Jenifer (S01E04)

Sudá čísla seriálu sluší. Po sračkové jedničce přišla perfektní dvojka, po zmršené trojce skvělá čtyřka od Argenta. Jenifer je fajn postava, má i fajn postavu, ale o to hnusnější hlavu. Je přítulná, ale ráda papá lidi. V mužích vzbuzuje prapodivnou směsici soucitu, žádostivosti i odporu. Jediné, co bych filmu vytknul je skutečnost, že si tvůrci příběh hodně zjednodušují. Copak Franka nepostrádali v práci? Copak nikdo nepátral po té ztracené asijské holčičce? A proč nakonec Frank táhne Jenifer kamsi do lesa a nezamorduje jí hned na místě? Ale vypnete-li trochu mozek, je to parádní žánrová oddechovka. (26.12.2020)

K hororu má tento díl asi tak blízko, jako kterákoli pohádka. Nicméně tenhle počin je vážně neuvěřitelně vtipný. Snímek pojednává o dívce Jenifer, jak název napovídá, která má tělo ženy, ksicht čehosi neidentifikovatelného a duši ďábla. Vždy si vyhlédne nějakého pána, s kterým provádí divoké páření a vše ostatní v okolí požírá. Pán pak neplechu maskuje. Úplně mě okouzlil závěr ve stylu: "I vy můžete potkat Jenifer." (11.12.2021)

"Má žena v masce plynové, to není nic hezkýho, je to ale (konečně!) zase něco jinýho..." Takhle uhodil hřebíček na okoukanou hlavičku už Ivan Mládek v r. 1982. A měl recht, změna je život. Detektiv Frank Spivey potvrdí. Díky profesionálnímu policejnímu zásahu si pořídil novou ženu, přítulnou a sexy, s postavou Miss červenec. A ta drobná vada na kráse? Inu, slovy klasika: "neexistují ošklivé ženy, jen muži bez fantazie". K nové partnerce si pořídil i kontaminaci své krve, to aby jim to v animálním vztahu lépe klapalo. A mazlivou olizovačku ruky, živočišně vášnivou Jenifer si hýčkal, rozmazloval a toleroval jí drobné prohřešky v chování (slinění a vrčení) a špatné stravovací návyky - k snídani tučná kočka, k obědu buclatá sousedovic holčička a k večeři šťavnatý teeneager. Frank jí za to vždy vyčinil, ale jinak byl s Jenifer šťastný a kvůli ní se hodně změnil (sen každé ženy). Odešel od policie i ze svého velkého domu, odstěhovali se do zapadákova, do polozbořené chaty a on vzal podřadnou, špatně placenou práci. A žili si šťastně a spokojeně, dokud... je v lese nenačapal mistr živočišné hrůzy, režisér Argento. A co dál? Čtyři přítulná zakníkání. (20.03.2023)

Pro mě rozhodně nejlepší epizoda. Argentův rukopis tu sice není příliš čitelný (alespoň co se vizuálu týče), ale typická retro-synth hudba , sugestivní a pocitové sekvence i explicitní gore brutalita korespondující s v době vziku aktuálním režisérovým vnímáním estetiky (na které pak v roce 2007 navázal neméně drsnou artovkou La Terza Madre) dává tušit jistou nezpochybnitelnou kvalitu. Příběh o uhrančivé lidské zrůdě děsí, znechucuje a vzrušuje zároveň, běžného diváka zpravidla vyvádí z míry. Rád se k této epizodě vracím a dál ji šířím mezi známými a kamarády. Dnes už regulérní klasika... (04.06.2017)

Legendárny Dario Argento (Suspiria, Phenomena) natočil príspevok do Majstrov hrôzy, ktorý nielenže vôbec nie je zlý, ale štvrtá hviezda mu unikla len o chlp. Možno ak by to malo vypiplanejšiu vizuálnu stránku... Ale takto to pôsobilo fakt lacno, až miestami odpudivo. A Stevena Webera som nikdy nemal ktovieako v láske. Príbeh je jednoduchý, ale zaujímavý a vcelku originálny a ste zvedavý, kam to až zájde. A zájde to dosť ďaleko. Záverečný zvrat je každopádne strašne očakávateľný. (11.12.2021)