Skrytá identita

Scorsese se sešel s nejlepšími kameramany, herci, sřihači, osvětlovači i scénáristy, ale doma zanechal něco, co pro něj bylo tak typické: srdce. Formálně totiž jeho nejnovějšímu dílu není co vytknout, ve všech oblastech se jedná až o perfektionisticky dotažené dílo. Lepší otázka by snad byla, co mu proti té řadě mafiánských filmů chybí. Pro odpověď není nutné chodit daleko, stačí se podívat na Scorseseho Mafiány, se kterými má jeho nejnovější snímek společné už jen minimálně to, že si v obou jistý gangster vychovává svého kluka. A i když možná za Mafiány nestálo Oscarové obsazení, při porovnávání těchto dvou snímků bych Goodfellas nejradši vynesla na vyrchol Olympu a The Departed zahodila někam do hlubin Mariánského příkopu. Skrytá identita stejně tak nemá jedinou scénu, kterou bych si z ní po letech odnesla. Kde je sakra nějaké "You talkin' to me?" z Taxikáře? Stylová píseň The House of Rising Sun znějící za pádu všech postav v Casinu? "Hit me!" ze Zuřícího býka? Sakra, vždyť i rvačka v billiardovým klubu ze Scorseseho mafiánské prvotiny zvané Špinavé ulice je stylovější než celá Skrytá identita dohromady. Omlouvám se, pane Scorsese. Mám vás skutečně hodně ráda, jste podle mě jeden z nejlepších amerických režisérů všech časů, ale v poslední době jste bohužel též zářivým příkladem toho, že vývoj nemusí jít vždy jen dopředu. (23.07.2007)

Viděl jsem původní trilogii Infernal affair a považuji ji za kvalitní podívanou. Na nový film Martina Scorseseho jsem se vůbec netěšil a to říkám upřímně. Od první chvíle, co jsem slyšel, že chce Martin udělat remake vlastně celé trilogie po Americku se všemi hvězdami, které dokáže zaplatit opravdu jsem se bál výsledku. Bohužel moje obavy se mnohonásobně potvrdili po shlédnutí Departed. Jediné v čem se liší původní trilogie od své předělávky je v umístění. Všechny další odklony jsou na první pohled malé, ale scénáristicky jsou velmi špatně zvládnuté. Inovace se nedočkáme, vykrádání ano. Nejen základní kostry, postav a jejich psychologického rozpoložení, ale např. kompletní vykradení několika dialogů, vtipů a scén. Scorsese je mnoha nazývám filmovým bohem, ale poslední jeho filmy mají neuvěřitelně klesající kvalitu a pro mě se Martin řítí do pekel. Co se týče postav polovička jich je zbytečných. Nekoukám na kvalitu herců, ta se u 90% herců nedá popřít. Obrovský trn v oku pro mě je postava psycholožky. Od začátku je její osud řízen pouze scénáristou, který s ní neuvěřitelně manipuluje a ona se stává nejméně uvěřitelnou postavo. Milostný trojúhelník je další zbytečnost, kterou film nevyužije. Bohužel nefunguje ani to nejhlavnější a to vztah Damon X DiCaprio. Jejich postavy mi přijdou spíš jako dva muži z milionu a ne dva kohouti, kteří bojují za svého pána. Ani psychologie obou postav není zvládnutá a nic o jejich rozpoložení neříká. Velká hvězda a velké očekávání vkládané do Jacka Nicholsona se v mých očích také vytratilo. Já osobně mu nevěřím. Jeho postava je filmem posunuta na úroveň(možná nad úroveň) obou infiltrátorů a to je obrovská chyba. Mark Walhberg hraje postavu novým remakem naprosto vymyšlenou a samo účelovou, která je jen v půlce filmu. Na druhou stranu se mi velmi líbil Martin Sheen, který se na postavu nadřízeného Leonarda hodí. Vše od kamery, která je místy neuvěřitelně nudná a jindy příjemně "retro", přes střih až k reřii je pro mě zklamání. Vtípky filmu podle mě jen ubližují a narážka na Polsko(sakra Američani ani nevědí, že taková země existuje!) nebo na Jamese Joyce(jeho citace zná přeci každý 8letý chlapec....) jsou zbytečné až nesmyslné. Další věcí jsou pro mě střelecké hody, hlavně Headshot-y. Tolik teatrálních pádů, tolik počítačové krve(někdo někomu ustřelí hlavu a v příštím záběru jeho krev už stihla zaschnout na zdi, wau) a nerealistických smrtí(kolik ran dostal Frank a kam?). To vše na mě působí humorně, neskutečně moc a není to ta slavná satira, ironie a nebo kritika společnosti, kterou tu všichni tak rádi předkládají. O tomto neuvěřitelném nesmyslu bych tu dokázal mluvit ještě min. dalších 5 tisíc znaků, ale už toho raději nechám zbytek by byl stejně cenzurovaná. Pro mě film plný nevyužitých možností, který vykrádá původní trilogii a nepřidává naprosto nic. Jak řekl kamarád Kaka, možná jsem ten film nepochopil, což je možné a já se za to nestydím, nejsem Bůh:). (29.11.2006)

Skrytá identita je mimořádná hra kvalit. Setkají se tu taková jména jako poslední dobou u mě stále oblíbenější Leonardo DiCaprio, hollywoodský trasořitka Matt Damon, Boss Jack Nicholson, který se na roli záporáka těšil o to víc po delší komediové sérii, uřvaný Mark Wahlberg a řada dalších. Dokázali nakonec také upoutat diváky a i přesto, že je to pouze lehce namíchaný příběh asijské Volavky, stalo se to úspěšné opravdu dosti. Odemne to, ale dostalo tolik hvězd jako to dostalo Oscarů a řekl bych, že naprosto oprávněně. Sice příběh za to rozhodně stojí, Martin Scorsese natočil film přesně podle jeho míry, ale vidět něco, co jsem už jednou viděl v jiném podání není nic originální. Přesto byl oceněn takovou cenou jako je právě Oscar. Je fakt, že to za tu námahu stálo. Herců se objeví řada, zvratů obdobně a to je právě to, oč stojí tento film sledovat od začátku až do samotného konce. A také kvůli Jackovi Nicholsonovi, který si svojí roli jednoznačně užívá. Mimochodem pokud jste si všimli častého znázornění písmena X, tak je tu jako pocta filmu Zjizvená tvář od Howarda Hawkse a Howarda Hughese z roku 1932. X značí smrt. Stejně takovou, jaká se objevuje v tomto filmu, zákeřná, důsledná a nekompromisní. --- Možná že jo, možná že ne, možná že hovno. (24.07.2007)

(1001) Tohle je film doslova a do písmene z minulého století, jak tématem, tak zpracováním. (A protože nebyl vyroben v minulém století, tak to je špatně, jen pro upřesnění.) Z nějakého důvodu jsem ten film hned po jeho uvedení strašně nenáviděla a z nějakého důvodu jsem se na něj potom tak alespoň jednou ročně dívala, abych přišla na to, proč ho tak strašně nenávidím a také abych pochopila, proč se tak líbil kritikům (kromě toho, že si Akademie řekla, že je na čase, aby Scorsese aspoň jednou tu cenu dostal a na filmu samotném vůbec nezáleželo). Při letošním pravidelném sledování mě "the faithful departed" nachytali při nějaké vstřícné náladě a konečně jsem ocenila tu roztomilou infarktovou hru, kterou předvádějí pánové Leonardo a Matt. (Ačkoliv největší místečko v mém srdci si překvapivě ukradl Marky Mark.) A taky jsem konečně pochopila, co mě na tom filmu tak šíleně iritovalo, a je to samozřejmě postava Jacka Nicholsona. Nicholson tu postavu snad někde popsal jako "inkarnaci čistého zla", jenomže to mu vážně musí strašit na věži, pokud se tak v tom filmu doopravdy vidí. Nejenže jeho buranský mafián dostává o mnoho víc prostoru, než ta postava skutečně potřebuje, ale hlavně působí jako karikatura z úplně jiného žánru a rozhodně ne jako nejzlejší zlo. V porovnání s koncentrací svých kolegů působí vysloveně směšně a to rozhodně nikoliv v dobrém slova smyslu. V souvislosti s tím si taky myslím, že zařazení prologu nebylo nutné, protože se zbytkem filmu a jeho pointou má pramálo společné. A jakmile jsem si tohle uvědomila, cítím se osvobozená a už tento film doufám nikdy neuvidím. (Ale budu se teď muset podívat na ten hongkongský originál, protože chci vidět Andyho Laua a Tonyho Leunga, jak se častují nenávistnými pohledy.) -"Maybe. Maybe not. Maybe fuck yourself." (29.07.2018)

Svižná mafiánská hříčka, ve které Scorsese připomíná, že málokdo to s mafiány umí tak jako on. Ani na minutku jsem se nenudil, což je nepochybně dáno i tím, že jsem neviděl originál. Nicméně i kdybych už věděl, co se má dít, pořád bych si stejnou měrou vychutnal herecké výkony všech zúčastněných, živelným DiCapriem počínaje a pološíleným Nicholsonem konče. Akorát Damon mi přijde tradičně nevýrazný, ale o to lepší je pak hra se sympatiemi a především silnější finiš, ve kterém se krví nešetří. Parádní hra na kočku a na myš, která stojí na vynikajících hercích, Scorseseho patřičně starosvětské režii a správné dávce černého humoru (jen málokdy se někde zabíjí tak „suše“). A propo, příznivci předlohy možná budou skučet (nejspíš stejně nesmyslně, jako v případě Lake House), ale Skrytá identita rozhodně nevypadá na to, že by byla pouhým vykleštěncem něčeho jiného. Funguje zcela samostatně, každý prvek příběhu má své místo a každá postava svůj účel. Svrbí mě pět hvězdiček, ale počkám si raději na druhé zhlédnutí… (20.10.2006)