Réžia:
Jan SvěrákScenár:
Zdeněk SvěrákKamera:
Vladimír SmutnýHrajú:
Zdeněk Svěrák, Daniela Kolářová, Tatiana Dyková, Jiří Macháček, Pavel Landovský, Jan Budař, Nela Boudová, Miroslav Táborský, Věra Tichánková, Jana Plodková (viac)Obsahy(1)
Josef Tkaloun (Zdeněk Svěrák) je šesťdesiatpäťročný učiteľ češtiny na gymnáziu. Po tom, čo školu opustí, nevydrží len tak nečinne sedieť a stane sa rýchlym poslom na bicykli. Po krkolomnom páde sa však rozhodne nájsť si bezpečnejšie zamestnanie - vo výkup fliaš. Od svojho okienka má o všetkom prehľad, môže sa porozprávať s ľuďmi i zľahka zasiahnuť do ich osudov... (STV)
(viac)Videá (1)
Recenzie (1 113)
O Zdeňku Svěrákovi stále platí, že je vynikajícím pozorovatelem dění kolem sebe, a dokáže napsat postavy s lidským rozměrem. Všechny vyjma svého hrdiny, jelikož Tkaloun na mě celou dobu působil jako dokonale vykonstruované zbožné přání ideálního důchodce, tudíž právě v něm mi onen oduševnělý rozměr chybí. Navíc rukopis Svěráka mladšího mi často uniká a spokojí se pouze s (byť) působivým odkazem na své předešlé filmy. Je mi líto Vratné lahve zatratit úplně, zvláště k přihlédnutí ke zbytku české kinematografie, tudíž jasně hvězda nahoru, jenže abych měl z filmu této autorské dvojice pocit vykalkulovanosti a mírného egocentrismu – hvězda dolů. Rozpačitých 60%. ()
No doufám, že pan Svěrá nenapsal svou roli podle vlastních zkušeností. Ač se v ní zrcadlí hodně pravd v mnoha místech působí pan učitel Tkaloun dost nevěrohodně a jeho chování je mě přímo vytáčelo. I když samozřejmě každý je jiný. Samotný příběh není nijak moc originální, jedná se o klasické proplétání životem, boj se stářím a životními stereotypy. Vratné lahve jsou jistým způsobem osobité, jedná se o klasický 'Svěrákovský' film, který v podstatě nepřináší nic nového, což od něj na druhou stranu ani nikdo nečekal. Režisérovův rukopis je jasný snad z každého záběru a nedá se říct, že by to bylo na škodu. Svěrák mladší totiž rozhodně má talent. Co se týká scénáře, nebyl jsem nijak moc oslněn. Máme tu několik rovin, tou hlavní je samozřejmě pan profesor a jeho rodina. Seznamujeme se s jeho dcerou, která se momentálně vyrovnává s rozchodem a pár dalšími zajímavými lidmi. Nemocná sousedka se sice ukazuje jako docela zbytečná bytost s jasným, i když docela dobrým úmyslem posunutí látky o úroveň dál. Vratné lahve mají několik povedených momentů a pár případech dokáží opravdu trefit hřebíček do hlavičky. Reálně zobrazení práce v supermarketu se mi opravdu líbilo, sám mám se všemi těmi věcmi zkušenost, takže vím o čem mluvím. Vratné lahve si své diváky určitě získaly, mají všechno co od nich divák očekává, ač nijak nevybočují, drží se jasně daných stanov a dokáží divákům nabídnout to co chtějí, sice se tam najde prá problematických míst (Svěrák starší už mi připadá trochu trapný svým hereckým projevem), ale rozhodně funguje tak jak má. ()
Film který ve vás vyroste jako strom. Při zhlédnutí si vzpomenete na své rodiče a velmi pravděpodobně si představíte jaké to bude, až poprvé zažijete všechny tyhle věci. První dítě, první vnouče, první důchod, první pohřeb kamaráda. Zdeněk Svěrak všechny tyhle pocity věrně reprodukuje a pevně svírá otěže filmu. Jako by Svěrák junior ani nebyl na place. Jeho ruku za kamerou vnímáte snad jen díky kvalitnímu řemeslu a pečlivému vedení herců (i ten Macháček odhodil škatulky a "ty vole", je fakt dobrej :). Zřejmě bych nesrovnával se staršími "srdcovými svěráky" (ať už otcovými nebo synovými), na to mi příliš vadily některé detaily (snové scény ve vlaku, občasná ztráta směru a samozřejmě kultovní kolo) a celkové vyznění. Ale možná to byl záměr... narozdíl od Obecné školy nebo Kolji, kteří z vás dojí emoce na počkání, potřebují Vratné láhve trochu času a odstupu. U někoho to budou dny nebo týdny, u jiného měsíce či roky. (70%) ()
Paráda a malé překvapení! Bavil jsem se a to je u tohoto druhu filmu snad podstatné, ne? Milý, lidský, melancholický, smutný, pravdivý, ze života, o životě převážně střední generace a o stavu naší společnosti...To vše pojaté v duchu typicky svěrákovského humoru (někdy ale málo nuceném), který prostě nezestárl.. V té poslední záplavě českých filmů převážně nevalných kvalit působí tento jako malý zázrak, navíc si na nic nehraje...P.S.: Pokud se bude český film ubírat tímto směrem, tak se máme ještě na co těšit...Masivní tv upoutávky a reklamy v tomto případě nezklamaly míru mého očekávání... ()
Po druhém shlédnutí musím chtě nechtě s hodnocením dolů. Asi jsem chtěl alespoň nějaký současný český film vidět v lepších barvách, než jaký je. Jistě platí, že "syn Jan není vrchním na Labské boudě, ale jedním z mála skutečně profesionálních současných českých režisérů," leč film jako takový zůstává jen takovým mírně nadprůměrným filmem na téma, které např. Babí léto podalo mnohem lépe a chce se mi říct hodnotněji. Jestli Jan Svěrák nakonec neměl pravdu, když se mu do točení moc nechtělo. A k tomu ten protivný product placement, který jsem poprvé asi nechtěl vidět. V porovnání se současnou českou tvorbou je to jistě výrazný nadprůměr, ale celkově se o nic zas tak úžasného nejedná. ()
Galéria (25)
Zaujímavosti (87)
- Scéna, kde Josef (Zdeněk Svěrák) so svojim vnukom Tomíkom (Robin Soudek) vykonáva malú potrebu, trvá 15 sekúnd, natáčala sa však hodinu a pol. (Raccoon.city)
- Do role Wasserbauera (Jan Vlasák) byl původně zvažován Josef Abrhám. (Teres)
- Režisér Jan Svěrák komentoval, že "po Tmavomodrém světě jsem se potřeboval vrhnout do něčeho jednoduchého, levného a pokud možno i veselého. Jako ten milenec, co byl celou noc zavřený ve skříni s navoněnejma dámskejma šatama, a když ho ráno dáma pustila ven, měl jediné přání - čichnout si ke kousku hovínka." (NIRO)
Reklama