Réžia:
Jan SvěrákScenár:
Zdeněk SvěrákKamera:
Vladimír SmutnýHrajú:
Zdeněk Svěrák, Daniela Kolářová, Tatiana Dyková, Jiří Macháček, Pavel Landovský, Jan Budař, Nela Boudová, Miroslav Táborský, Věra Tichánková, Jana Plodková (viac)Obsahy(1)
Josef Tkaloun (Zdeněk Svěrák) je šesťdesiatpäťročný učiteľ češtiny na gymnáziu. Po tom, čo školu opustí, nevydrží len tak nečinne sedieť a stane sa rýchlym poslom na bicykli. Po krkolomnom páde sa však rozhodne nájsť si bezpečnejšie zamestnanie - vo výkup fliaš. Od svojho okienka má o všetkom prehľad, môže sa porozprávať s ľuďmi i zľahka zasiahnuť do ich osudov... (STV)
(viac)Videá (1)
Recenzie (1 115)
Konečně! Na krásný český film jsem čekal od Pelíšků a po osmi letech je to konečně tady. Fungující humor i příběh, Achillova pata českých tvůrců v posledních letech je konečně poražena (pata je poražena? ehm... :) ). Uvěřitelné postavy v čele s dokonalým Tkalounem Zdeňka Svěráka, který by snad donutil verbálně reagovat i němého, dávají ožít příběhu která vás dojme i rozesměje (v místech kde to tvůrci zamýšleli, o to tu kráčí). Prostě se koukejte se sebrat a mazejte do kina. Bůh ví, za jak dlouho u nás něco tak fajn zase natočí. ()
Na film jsem se těšil s přesvědčením, že Svěrák a Svěrák je osvědčená značka, která nezklame ... a nezklamala! Svěrákův pohled na podzim života opravdu vede k zamyšlení a ač k němu mám ještě daleko, rozuměl jsem Tkalounovi téměř vše. Milovníky Cimrmana potěší dvě epizodky, ve kterých se herci z divadla objeví. Nicméně tvůrci vsadili na své osvědčené herce: Daniela Kolářová, se kterou si Svěrák poprvé od filmu Na samotě u lesa opět zahrál manželskou dvojici a jejich povahy nejsou nepodobné z filmu před třiceti lety. Nelu Boudovou i Ondru Vetchého mají Svěrákovi rovněž rádi. Rozhodně kladně lze brát i angažování "Lanďáka" a největší osobnosti mladé generace - Jana Budaře, Tatianu Vilhelmovou a Jirku Macháčka, který po několika nepodařených eskapádách (Horem pádem, Jedna ruka netleská) ukázal, že je opravdovým hercem. Kdo má rád svěrákovský humor bude nadšen i přes několik málo hlušších místeček. ()
Po druhém shlédnutí musím chtě nechtě s hodnocením dolů. Asi jsem chtěl alespoň nějaký současný český film vidět v lepších barvách, než jaký je. Jistě platí, že "syn Jan není vrchním na Labské boudě, ale jedním z mála skutečně profesionálních současných českých režisérů," leč film jako takový zůstává jen takovým mírně nadprůměrným filmem na téma, které např. Babí léto podalo mnohem lépe a chce se mi říct hodnotněji. Jestli Jan Svěrák nakonec neměl pravdu, když se mu do točení moc nechtělo. A k tomu ten protivný product placement, který jsem poprvé asi nechtěl vidět. V porovnání se současnou českou tvorbou je to jistě výrazný nadprůměr, ale celkově se o nic zas tak úžasného nejedná. ()
Český film není mrtvý a dokud bude Svěrák ml. točit a Svěrák st. psát, tak ani nebude. Ať už jsou jejich filmy nostalgické nebo novátorské, vždycky jsou divácky univerzální a o Lahvích to platí dvojnásob. Pro tvůrčí tandem již téměř úsměvně typická postava stárnoucího poloproutníka je pohodovým průvodcem po zákoutích stáří a znovunalezení smyslu života a zasloužila by si štědřejší stopáž, která by nechala více vyniknout Landovského, Budaře nebo Macháčka, kteří si o pozornost téměř křičí. A velká škoda špatně natočeného dovětku, který předchozích dvacet minut shodí a téměř vymaže z hlavy. Trpkost totiž celkovému vyznění opravdu nesluší a lepší by bylo nechat působit přirozenou laskavost. ()
Film který ve vás vyroste jako strom. Při zhlédnutí si vzpomenete na své rodiče a velmi pravděpodobně si představíte jaké to bude, až poprvé zažijete všechny tyhle věci. První dítě, první vnouče, první důchod, první pohřeb kamaráda. Zdeněk Svěrak všechny tyhle pocity věrně reprodukuje a pevně svírá otěže filmu. Jako by Svěrák junior ani nebyl na place. Jeho ruku za kamerou vnímáte snad jen díky kvalitnímu řemeslu a pečlivému vedení herců (i ten Macháček odhodil škatulky a "ty vole", je fakt dobrej :). Zřejmě bych nesrovnával se staršími "srdcovými svěráky" (ať už otcovými nebo synovými), na to mi příliš vadily některé detaily (snové scény ve vlaku, občasná ztráta směru a samozřejmě kultovní kolo) a celkové vyznění. Ale možná to byl záměr... narozdíl od Obecné školy nebo Kolji, kteří z vás dojí emoce na počkání, potřebují Vratné láhve trochu času a odstupu. U někoho to budou dny nebo týdny, u jiného měsíce či roky. (70%) ()
Galéria (25)
Fotka © Falcon
Zaujímavosti (88)
- Scenárista Zdeněk Svěrák, který ve svých mladších letech skutečně býval učitelem, komentoval, že "když už jsem tomu Tkalounovi hledal povolání a věděl jsem, že ho budu hrát já, bylo nabíledni, že to bude kantor, který byl zvyklý denně k někomu mluvit, komunikovat. Tak jsem si říkal, jak by ti bylo, Svěráku, kdybys u té kantořiny vydržel a bylo by ti pětašedesát, zkusil bys přesluhovat a zjistil bys, že ty děti jsou jiné než ty, na které jsi byl školený." (NIRO)
- Parná lokomotíva vo filme je rad 354.1, známa aj pod prezývkou „Všudybylka“. (BufordTannen)
- Když dává zákaznice na výkupové okénko tašku s jezevčíkem, tak je hnědý, ale když sundává Tkaloun (Zdeněk Svěrák) tašku dolů, tak je v ní černý jezevčík. (BloodMax)
Reklama