Nevinné hlasy

Občanská válka v Salvádoru. Čmeláci, kteří teprve začínají poznávat svět jsou odváděni do armády. Střelba je na každodenním pořádku, obyčejné společně trávené chvíle se mění v smršť kulek a vy jen čekáte, kdo to z nich schytá. Jestli matka, nebo některý z jejich potomků. Chladnokrevná poprava dětí a když rebelující Chavito zamířil zbraní, kterou sotva udržel, na svého stejně starého kamaráda vojáka bylo už hodně silný kafe. Mandokiho smutnej obrázek vyspělé civilizace. 3,5* (17.02.2008)

Podobně silná výpověď o neradostné středoamerické realitě 80. let jako Stoneův "Salvador" nebo Saylesovy "Muži se zbraněmi". Civilní obyvatelstvo se tehdy ocitlo v bezvýchodné situaci, kdy bylo téměř nemožné normálně žít uprostřed střetů mezi guerilou a armádou vedoucí válku nejen proti partyzánům, ale i proti většině vlastních spoluobčanů. YURAyura se tu podivuje nad každodenní nažehleností školních uniforem a píše cosi o "reklamních pracích prostředcích". Nevím jak to ti lidé v méně šťastných částech světa než je ta naše dělají, ale je prostě fakt, že v Latinské Americe nebo Africe (kde jsou životní podmínky dnes většinou ještě bídnější než tehdy v Salvadoru) potkáte denně děti cestou do školy v čistých a vyžehlených uniformách. Nějak se mi nezdá, že by všechny hráli v nějaké reklamě :-) . (19.05.2009)

Díky dabingu jsem si přišel, jako kdybych koukal na nějakou klasickou Jihoamerickou telenovelu, ve který se občas střílí. Ten byl totiž strašnej. Zdejší malý děti dabovali třiceti až čtyřicetiletý ženský na mateřský a chlapy, co si šlapali na jazyk a mluvili hubou desetiletýho kluka hrozně filozoficky. Bohužel je tady ten průser, že ty děti asi život chápou fakt trošku jinak. Každopádně, nedokážu si představit, že to tam existuje ve skutečnosti. Bohužel tomu ale tak je, a není moc jednoduchý to sledovat, i když je to film. Jenže to není jenom v tomhle případě, stejně tak to je v Africe a nikdo s tím nic neudělá. V tomhle případě to je výborně natočenej příběh, ke kterému chybí možná víc akce, aby občas nenudil. Ta akce samotná totiž pak dokáže rozpumpovat krev v žilách na sto procent. Sice je zbrklá, ale efektivní, a to se mi líbí. Hlasy nevinnosti, jako název, jasně popisují samotný film. Nekompromisní, krvavý, zvrácený a drsný. Jako celý svět v Jížní Americe a v Africe. Pro nás je to něco absolutně nepochopitelnýho, tudíž nepředstavitelně reálnýho, že ta husina, která se mi při filmu dělala je prakticky nic oproti tomu, co bychviděl v té kruté masožravé skutečnosti. To by mě teprv položilo. (07.03.2010)

Drsný, avšak ne výjimečný válečný thriller podle skutečného příběhu z bitevního pole - vesnice v horách v Salvadoru. 11-letý Chava, hlava rodiny, má starost, jak ve 12 letech nebýt narukován, a k tomu, jako "samozřejmý" bonus, jak přežít každodenní krvavé válčení v "jeho" vesnici a jak uživit a ochránit rodinu a kamarády. Nejsilnější momenty filmu nejsou přímo ty válečné, ale spíše ty civilní a "normální" - např. zpěv zakázané písně po dobu přestřelky na podlaze rodné chatrče, odvod 12-tiletých vyděšených branců přímo ze školy, nebo Chavovo popichování s první láskou Cristinou Mariou. Fandil jsem partyzánům, stejně je (pod názvem Osvobozenecká fronta Farabunda Martího) podporovalo i tehdejší Československo (a hlavně Kuba a Sovětský svaz), a denně jsme museli poslouchat ve zprávách, jak se jim v boji daří. Trailer: http://www.youtube.com/watch?v=x6xwPYpdeAk (25.04.2009)

Film, u kterého rozhodně nebudete koukat jinam než na plátno nebo televizi. Při představě těchto druhů filmů, mi běhá mráz po zádech, trochu mi to nádechem připomínalo Město bohů, ale bohužel se mu to nevyrovnalo. Děj zasazený do občanské války v Salvadoru mě zahltil, ačkoliv jsem vzdálen přes Atlantik a časově o 30 let, kdy jsem ještě neexistoval. Malý Carlos Padilla zahrál skvěle, a myslím si, že do budoucna nás ještě může mile překvapit. (10.02.2006)