Účastníci zájazdu

Na tenhle zájezd jsem se těšila a někdy se prostě dovolená nevyvede. V paměti mi utkvělo, že mám vracet podšálky, pobavily mě některé rady matky Evy Holubové a abych nekřivdila i věta „průvodkyně bude pro můj organizmus představovat obrovskou zátěž“ a byla i pro můj. A velmi mě potěšil miloučký testík sexuální orientace. Jako celek, ale zklamání. Zdlouhavé a bez života. Takže i nadále pro mě zůstávají nepřekonatelné jiné komedie podle knih Michala Viewegha. „Báječná léta pod psa“(viděla jsem to několikrát a nenechám si ujít žádnou reprízu) a „Román pro ženy“, který mně svým humorem sednul do nálady tak, jako dlouho žádná jiná česká komedie. Viděla jsem to mockrát. Ovšem moji sestru nemám šanci překonat, pouští si to pokaždé, když musí žehlit, aby ji prý alespoň něco pozvedlo náladu. A žehlí často :-). Na účastníky zájezdu se jistě ještě někdy podívám, ale vyhledávat je nebudu, zato Simonu Stašovou v Románu pro ženy budu mít (a mám) v pohotovostním režimu stále. 3* a jen tak tak. (26.06.2006)

Protože jsem taky občas účastnice:-)), trpce se usmívám nad situacemi, které jsou od zájezdu k zájezdu jak přes kopírák: jednotlivé kamínky turistické mozaiky si o ostatních myslí své ("co děláme v tomhle panoptiku"?), řidiči a jejich "smrtelné" instrukce, každý průvodce je svým způsobem exot, někdo zapomene pas nebo zvrací a skoro nikomu se nesplní, co očekával, naopak dostane, co nečekal. Po Románu pro ženy jsem byla smířená, že půjde o podobně křečovitý humor, ale právě proto, že vše plynulo v úsměvné pohodě (dvojice Štěpánková - Fialová mě dojala k slzám), kašlu na výtky a bez mučení - pobavená - dávám za 4. (03.06.2006)

Vejdělek = lidový rejža. Dává lidem přesně to co by chtěli. A když chtěli Češi jet na dovolenou autobusem k moři. Prostě nechal nasednout dvě buzny, topmodelku, celebritu, buranskou rodinku, dvě pomatené důchodkyně, dvě kámošky, jeden pár před výbuchem a do toho zamindrákovanou dceru. První půlhodinka se hlavně díky autobusákům Karlovi a Karlovi ještě dá. Ale jakmile se dorazí k moři. Vtip mizí, nastupují úchylárny a Bob Klepl se z toho málem uchlastá. Délka dvou hodin je vražedná. Zkrátit na 90 minut, vyhodil linie s Fialovou a určitě by nějaká procenta navíc nastočila. 50% (25.10.2006)

Pozoruhodný jev - nástup demokracie - provází viditelný pokles kvality polistopadové filmové produkce - nepotěší ani nezahřeje. A to ani tam, kde se jedná o relativně slušné dílko. ÚČASTNÍCI jsou až příiš poplatni ne příliš zdařilé literární předloze, která ulpívá na povrchu postav i dějů. Divákovo zvídavé čekání - kdy se za jakžtakž omalovanými kulisami objeví cosi podstatnějšího, se ze zvídavého mění v zívavé a ze zívavého v čím dále méně zastíranou nudu. Vydrží-li, nezklame se. Zájezd opravdu dojel do místa svého výjezdu a opravdu se nikomu nic nestalo. Do mýdlové telenovely se nepropadl a drtínek ne zcela špatných postřehů a momentů tím také nezanikl, byť herci neměli mnoho co hrát. Zbývá rezignující lítost - protože i když hody nebyly, o hladovění se také mluvit nedá. Je to moc nebo málo? (27.08.2007)

Nedopadlo to zas tak špatně (četl jsem knížku, viděl dokonce i ochotnické divadelní představení) - nejlepší jsou (jak je v českém filmu zvykem) samozřejmě herci (ale zdaleka ne všichni) - zvlášť Polívková si zaslouží pochvalu. Její Jolana je člověk z masa a kostí, žádná karikatura. Holubová s Kleplem byli fajn, škoda, že se jejich postavám scénář nevěnoval víc. Neseděla mi Kocurová (ale pohled na ni je opravdu pěkný) a ty dvě mladý kočky (byť jsou k nakousnutí). Jestli mě něco naštvalo, pak product placement (skrytá reklama tomu říkat ani nejde, protože skrytá vůbec nebyla - Vodafone, Argin Max...). Shrnu to - solidní adaptace solidní knížky, mnohem lepší než Román pro ženy. (18.05.2006)