Spojenec

Ingrediencie poctiveho heist movie v zakladoch dbajuceho stare a osvedcene mustry, obohatene miernymi (rozumej znacne odlahcenymi) tematickymi presahmi a k tomu ako dezert svieze obmienanie zanrovych stereotypov, prekvapujuco az velka davka humoru, originalneho vyustenia, formalneho hrania sa (Snorri Cam, vnutrozaberovy strih, ...) a vybornej hudbicky. Co viac si od moderneho inteligetneho thrilleru a pekneho dievcata po boku moze mlady muz v pritmi kinosaly priat... ?!? (05.04.2006)

|| Scenár: Russell Gewirtz | Hudba: Terence Blanchard | Produkcia: Brian Grazer | Distribúcia: Universal Pictures | Štúdio: Imagine Entertainment, 40 Acres & A Mule Filmworks | Rozpočet: 45 miliónov $ | Tržba: 184,376,254 $ || Spojenec... to je spojenec... Mám rád filmy s Dumasovskými scenármi. A to hlavne s vyžarujúcim obsadením. (10.04.2010)

"YOU'RE TELLING ME THE FORMER PRESIDENT OF ALBANIA IS IN THERE ROBBING A BANK?" --------------- To by nebol Spike, aby do každého svojho filmu nepretlačil otravnú tému rasizmu. Väčšinou je úplne jedno, o čom film je. Nejakým zázračným spôsobom je ale aj o rasizme. Film o hudbe? Rasizmus! O basketbale? Rasizmus! Životopisný film? Rasizmus! Film o kriminálnikovi? Rasizmus! Druhá svetová vojna? Rasizmus! Muzikál? Rasizmus! Komédia? Rasizmus! Film o bankovej lúpeži? Uhádol si správne. Rasizmus! Je zložité nevšímať si to, nielen kvôli jeho frekventovanému zakomponovaniu, ale hlavne okatému zobrazovaniu. Brrrrrrr. Vďaka za druhého Oldboya, aspoň tam si dal Lee Joint pauzu, alebo minimálne dobre zakrýval. Naspäť ale v rýchlosti ku Spojencovi. Išlo sa okamžite na vec, bez zbytočných kecov a omáčok, hneď do akcie. Mimo tvorivej lúpeže sa na pozadí diala aj politicko-mocenská hra, bez ktorej by z toho film vyšiel možno omnoho lepšie. Majorita dier v scenári totiž siaha práve tam. Základom je však lúpež, ktorá môže sporadicky priniesť otázku, či je lepšia, než tá v Heat. Lepšia určite nie, kreatívnejšia rozhodne áno. Z hercov by jednoznačne vynikal Clive Owen, no veľa priestoru nedostal, tak to celé zostalo na krku Denzelovi a jeho oblekových variácií. Zahral už aj silnejšie a k jeho vrcholovým výkonom sa to neblíži ani trochu... (x) (09.07.2018)

Geniální film. To není jen obyčejná žánrová bravurně natočená strhující detektivka, ale spíše takový malý sociologický ponor do nálady současného New Yorku - bohaté, fungující, leč stále ještě hodně rozbolavělé západní megapole, města syndromu 11. září. Řekl bych ale, že hlavní motiv, proč Spike Lee natočil tenhle film, je vykreslit a poukázat na stereotypy v myšlení současných Newyorčanů a vůbec Američanů a možná i obecně příslušníků západní civilizace. Ten film je toho doslova plný a je jasné, že to musí mít nějaký jiný smysl, než jen zvýšení autenticity a dotvoření koloritu. Každý, kdo je jiný, jakkoliv se odlišuje, byť to nemusí být přímo cizinec, je potenciálně nebezpečný - uplatňující se převažující stereotyp v myšlení současné Ameriky (ostražitost policistů přeroste v agresi, když pod maskou rukojmího uvidí Araba - Sikka, albánská žena je zobrazena jako potencionální coura, Albánie je cosi ve střední Evropě (pro nás zvláště pikantní), na albánském konzulátu chtějí za rozhovor s policií peníze, při výslechu se táží muže, zda má albánské jméno, on říká, že arménské, policisté se otáží, jaký je v tom rozdíl...). Stejně bolavý je pro režiséra Leeho jeho osobní stresor, který akcentuje ve většině svých filmů (nelze nezmínit především snímek Malcolm X), problematiku rasové nerovnosti a postavení Afroameričanů ve společnosti. Malý černošský chlapec hraje v jedné z klíčových scén v sejfu banky počítačovou hru na gamepadu - obdobu GTA, kde virtuální hráč získává body za to, že porušuje zákon - prodává crack, zabíjí lidi a aktuálně brutálně zastřelí na ulici černocha - ,,negra" a poté mu strčí do pusy granát a odjistí ho. Rasismus je sice v současné Americe latentní, ale stále přežívá a modifikuje se (rozhovor detektiva Millera s bílým policistou, kterého postřelil 12letý černošský chlapec...). Tahle scéna nám odhalí i další významové roviny filmu - celé přepadení banky je do nejmenšího detailu pečlivě promyšlený konstrukt, který má navenek rysy trestného činu, ale ve skutečnosti je to spíše intelektuální výkon, svého druhu geniální šachová partie, motivovaná navíc etickými důvody (byť ekonomickými samozřejmě také). Tedy obrovský rozdíl oproti simulacím života pouličního gangu a vybíjení černochů. To je čistě patologický projev, zvláště u 12letého dítěte. Nebo proti jednání postav z třetího pólu trojúhelníku filmu - majitel banky s temnou minulostí a pro nejvyšší klientelu pracující právnička - zařizovatelka čehokoliv či newyorský starosta - všichni prohnilí a zkažení touhou po moci, postavení a penězích. Na závěr jsem čekal nějakou 25 hodinu, jak už bývá ve filmech Spike Leeho zvykem - a ona přišla a nepřišla. Závěrečná geniální pointa, osvětlující význam názvu, leč bez toho doslovného přesahu z předešlého brilantního režisérova filmu. Jinými slovy, 25 hodinu tentokrát Spike Lee nechal odbít již někdy v průběhu filmu... (20.08.2007)

Vynikající kriminálka,ve které si nemůžete být ničím jistí a nevíte jak se bude příběh vyvíjet dál. Takovéto filmy jsem měl vždycky rád a když ho navíc natočil (docela překvapivě) Spike Lee a v hlavních rolích jsou vynikající herci, tak už vůbec není co řešit! Ke konci už je to sice trochu natahované a ze začátku ta debilní muzika taky nebyla nejlepší, ale i tak je to výborný film, ve kterém Spike Lee dokázal, že umí natočit opravdu všechno (09.03.2007)