tak kýčovitou citovou vydíračku jsem naposledy viděl ve Vzpomínkách na lásku. A to už byl totální kýč po celou svoji dobu. Tady jsem si tím musel protrpět jen závěrečných cca 25 minut a i v těch byla aspoň jedna povedená scéna (odjezd vlaku), ale ta mé zklamání a naštvání z toho jak byl udělaný závěr stejně nezachránila. Jinak to ale má zajímavý příběh. Kluk po autonehodě skončí na vozíčku, umře mu matka a on se zavře před celým světem ve svém pokoji (i před svým tátou, se kterým nemluví) a ve venkovním světě za něj vše dělá robot, kterého doma ovládá. A postupem času si uvědomuje, že tohle uzavření před světem přináší spíš zápory než klady. Jasné, kromě toho robota nic nového pod sluncem, ale tak od rodinného filmu nechci bůhvíco. A navíc to dlouho funguje bez citového vydírání a vše se zde odehrává přirozeně - až na tu poslední čtvrtinu. Lešpí 3* (27.08.2021)

Hinokio je pohadka a pokud je k ni vpusten nekdo predem odsuzujici mozne nadprirozenosti pohadkam vlastni, nadsen nebude uz kvuli ocekavani racionalnejsiho pojeti pribehu samotneho. Kyberneticka laska na hrane reality a fikce v prostredi 'obycejneho' zivota plneho fiktivne se zdajiciho sveta videoher sice je podana s lehkosti, napadem a kouzelne protkana slozitostmi prvnich lasek, ale.. neco ji chybi. Mozna je to prave tou nemoznosti se vcitit do neceho cloveku natolik vzdaleneho, do srdce a mysleni nekoho zijiciho v jinem svete nez vetsina ostatnich. Zabery umele vytvoreneho prostredi zdanlive uzpusobeneho k snazsimu zivotu v mrzute realite s naprvni pohled fiktivne se zdajicimi zabery sveta videoher jsou spojeny tou stejnou pomijivosti zivota, jejiz nahrazeni umelou realitou mozne neni. Cela myslenka vykreslit zbytecnost zavislosti na necem neprirozenem je sice krasna, ale i presto vsechno je v Hinokio stale to prazdne misto, ktere i kdyz neni nijak velke, neobsahuje prave to nejdulezitejsti, co ze sebe muze film vydat. Zazitek, ktery by nebyl jen chladny a vzdaleny jako nedoopravdovy svet videoher. (06.12.2005)

Film, na jehož plakát už koukám roky a stále jsem se (nevím proč) k němu nedokázal dostat. Velmi dlouho je zajímavý, příjemný, představa chlapce, který za sebe do školy posílá robota, je originální, ale stejně jako sniper18 musím říci, že mi nesedlo, jak se s příběhem pracuje v závěrečné fázi. (09.05.2022)

Zajímavý nápad na skloubení reálného světa s tím virtuálním a navíc za pomoci robota aneb cesta do pošramocených duší, přátelství i lásky zejména v dětském světě. Zpracováním jem ale ohromen nebyl, snímek na mne působil až příliš dětinsky (ač pro dětské snímky jinak pochopení mám řekl bych více než dostatečné) a nedokázal zaujmout, navíc celý průběh je příliš průhledný a i přes postupně stoupající kvalitu to na víc než 3* nebude. Závěr též příliš nepomohl, ale ten už tak nějak zapadal do celého dění a charakteru filmu. (23.09.2018)

Velmi prijemny snimok ktory vynika hlavne koli skvelemu spracovaniu Hinokia, ktoremu autori do jeho nehybnej plechovej tvare vlozili hlboke emocie a charakter, Takmer cely film sa nesie vo velmi kludnej, komornej atmosfere a je vnom mnoho milych, citlivych a aj humornych okamihov, ktore mi dovolili si dve ustredne postavy (a hlavne samotneho hinokia) naozaj zamilovat. Skoda preto samotneho zaveru, ktory hlavne koli svojej vystrednosti a nie prilis vydarenemu fantasy prvku, narusil dovterajsie pokludne tempo a atmosferu snimku. Inak tomuto peknemu snimku nieje co vytknut. (8/10) (06.10.2007)